Zatímco šéf zdravotnických statistik Ladislav Dušek tento týden [24.4.] v Senátu horoval za navýšení kapacit záchranek kvůli stárnutí záchranářů i populace, poslanci z Výboru pro sociální politiku ukázali na docela jiný problém záchranky.
Více než polovina ošetření zdravotnickou záchrannou službou, 520 tisíc, připadá na pacienty starší 65 let věku, uvedl na konferenci o zdravotnické záchranné službě v Senátu PČR ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] Ladislav Dušek. Upozornil, že tlak na záchranáře v posledních letech sílí. A s ohledem na přibývání starších lidí, bude sílit i v následujících letech.
„Nevyhnutelně je potřeba začít intenzivně plánovat zásadní navýšení kapacit,“ řekl Dušek s odkazem na data k demografickému vývoji i průměrnému věku zdravotnických záchranářů.
„Necháme-li to tak, jak to je, dojedeme do zdi, kde nebude žádné tlačítko ‚back‘,“ varoval.
Postupně bude podle jeho odhadu potřeba nahradit zhruba 500 úvazků z celkového počtu 1 300 v případě lékařů záchranné služby. Jejich průměrný věk se pohybuje nad 50 lety. U záchranářů jde o 250 úvazků, u zdravotních sester kolem 450, upřesnil.
V současné době podle něj chybí 100 úvazků zdravotnických záchranářů. Až 700 úvazků ubyde kvůli odchodům do penze a stejný počet se bude týkat i zdravotních sester.
Podle předsedy Asociace zdravotnických záchranných služeb a senátora Marka Slabého z klubu ODS a TOP 09 loni vydaly zdravotní pojišťovny na záchrannou službu 5,71 miliardy korun. To je o 2,91 miliardy korun více než o pět let dříve.
Záchranka, nebo gratis taxík ke zdravotní péči
Rostoucí tlak na zdravotnickou záchrannou službu řešili tento týden i poslanci Výboru pro sociální politiku v souvislosti s rostoucími výdaji zdravotních pojišťoven na poskytovanou zdravotní péči.
Předseda Výboru Vít Kaňkovský [KDU-ČSL] uvedl, že se začala záchranka nadužívat po pandemii covidu. Podle jeho odhadu až o polovinu víc ve srovnání s dobou před covidem.
„Lidé, záchranky, začínají být vyhořelí,“ shrnula náladu na záchrankách poslankyně Jana Pastuchová [ANO] s tím, že i z vlastní zkušenosti ví o tom, jak roste počet výjezdů zdravotnických záchranářů.
Již dříve se podle ní zvažovala možnost placení jejích výjezdů jako opatření, aby si lidé rozmysleli, zda si tuto neodkladnou péči jejich zdravotní stav opravdu žádá.
„Narazili jsme ale na to, že pacient nedokáže rozeznat, co je pro něj život ohrožující,“ řekla.
Podle ní dispečerka na telefonu s jistotou nepozná, jak akutní situace je u daného pacienta, proto k němu rychlou záchranku zkrátka pošle. Nicméně i Pastuchová potvrdila, že se lidé dnes nestydí si záchranku přivolat i k vědomě neakutním a běžným zdravotním problémům, které by vyřešili příští dny v ambulanci. Jenže tam nechtějí čekat, protože vědí, že záchranka má zkrátka přednost, dodala.
Zpoplatnění výjezdu záchranky
Poslankyně Renata Oulehlová [ANO] poukázala na časté zneužívání zdravotnické záchranné služby lidmi, kteří žijí na okraji společnosti [narkomani, bezdomovci, aj.]. Ti si záchranku volají i několikrát za den.
„Tito lidé ale neplatí vůbec nic,“ poukázala na část problému.
Podle ředitele Kanceláře zdravotních pojišťoven Ladislava Švece by se dalo zjistit, kdo si zdravotní pojištění neplatí a kolik stojí jemu poskytnutá zdravotní péče. Takovými daty pojišťovny disponují. Pak by se mohlo podle něj jednat o omezení nároku na zdravotní péči pro tuto skupinu neplatičů a takzvaných naduživatelů záchranné služby.
„Takoví lidé tady ale budou vždy a moc se tím neušetří,“ dodal.
Na jeho slova reagoval doktor Pavel Vepřek ze sdružení Občan, z. s. Podle něj tato skupina osob čerpá mnohem méně zdravotní péče ve srovnání s ostatními pojištěnci, řádnými plátci. Uvedl, že hovoří tak z praxe, kdy pracoval ve Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR [VZP ČR] a data o těchto osobách i sledoval.
„Záchranka je místo, kde je třeba zavést regulační poplatek, aby to nebylo jako gratis taxík,“ zmínil řešení, jak snížit nadužívání záchranky, doktor Vepřek.
Lidé chtějí zemřít doma, ne v nemocnici, ví pražská záchranka
V některých krajích podle něj vyjíždějí záchranáři až v 80 procentech případů k neindikovaným pacientům. A není v moci záchranky, aby předem věděla, který případ je akutní, a který nikoli.
Ladislav Švec v této souvislosti zmínil, že si za současné nadužívání záchranky i pohotovostní služby v nemocnicích mohou lékaři tak trochu sami. Pacienty totiž sami často nabádají, aby si i při sebemenším podezření zavolali záchrannou službu. Jelikož je to lepší, než aby něco zanedbali, dodal.
Zneužívání rychlé záchranné služby částečně vyřešili v některých zemích jejím zpoplatněním. A sice tak, že pokud není pacient, který si ji přivolal, indikovaný k hospitalizaci, musí zaplatit poplatek za výjezd záchranářů. Takto záchranka funguje například na Slovensku.
Kaňkovský: Lidé mají pocit, že mají na vše nárok
Obdobná situace podle lékařů panuje v posledních letech na pohotovosti. Tu někteří pacienti využívají jako ambulanci. Nikoli jako pomoc při akutním a neodkladném zdravotním problému.
„Lidé přijdou i sami po svých s dlouho neřešenými problémy,“ řekl k nadužívání pohotovní služby předseda Výboru Kaňkovský.
To z toho důvodu, aby nemuseli čekat na ambulancích. Proto raději zaplatí 90korunový poplatek. Na pohotovostech navíc přibývá agrese a násilí ze strany pacientů, dodal.
Nemocnice v Písku školí zaměstnance, jak zvládat agresivitu pacientů
„Tady je nutná kultivace a osvěta. […] Lidé mají pocit, že mají na vše nárok,“ řekl s tím, že pokud se situace nezlepší, zdravotní sestry tam nebudou chtít sloužit.
A přidal i jeden příklad z vlastní praxe, kdy na pohotovost přivede ve tři hodiny ráno rodina 80letého seniora se sbalenou taškou, protože ho chce předat k hospitalizaci. Důvod? Druhý den ráno rodina odjíždí na dovolenou.
„No to je věc do nebe volající,“ uzavřel diskuzi předseda Výboru Vít Kaňkovský.
Veronika Táchová, ČTK
