Ve smlouvách s nemocnicemi na dalších pět let reaguje Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR [VZP ČR] na změny v potřebách zajištění zdravotní péče. Tou nejzásadnější je posílení dlouhodobé a následné péče a redukce akutních lůžek.
Od příštího roku začnou poskytovatelům lůžkové péče platit smlouvy s VZP ČR na další pětileté období. Nyní proto zástupci pojišťovny s nemocnicemi jednají o nastavení těchto rámcových smluv. A podle ředitele VZP ČR Zdeňka Kabátka v nich chce plátce zdravotních služeb, tedy pojišťovna, zohlednit i směr, kterým se současná medicína ubírá.
„V České republice máme k dispozici 47 900 akutních lůžek. Jejich obložnost je necelých 60 procent. I v mezinárodním srovnání je to číslo poměrně nízké,“ řekl na tiskové konferenci k tématu uzavírání nových smluv s nemocnicemi Zdeněk Kabátek.
Jelikož jde o průměr, jsou podle něj i některé segmenty péče, ve kterých se využití lůžek a s tím i tamního personálu, který tam ale s ohledem na počet lůžek musí být, pohybuje mezi 10-15 procenty. Konkrétně jde o dětská oddělení a dermatologická či oftalmologická oddělení. Tam dnes většina zdravotní péče až na výjimky probíhá v ambulancích.
Poptávka po dlouhodobé a následné péči roste
A zatímco využití lůžek v akutní péči, kterých máme skoro 48 tisíc, se pohybuje pod 60 procenty v průměru. A čeká se další pokles jejich obsazenosti, tak na druhé straně roste poptávka po dlouhodobé zdravotní péči. Její kapacity jsou v porovnání s akutní péčí ale podstatně slabší.
Do dlouhodobé péče spadají ošetřovatelská lůžka, hospice a dlouhodobá ošetřovatelská péče. A takových lůžek má současná nemocniční síť necelých 5 tisíc [4 695 lůžek]. Stejně tak se v budoucnu počítá i s nárůstem pacientů s potřebou takzvané následné zdravotní péče. Do ní patří léčebné ústavy, léčebny dlouhodobě nemocných [LDN], lázně a ozdravovny. Důležitá jsou i lůžka následná intenzivní péče [více o potřebě následné intenzivní péče se dozvíte zde, pozn red.]. Takových lůžek je v ČR přes 33 tisíc.
„Zohlednit proto musíme rostoucí tlak na zajištění péče následné a dlouhodobé. Ten pramení z demografického vývoje společnosti. Našim cílem je posílení souvisejících zdravotních služeb, aby byla zajištěna kvalitní péče o seniory i v nadcházejících letech,“ říká ke změnám ve struktuře nemocničních oddělení Kabátek.
Nová sociálně zdravotní lůžka zaplatí pacienti, stát i pojišťovny
Odkazuje přitom k datům Českého statistického úřadu [ČSÚ], podle nichž se u nás do roku 2050 výrazně zvýší podíl seniorů. Nyní v ČR žije kolem 2,2 milionu lidí starších 65 let. V roce 2050 by jich mělo být podle statistického odhadu přes 3,25 milionu. I na tento takzvaně demografický náraz se musí podle Kabátka zdravotnictví připravit. Jelikož jsou to právě senioři, kteří nejčastěji využívají zdravotních služeb. S přibývajícím věkem rovněž roste riziko rozvoje neurodegenerativních nemocí. Jako jsou demence, které si žádají dlouhodobou ošetřovatelskou péči.
Přeměna zbytných akutních lůžek
To vše jsou podle Kabátka důvody, proč zasáhnout do stávající struktury nemocniční péče a zaměřit se na zbytná akutní lůžka a případně část z nich transformovat na dlouhodobou či následnou péči.
„Je třeba nastavit ten systém správně strukturálně,“ uvedl s tím, že je to logické v situaci, kdy je větší potřeba následné lůžkové péče, a naopak menší potřeba té akutní péče.
Zároveň ale vylučuje plošné škrty pro stávající smluvní poskytovatele a rušení nemocnic s dostatečně nevyužitou lůžkovou kapacitou. Při jednáních o zajištění péče na další pětileté období sehrává podle Kabátka roli nejen samotné využití lůžek na daném oddělení. Ale také dostupnost zdravotní péče v daném regionu a jeho zajištění personálem. A nejen to.
„Přihlížíme také k zajištění nepřetržitého provozu komplementu. Tam patří obory klinické biochemie, radiologie nebo zobrazovacích metod. A dostupnosti centrové a jiné specializované péče,“ přibližuje Kabátek.
V neposlední řadě podle něj pojišťovna zohledňuje také počet realizovaných výkonů, především v základních lékařských oborech. V některých regionech tak naopak i při nikoli vysokém využití lůžkových kapacit v akutní péči dostávají poskytovatelé od pojišťovny i finanční benefity za udržení základních zdravotních služeb. To proto, že je v dané oblasti slabá dostupnost péče. V minulosti se takové případy řešily především v pohraničí. Což by nyní mělo vyřešit přeshraniční poskytování zdravotní péče, se kterým počítá projednávaná novela zákona o veřejném zdravotním pojištění.
V pražské VFN přišli na to, že nepotřebují 105 lůžek
Příkladem mírné restrukturalizace lůžkových kapacit s ohledem na současný směr a poptávku po zdravotní péči je revize lůžkových kapacit v pražské Všeobecné fakultní nemocnici [VFN]. Podle jejího ředitele Davida Feltla totiž neodpovídají současné potřeby nemocnic době například před dvaceti lety. Proto si v nemocnici zanalyzovali lůžkový fond a přišli na to, že současnou kapacitu a kvalitu poskytovaných zdravotních služeb zvládnout zajistit s méně lůžky. A letos tak zruší celkem 105 lůžek. Z nich polovina připadá na interní oddělení a dalších dvacet na intenzivní lůžka.
„Ta debata nebyla o tom něco škrtnou, ale o tom, někde ubereme, a někde naopak přidáme,“ říká k revizi lůžek David Feltl.
Mládež končí na detoxifikaci kvůli pervitinu a THC. Lůžek je málo
S tím souvisí i nižší nároky na lékařský personál, kdy díky zrušení nepotřebných lůžek slouží na nočních směnách ve VFN o osm lékařů méně.
Na druhou stranu nemocnice ale posiluje onkologii, neurologii, dětskou psychiatrii, kde pacientů rychle přibývá, říká ředitel VFN.
„Posilujeme i adiktologii včetně závislostí mladistvých a paliativní péči,“ vyjmenovává dále s tím, že naopak tyto kapacity je potřeba s ohledem na rostoucí poptávku navýšit.
Což podle něj může znamenat, že za dva tři roky bude mít nemocnice stejný počet lůžek jako před jejich redukcí, jen jinak rozložených v jednotlivých segmentech zdravotní péče.
Veronika Táchová
