Sněmovní petiční výbor příští týden v úterý [23.4.] projedná petici za ukotvení léčby celiakie do úhrad ze zdravotního pojištění. Léčbu celiakie, nesnášenlivosti lepku v potravinách, pojišťovny nehradí. Pouze na ni přispívají z fondů prevence.
Petici iniciovanou pacientskou organizací Společnost pro bezlepkovou dietu podepsalo za rok přes jedenáct tisíc lidí. V ní petenti zákonodárce vyzývají, aby se léčba celiakie hradila z veřejného zdravotního pojištění. Jedinou možnou léčbou nemoci je přísné dodržování bezlepkové diety, tu pacientům pojišťovny ale nehradí.
„Nejde jen o to, že celiaci musí kupovat výrazně dražší pečivo. Stoupla také cena mouky. Dražší jsou také přirozeně bezlepkové potraviny. Velkým problémem je stravování dětí ve školách a školkách,“ argumentuje Ivana Lášková ze Společnosti pro bezlepkovou dietu.
Předškolní ani školní vzdělávací zařízení podle ní nejsou povinna dětem bezlepkové menu nachystat. Rodiče jim obědy proto většinou připravují na každý den předem a sami. To vyžaduje nejen více času, ale i více peněz. Školní obědy přitom zčásti dotuje stát.
Příspěvek na léčbu celiakie ze zdravotního pojištění
Jednání sněmovního výboru k této petici je v plánu na úterý 23. dubna. Podle iniciátorů petice je k přijetí navrhovaného kroku, kdy by se bezlepková dieta celiakům proplácela ze zdravotního pojištění, potřeba tuto změnu zakotvit v zákoně o veřejném zdravotním pojištění. Proto zástupci společnosti předali petici nejprve poslancům petičního výboru. Jednání se mají účastnit zástupci ministerstva zdravotnictví a s příspěvkem vystoupí i přednosta interní kliniky 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D. z České gastroenterologické společnosti. I její vedení petici za úhradu bezlepkové diety podpořilo.
„Celiakie je jediná nemoc, která nemá úhradu jediné možné léčby ze zdravotního pojištění. Pacienti jsou odkázáni sami na sebe, i když za své onemocnění nemohou,” uvedl k problému již dříve docent Kohout.
Porušování bezlepkové diety podle něj může vést k závažným zdravotním problémům. Například ke zvýšení rizika některých nádorových onemocnění, těžké osteoporóze, a dokonce i neplodnosti.
Bezlepková dieta zvyšuje výdaje o 3 000 Kč měsíčně
Podle odhadu Společnosti pro bezlepkovou dietu vydají pacienti s celiakií za nákup potravin bez lepku v porovnání s těmi, kteří tento zdravotní hendikep nemají, až o tři tisíce korun více za měsíc.
„Přitom náklady na léčbu dalších onemocnění, které jsou způsobené právě nedodržováním diety, jsou mnohem vyšší než prevence,“ upozorňuje na následky nedodržování dietní stravy bez lepku Jiří-Jakub Zévl z pacientské organizace.
Výdaje pacientům na nákup potravin bez lepku nyní alespoň částečně snižují příspěvky zdravotních pojišťoven z jejich fondů prevence. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR [VZP ČR] letos pacientům s potvrzenou celiakií nabízí ročně příspěvek ve výši 8 tisíc korun na nákup bezlepkových potravin či na platbu bezlepkových obědů ve školní jídelně. Příspěvek je však určený pouze pro děti do 18 let věku nebo studentům do 26 let věku.
Další z pojišťoven, například Česká průmyslová zdravotní pojišťovna [ČPZP], přispívá dětským celiakům dva tisíc korun na rok, dospělým pak jeden tisíc korun. A Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR [ZPMV] nabízí příspěvek pro děti i dospělé ve výši dva tisíce korun ročně.
Jediná léčba celiakie spočívá ve vyřazení lepku ze stravy
Nesnášenlivostí lepku, celiakií, v Česku trpí zhruba 30 tisíc lidí. Jde o vrozené onemocnění s jedinou dostupnou léčbou, kterou je celoživotní bezlepková dieta. Při konzumaci lepku dochází u celiaků k chronickému zánětu sliznice tenkého střeva a ztrátě slizničních klků [atrofie]. Následkem čehož se naruší přirozené fungování tenkého střeva.
„Porušeno je trávení složených cukrů, nedostatečné je vstřebávání bílkovin i tuků, některých vitamínů, železa a další,“ popisují odborníci Státního zdravotního ústavu [SZÚ] ve své publikaci.
Podezření na celiakii vyvrátí, nebo potvrdí histologické vyšetření sliznice tenkého střeva. Společně s ním ještě vyšetření krve na přítomnost protilátek proti endomysiu nebo proti transglutamináze. Malý vzorek ze sliznice tenkého střeva k histologickému rozboru se dá podle SZÚ získat vcelku jednoduchou, a i pro malé děti bezpečnou metodou zvanou střevní biopsie [enterobiopsie]. Odborníci z Ústavu upozorňují i na v Česku často uplatňovanou diagnostiku jen pomocí sledování protilátek proti lepku či proti gliadinu [část lepku, pozn. red.] v krvi.
„Přítomnost těchto protilátek v krvi je pro diagnózu celiakie naprosto nedostačující,“ tvrdí zástupci ze SZÚ.
Rezignace na dietu zvyšuje riziko rakoviny
Jediná metoda, jak zvládnout celiakii, je tak podle odborníků přísné dodržování bezlepkové diety. To znamená vynechat ze svého denního jídelníčku veškeré pokrmy a nápoje obsahující lepek. Po několika měsících bezlepkové stravy se střevní sliznice u pacienta uzdravuje a odeznívají příznaky onemocnění [nadýmání, bolesti břicha, únava, neklid].
„Neexistuje lék nebo metoda, která by uzdravila sliznici tenkého střeva, aniž by nemocný s celiakií vynechal lepek ze stravy,“ upozorňují zástupci SZÚ.
Z toho je jasné, že pravidly pro bezlepkové stravování se pacienti s celiakií řídí celý svůj život. V opačném případě, jak upozorňuje ve své publikaci SZÚ, u nich hrozí vyšší riziko vzniku zhoubného nádoru než u těch, kteří dietu pečlivě dodržují.
„Dodržuje-li pacient bezlepkovou dietu, příznaky ani komplikace neléčené celiakie se u něho neobjeví. Má normální sliznici tenkého střeva a v krvi nemá přítomny protilátky proti endomysiu,“ shrnuje SZÚ.
Podle zkušeností lékařů se celiakie nápadně častěji potvrdí u pacientů s cukrovkou 1. typu a také u pacientů se zánětem štítné žlázy.
–VRN–
