Jedno až dvě vejce denně dospělým neublíží a neublíží ani dětem. Vajíčka a v nich obsažené látky posilují odolnost proti stresu, únavě a jsou prevencí šedého zákalu a podmíněné makulární degenerace. Tou u nás onemocní 15 procent seniorů.
Vzdávat se vajíček kvůli cholesterolu nebo jejich vysoké energetické hodnotě není dobrý nápad. Především pak u dětí a dospělých, kteří nepřijímají vyšší množství cholesterolu či nasycených mastných kyselin v jiné potravě. Vejce totiž obsahují snad všechny vitamíny s výjimkou vitamínu C. Nejvíce je v nich zastoupený vitamín E, který chrání buňky v těle před oxidativním stresem. Mají i kyselinu pantothenovou, která organismu dodává energii a posiluje tělo před únavou, vyčerpáním a podporuje mentální činnost.
„Významný je i riboflavin čili vitamin B2, který je ve všech buňkách aktivní při tvorbě energie. Dále přispívá k normální činnosti nervové soustavy, má pozitivní vliv na červené krvinky a metabolismus,“ doplňuje pro Zdravé Zprávy výčet zdraví prospěšných látek obsažených ve vejcích docentka Kamila Míková z Ústavu chemie a analýzy potravin.
Vajíčka, ať už bílek, nebo žloutek, fungují i jako prevence zrakové slabosti. Ovlivňují kvalitu zraku, především vidění za šera a posilují sítnici a pokožku.
„Vejce jsou také bohatým zdrojem minerálů. Najdete v nich železo, fosfor, draslík a zinek.“ Díky vysoké nutriční hodnotě patří vejce mezi nejhodnotnější potraviny,“ dodává docentka Kamila Míková s tím, že posilující účinky jmenovaných vitamínů obsažených ve vejcích závisí také na množství, v jakém je přijímáme.
Vejce jako prevence šedého zákalu a slepoty ve stáří
Vejce by v běžném stravování neměla chybět i kvůli tomu, že jsou jednou z nejúčinnějších prevencí rozvoje podmíněné makulární degenerace neboli onemocnění centrální sítnice oka. Jde o nemoc, která stojí za úplnou ztrátou zraku až u patnácti procent seniorů. V Česku jí trpí kolem 350 tisíc lidí. U většiny z nich specialisté diagnostikují takzvanou suchou formu onemocnění, která se na rozdíl od takzvané vlhké formy neléčí podáváním léků.
„Při suché formě, kdy se zrak horší v průběhu let, se nepodávají žádné speciální léky. Ale pacient se snaží podpořit vitalitu svých očí různými doplňky s luteinem a vitamínem E. Důležitý je i bohatý jídelníček,“ říká k léčbě suché formy podmíněné makulární degenerace prezident České vitreoretinální společnosti Pavel Němec z Oční kliniky 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice [ÚVN] v Praze.
Na vlhkou formu nemoci už podle něj existuje speciální léčba. Ta potlačuje nežádoucí růst nových cév v oblasti makuly. I když lékaři neznají způsob, jak onemocnění úplně vyléčit, dokáží zastavit nepříznivý vývoj onemocnění. A tím potlačí ztrátu zraku. K tomu mimo jiné přispívá i již zmíněný a ve vejcích obsažený lutein, který chrání především sítnici.
A navíc: Pravidelná konzumace potravin, a tedy i vajíček, s tímto antioxidantem, snižuje také riziko rozvoje šedého zákalu a dalších očních nemocí. Další ve vejcích zastoupená látka zeaxantin zase podle odborníků napomáhá v oku vytvářet určitý štít, který oko chrání před nebezpečnými volnými radikály a světelnými frekvencemi. I před očím často vystavovanou modrou složkou světla z displejů telefonů, která nejenže vyvolává nespavost, ale poškozuje i zrak.
Jedna i dvě vejce denně dospělému neublíží
Dříve panovaly kolem spotřeby vajíček obavy kvůli vysokému obsahu cholesterolu v jejich žloutku. Někteří lidé se jich kvůli strachu z něj úplně vzdali a nadobro je vyřadili ze svého jídelníčku. Ale ukázalo se, že šlo o chybu. Což dokládají výsledky klinických studií, které postupem času vedly k přehodnocení postoje ke konzumaci vajec.
„Nejnovější výzkumy prokazují, že zdraví lidé, kteří s hladinou cholesterolu nemají žádné problémy a nepřijímají nadměrné množství cholesterolu z jiných potravin, mohou denně bez rizika konzumovat jedno až dvě vejce,“ odpovídá na otázku, kolik vajec denně ideálně sníst, aby nedošlo k ohrožení zdraví, docentka Míková.
Její doporučení odpovídá i zjištění agentury Food Standards Agency [FSA]. Podle výzkumů FSA není pro většinu lidí, s výjimkou těch, kteří trpí hypercholesterolémií, nutné omezovat spotřebu vajec. Pro zdravého člověka nepředstavuje konzumace jednoho až dvou vajec denně žádné riziko. Pokud není v jeho stravě nadměrný příjem cholesterolu z jiných zdrojů.
Ve výživě dětí ve věku šest až dvanáct měsíců doporučují lékaři konzumaci až čtyř žloutků týdně. Žloutek je totiž cenný zdroj dobře využitelného železa. Na druhou stranu pro děti v tomto věku specialisté nedoporučují jíst bílek, to kvůli riziku vzniku alergie.
Dalším důvodem, proč se nevyhýbat vaječným žloutkům je, že obsahují vysoké množství cholinu. To je látka, která přispívá k metabolismu lipidů, tedy tuků a k udržení normální činnosti jater. Pokud ho má tělo nedostatek, hrozí riziko rozvoje nemocí zasahujících nervovou soustavu, nejčastěji paměť.
Na co u vajec nezapomenout:
- Správně skladované vejce by mělo vydržet 28 dní.
- Doporučená teplota skladování vajec je 12 až 15 stupňů.
- Při skladování se nedoporučují teplotní výkyvy.
- Vejce se nesmí při skladování orosit.
- Vaječná skořápka je prodyšná, mohou se do ní tudíž dostat nežádoucí chemikálie z umělých barviv z velikonočního barvení kraslic.
- Menší vejce mají větší žloutek, kvalitní a dobře šlehatelný bílek.
- Při šlehání bílku v něm nesmí zůstat ani minimum žloutku.
Energetická hodnota vajec:
- Vejce 60 g má energetickou hodnotu 332–387 kJ.
- Vejce 32 g má energetickou hodnotu 742 kJ.
- Vejce 67 g má energetickou hodnotu 649 kJ.
Hlavním zdrojem energie ve vejcích je jednoznačně žloutek. Na něj připadají zhruba tři čtvrtiny využitelné energie. A tak třeba malá vejce, hmotnostní skupiny S, která obsahují méně bílku, mají vyšší energetickou hodnotu na jednotku hmotnosti oproti velkým vejcím.
Táňa Pikartová
