Za poslední čtyři roky zvýšení průměrné ceny léku na předpis za jedno balení nedosáhlo průměru inflace. A u stovky nejprodávanějších léků na předpis cena za balení loni meziročně klesla o tři procenta. Vyplývá to z dat společnosti IQVIA.
V roce 2019 jedno balení léku na předpis dodávali výrobci v průměru za 264 korun. Loni to bylo o 23 korun více, tedy 287 korun. Při porovnání s daty o průměrné inflaci za posledních pět let [+8,2 %] tak plyne, že ceny léků na předpis se v posledních letech ze strany výrobců zvyšovaly jen mírně.
„Reálné ceny léků na předpis v lékárnách v Česku za posledních pět let klesaly. To znamená, že růst jejich cen byl výrazně nižší než růst indexu spotřebitelských cen. Zatímco u léků na předpis šlo o složené roční tempo růstu 2,1 procenta, u spotřebitelských cen šlo o 8,3 procenta,“ říká ředitel společnosti IQVIA pro český a slovenský trh Martin Fiala.
Důvodem je podle něj regulace maximální ceny léků, která zvýšené náklady na výrobu, jako jsou náklady na energie a další položky, nedovoluje do cen plně promítnout.
„Tvrzení, že máme v Česku drahé léky, neplatí jak pro doplatky pacientů, tak pro úhrady zdravotních pojišťoven,“ doplňuje Martina Fialu výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem [ČAFF] Filip Vrubel.
Pro Zdravé Zprávy pak vyjasňuje, že aktuální cíl výrobců léků není měnit mechanismus stanovování cen léků v Česku, ale upozornit na to, že nejsou pravdivé stále častější proklamace některých politiků o tom, že ceny léků v Česku jsou vysoké. A že rychle rostou.
„Naopak lékový segment patří v celém českém zdravotnictví k těm nejefektivnějším,“ říká.
Co se týče změny mechanismu stanovování cen léků v Česku, který není vůbec jednoduchý, pak dodává, že jen u některých skupin léků, které jsou kritické z hlediska dostupnosti, kde se ukazuje selhání konkurenceschopnosti, stojí za úvahu přijmout nástroj, jak do ceny těchto léků rychle a efektivně zasáhnout.
Ceny u 100 nejprodávanějších léků na předpis
Společnost IQVIA srovnala ceny stovky nejprodávanějších léků na předpis v českých lékárnách v loňském roce. Data ukázala, že za poslední čtyři roky ceny TOP 100 léčiv, mezi které patří například léky na srážlivost krve, diabetes a kardiovaskulární onemocnění, klesly v průměru o tři procenta ročně. Nejvíce mezi roky 2020 až 2021.
Jak ale i vyplývá z dat společnosti IQVIA, neznamená to, že by ceny léků na předpis v Česku snad jen klesaly. Za poslední dva roky naopak stoupla jejich cena za jedno balení meziročně o pět procent.
„Stále je to ale pod úrovní inflace,“ upozorňuje Vrubel.
Skutečností je, že průměrná míra inflace za rok 2022 dosáhla 15 procent. Za celý loňský rok byla v průměru 10,7 procenta. A srovnání růstu cen léků na předpis s růstem inflace dokazuje únosné ceny léků v Česku i podle výkonného ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] Davida Koláře.
„Cenová hladina léků patří v České republice obecně k těm nejnižším v Evropě,“ říká.
Vysvětluje, že cena léků se u nás stanovuje jako průměr tří nejnižších cen daného léčiva v zemích referenčního koše. Zároveň lék nesmí výrobce uvést na trh za cenu vyšší než maximální. Přičemž zdravotní pojišťovny a Státní ústav pro kontrolu léčiv [SÚKL] mají nástroje na to, jak cenu ještě srazit.
Němci stáhnou chybějící léky z ostatních zemí. Prostě je přeplatí
Upozorňuje i na to, že mnoho léků se z Česka vyváží. Přičemž nejvíce léků se vyváží do Německa. Je to dáno jak nižší cenou léků v Česku, tak aktivní lékovou politikou Německa. To cíleně, jak řekl, vyhledává levnější léky na ostatních evropských trzích a skupuje je.
„Léčiva skutečně nejsou tím hlavním výdajem, který by měl tendenci výrazně růst v rámci všech výdajů na zdravotnictví v Česku. Jakkoli jde o mediálně atraktivní téma,“ dodává.
Nijak výrazně nerostou ani doplatky na léky
Z dat společnosti IQVIA dále vyplývá, že stejně rychle jako inflace nerostou ani doplatky na léky ze strany pacientů. Před čtyřmi roky činil průměrný doplatek za jedno balení 60 korun, loni byl 71 korun.
„Kromě mírného zvýšení ceny výrobce, pokud to regulovaná cena ještě dovolila, za vyšším doplatkem stojí nižší příspěvky, úhrady od pojišťoven, které se pravidelně snižují,“ stojí v analýze společnosti.
O to, co pojišťovna přispěje na úhradu léku méně, víc zaplatí pacient na doplatku. Průměrný doplatek za balení podle dat IQVIA stoupl za poslední čtyři roky o 11 korun.
„Role doplatků není rozhodující ukazatel trendu ve vývoji cen, protože více než polovina léků na předpis, 3 581 variant léků v Česku, je pacientům k dispozici bez doplatku,“ říká Filip Vrubel s tím, že český zdravotnický systém je s pacienty „nesmírně solidární“.
Jak ředitel ČAFF, tak ředitel AIFP pak pro Zdravé Zprávy vyloučili, že by měli zájem na tom, aby se v Česku stanovily pevné doplatky na léky. To požadují například zástupci České lékárnické komory [ČLnK].
„V zásadě si myslíme, že pevné doplatky není to, co by českým pacientům pomohlo. Z toho, že tu máme konkurenci mezi lékárnami v oblasti doplatků, profituje pacient. Pokud bychom pevné doplatky zavedli, pacient by o tuto výhodu přišel,“ uvedl David Kolář z AIFP.
–DNA–
