Ve středu [10.4.] vládou schválená novela služebního zákona zajistí lepší ochranu vysokých státních úředníků před tlaky politiků. A ve státní správě udrží experty, říká ministr vnitra Vít Rakušan [STAN]. Úředníci by ale spíš uvítali změny tabulek.
Novelu zákona o státní službě označuje ministr vnitra Vít Rakušan, jehož resort novelu připravil, za nejambicióznější reformu státní správy za posledních deset let.
„Pod suchopárným názvem se skrývá nejambicióznější reforma státní správy od roku 2015. Co přinese? Lepší ochranu vysokých státních úředníků před politickými tlaky,“ vyzdvihl přínosy novely po jednání vlády i na sociálních sítích ministr Rakušan.
Změny v zákoně podle něj rovněž zatraktivní práci ve státním úřadu, služebním poměru, pro zkušené odborníky a absolventy zahraničních univerzit. Jednou ze změn je i uznávání diplomů z univerzit v zemích Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru, Británie a Švýcarska. Nyní tito absolventi ucházející se o služební místo v Česku své diplomy získané na těchto školách takzvaně nostrifikují. Žádají o potvrzení, že je dané vzdělání rovnocenné s vysokoškolským vzděláním získaným v České republice. Podle novelizace by se měly tyto diplomy uznávat ve výběrovém řízení na služební státní pozici automaticky.
„Kariérní postup ve státní správě udrží zkušené experty a přiláká mladé talenty,“ slibuje si dále od novely Vít Rakušan.
Novela zasahuje i do organizační struktury, kdy se Sekce pro státní službu, která nyní spadá pod Ministerstvo vnitra ČR [MV ČR] přesune pod Úřad vlády ČR. Nejvyšší státní tajemník, funkce, jíž nyní zastává Jindřich Fryč, bude přímo podřízený předsedovi vlády nikoliv ministru vnitra, jako je tomu nyní.
Rakušan: Pro stát je podstatná kvalita, a ne kvantita
Ministr z plánovaných změn dále vypíchl, že úřady při výběru zaměstnanců do služebního poměru nemusí striktně trvat na požadavcích potřebného vzdělání. Což podle něj pomůže především v obsazování služebních míst v oblasti komunikačních a informačních technologií. Nicméně ani tady nepůjde o tak jednoduchý úkon. Z požadovaného vzdělání může daný úřad upustit pouze v odůvodněných případech a jen na některých pozicích. Vláda si od takového kroku přesto slibuje zjednodušení náboru nových státních zaměstnanců a zrychlení výběrových řízení.
A jelikož ministr vnitra Rakušan, jak říká, razí heslo, že pro efektivní řízení státu je podstatná kvalita, a ne kvantita, tak novela zákona o státní služeb zavádí zcela nový orgán, takzvanou Nezávislou služební komisi. Její členy bude jmenovat vláda a má jít o nestranné externisty fungující mimo státní službu.
„O efektivním státu se mluví často. Většinou se tím myslí ´co nejméně úředníků´. Podle mě je ale podstatná kvalita, ne kvantita,“ říká.
„Komise bude rozhodovat u skupiny vysokých státních úředníků o námitkách proti služebnímu hodnocení a ve věcech porušení služební etiky a služebních povinností,“ vysvětluje důvody pro vznik nové komise ministr Rakušan a dodává, že tím dojde k zaručení nestrannosti a nezávislosti v hodnocení.
S platností novely počítá resort od ledna příštího roku. O rok později, od 1. ledna 2026, by se pak měla oblast státní služby přesunout z ministerstva vnitra pod úřad vlády.
Co na změny u služebních míst říká veřejnost i úředníci?
Chystané změny v přijímání státních zaměstnanců a obecně v organizaci a fungování služebních poměrů už na rozdíl od ministra Víta Rakušana tak nenadchly širší veřejnost. Dá se říci, že jediné kladné reakce se mu na sociální síti X dostalo od profilu Rekonstrukce státu. Ten, jak si píše v biu k profilu, lobbuje za politiku bez korupce a státní správu.
„Moc děkujeme Vám i na MV ČR. Služební zákon potřebuje velkou změnu a zatím nikdo neměl odvahu se na něj podívat systémově, tak jste první,“ píší na síti zástupci skupiny.
A dodávají: „Neodpustíme si dodatek: Politici rádi mluví o zeštíhlení státní správy, ale ve skutečnosti k realizaci svých politických cílů aparát úředníků nutně potřebují.“
Jiné reakce už vstřícné směrem k resortu vnitra a jeho novele služebního zákona nejsou.
„Reforma veřejné správy by byla, kdyby se zrušily nesmyslné tabulky, kdy v soukromém má člověk mnohem víc a tak do veřejné správy buď nikdo nechce, nebo jsou na místo vzatí méně kvalitní lidé,“ vyjadřuje se na síti X k problémům ve státním sektoru Roman Kolář.
A dodává, že za stejný nesmysl považuje i senioritu, kdy mladí často umí aktuální zákony a s PC ovládají práci lépe.
„Zatímco starší moc ne, a tak nedává smysl, aby starší měl násobně tolik peněz, za méně odvedené práce,“ nasazuje na platové tabulky, od kterých se odvíjí výše jejich odměňování.
Státní úředníci a platové tabulky
Na jeho slova prudce reaguje zřejmě státní úředník – pamětník Jakub Šrámek.
„Asi vám nikdo neřekl, že nejde jen o znalost aktuální legislativy, ale o znalost zákonů do minulosti a jejich vývoj v čase. Já se například musel prokousat zákony č. 199/1996 Sb., 40/2004 Sb., 137/2006 Sb. a 134/2016 Sb.,“ vysvětluje, proč dávají platové tabulky ve státní službě smysl uživatel Šrámek.
„TOHLE NIDKO MLADÝ NA ZAČÁTKU NEUMÍ A NEZNÁ. Tudíž je k ničemu a nezaslouží si plat jako starý mazák,“ vyjadřuje dále rozladění.
Dodává, že zácvik nového člověka na úřadě je dlouhodobá záležitost. Než je samostatný a neudělá „průser“, jak dodává.
Většina diskutujících se však přiklání k názoru, že se tabulkové platy ve státním sektoru přežily. A měly by se zrušit. Argumentují převážně nízkými platy v prvních letech práce ve služebním poměru.
„Tabulkové platy jsou přežitek. Mluvím z vlastní zkušenosti. Výhody toho, že někdo dělá ve státní správě celý život a má zkušenosti, už se pomalu stírají. Navíc, mladí nepřijdou, když z toho platu nevyžijí,“ přidává se další z diskutujících.
Naopak již zmíněný Jakub Šrámek vyzdvihuje jeden z benefitů práce pro stát. A tím je, jak říká, nevyhoditelnost. Což je, jak reagují ostatní, další důvod, proč je ve státní správě tolik nekvalitních pracovníků.
Veronika Táchová
