Změn u sociálních služeb takzvaně na nadregionální či celostátní úrovni, kterým dotace vyplácí přímo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [MPSV] nikoli kraje, se obávají jejich poskytovatelé. Mnozí v nové síti totiž přejdou pod kraje.
Do stávající struktury poskytovatelů sociálních služeb zasahuje poslanecká novela zákona o sociálních službách předložená poslanci v čele s Marianem Jurečkou [KDU-ČSL]. Podle již ve Sněmovně projednávané novely by od letošního července platilo nové vymezení sítě celostátních sociálních služeb spadající pod MPSV. Změny v jejich financování by platily od ledna 2026. Do nově definované sítě sociálních služeb by směřovali příjemci dotačních titulů skupiny B, nikoliv však všichni. Někteří by přešli pod kraje. Do této skupiny nyní patří například krizové linky, sociální a právní poradenství a sociální rehabilitace.
„Pro nás je tato síť sociálních služeb důležitá, chceme vědět, které služby jsou v nadregionální působnosti. […] Síť nebyla definována zákonem, my to teď napravujeme,“ vysvětlil důvody změny legislativy na tiskové konferenci [9.4.] ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Tito poskytovatelé sociálních služeb dostávají každoročně dotace na své provozy a své činnosti přímo od MPSV. Jejich žádosti o finanční podporu posuzuje podle Jurečky speciální komise na ministerstvu. Letos přijaté žádosti od těchto poskytovatelů podle něj odbavila.
„Letos bude z dotačního titulu financováno 231 služeb, rozmezí jejich financování se pohybuje kolem 98-99 procent loňské skutečnosti,“ nastínil ministr Jurečka.
Loni ministerstvo rozdělilo této skupině poskytovatelů sociálních služeb na dotacích 1,5 miliardy korun, letos je podpoří částkou 1,52 miliardy.
Béčkoví příjemci dotací se bojí o peníze
Zmiňovanou novou celostátní síť sociálních služeb s přímou podporou financování od státu by sestavilo MPSV ve spolupráci s kraji a poskytovateli. Patřit do ní má taková péče, kterou nezajistí kraje. Někteří poskytovatelé by tak podle návrhu mohli přejít pod kraje, čímž by se stali závislými na přerozdělování dotací ze strany krajů.
Zástupci těchto poskytovatelů služeb proto prosazují změnu v projednávané novele. Navrhují, aby se dosud fungující služby plně překlopily do zamýšlené sítě. Usilují o to, aby jejich návrh podali ve Sněmovně opoziční poslanci.
„Reálně nadregionální poskytovatelé zajišťují péči asi 400 000 lidí ročně. Je to stejné jako počet obyvatel Brna. Kdybychom tyto služby škrtli, dopad by byl veliký,“ reagoval na tiskové konferenci David Pospíšil z Unie sociálních služeb ČR.
Stanjura: Novela o sociálních službách neřeší změnu financování
Podle něj ministerstvo mění podmínky dotací v posledních dvou letech. Část služeb kvůli nedostatku peněz končí, tvrdí. Pospíšil i řekl, že komunikace s resortem vázne. Unie nemá oficiální informace o tom, kdo z provozovatelů by měl za necelé tři měsíce zůstat v nadregionální síti.
Podle předsedy Unie Vojtěcha Kubce se poskytovatelé nastavení pravidel nebrání, měly by se ale zvážit dopady změn. Podle něj tak není jasné to, zda přeřazení pod kraje nevyjde dráž. Poukázal i na zvýšení administrativy, kdy by celostátní poskytovatel o dotace místo na ministerstvu žádal ve všech krajích. To znamená v každém kraji zvlášť.
Nová síť celostátních sociálních služeb bude od července
Ministr Jurečka na obavy a výtky ze strany dotčených poskytovatelů reaguje, že s podporou stávajících nadregionálních služeb se počítá i po roce 2026.
„Ta síť bude mít oporu v zákoně, stát s ní počítá. A počítá s tím, že ji bude v budoucnu financovat,“ uvedl na tiskové konferenci.
Žádný z těchto poskytovatelů podle něj nezůstane bez podpory a někde mezi krajem a chystanou novou sítí služeb.
„Nestane se, aby nějaká síť zůstala ve vzduchoprázdnu a nemohla od roku 2026 poskytovat služby svým klientům,“ ujistil ministr.
Vrchní ředitelka Sekce rodinné politiky a sociálních služeb MPSV Zdislava Odstrčilová upozornila, že definování nové sítě je nutné i kvůli tomu, aby se přesně vědělo, co stát dotacemi platí a v jaké kvalitě.
Firmy dostanou na zdravotně postižené 15 700 Kč zpětně od ledna
V odůvodnění novely navrhovatelé změn uvedli, že financování celostátních a nadregionálních služeb „ad hoc dotačními řízeními“ na každý rok je nevyhovující. A ministerstvo nemá povinnost dotace vypisovat.
„Současný stav je charakterizován tak, že síť celostátních a nadregionálních služeb de facto funguje, poskytovatelé i jednotliví klienti s ní počítají, ale de iure takovou síť současné znění zákona nezná,“ stojí mimo jiné v poslanecké novele.
Sociální služby letos MPSV podpoří 26,4 mld. Kč, jako loni
Další podstatně objemnější skupinou příjemců dotací MPSV na sociální služby jsou poskytovatelé, kteří spadají pod krajskou síť. Jde o sociální služby regionálního charakteru v dotačním titulu A. Těmto poskytovatelům přerozdělují peníze od MPSV kraje.
Celkem letos resort na dotacích pro obě skupiny příjemců [A a B] vyplatí 26,4 miliardy korun. To je stejná částka, jakou pro ně vyčlenil z rozpočtu v loňském roce.
Sociální služby si ukrojí víc peněz ze zdravotního pojištění
V této souvislosti Jurečka upozornil, že poskytovatelé získávají dotace i z evropských fondů. I se jim rozšiřuje nabídka čerpání úhrad z veřejného zdravotního pojištění za poskytování zdravotní péče v sociálním zařízení. A také je podporují i municipality, tedy obce a kraje.
Další nezanedbatelné příjmy jim zajišťují úhrady za stravu a hotelové služby či poskytnutou pečovatelskou službu od jejich klientů. A jelikož se od července zvýší v některých stupních příspěvek na péči, dojde od letošního července i k úpravě vyhlášky, která stanoví horní limity cen za tyto služby. Tedy za stravu, ubytování a další pomoc pro osoby s omezenou osobní soběstačností čerpajících sociální služby.
–VRN/ČTK–
