Lékaři začínají sledovat pacienty v riziku rozvoje rakoviny slinivky

Nádor slinivky břišní se dá v rané fázi těžko odhalit. Specialisté proto chtějí cíleně hledat osoby ve vyšším riziku jeho rozvoje. Vodítkem pro ně bude výskyt nemoci v rodině a pozitivní genetická mutace BRCA. V riziku jsou i lidé se záněty slinivky.

Je to hlavně pozdní diagnostika, která stojí za vysokým procentem úmrtí pacientů s karcinomem pankreatu. Růstový trend, kdy onkologové hovoří až o dvojnásobném počtu pacientů s rakovinou slinivky břišní v roce 2050, chtějí zmírnit cíleným vyhledáváním osob v riziku rozvoje této nemoci.

„Zaměřujeme se na pacienty, u kterých lze nemoc předvídat a riziko výskytu je u nich vysoké. Těch je asi deset procent. A jsou to především lidé, u nichž se rakovina vyskytuje v rodině nebo jsou nositeli rizikové genetické mutace,“ říká prof. Ondřej Urban, přednosta II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické Fakultní nemocnice Olomouc.

Zatím specialisté do cíleného screeningu rakoviny slinivky břišní zařadili asi stovku pacientů. V budoucnu počítají, že ročně v tomto programu preventivně vyšetří několik stovek osob ve vyšším riziku vzniku rakoviny slinivky.

Systémové sledování pacientů od letošního jara podle profesora Urbana posílí spuštění registru těchto pacientů. Díky němu pak gastroenterologové přesněji vyhodnotí data a úspěšnost programu.

Centra pro digestivní endoskopii se rozrůstají

Vyhledávání rizikových pacientů se ale neobjede bez mezioborové spolupráce především s onkology, chirurgy, genetiky a všeobecnými praktickými lékaři. Právě ti znají i rodinnou anamnézou svých pacientů a výskyt nemoci v jejich rodinách. Rovněž jsou to praktičtí lékaři, kteří pacienty odesílají na vyšetření do center vysoce specializované péče pro digestivní endoskopii. Těch je nyní v Česku devatenáct, do budoucna by se měl jejich počet zvýšit nad třicet.

„Centra jsou umístěna v předních českých gastroenterologických pracovištích, která jsou schopna zajistit komplexní péči o nemocného s tímto závažným onemocněním bez zbytečných časových ztrát,“ říká k síti těchto center doc. Ilja Tachecí, předseda České gastroenterologické společnosti a přednosta II. interní gastroenterologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové.

Rakovina slinivky patří mezi nejčastější zabijáky. Dá se jí i předejít

„Kritéria výběru pacientů, konkrétní vyšetření a jejich načasování přesně specifikuje nový doporučený postup České gastroenterologické společnosti vypracovaný ve spolupráci s onkology a chirurgy,“ dodává.

Pacienti sledovaní kvůli vyššími riziku rakoviny slinivky břišní podstupují i krevní testy. Dále vyšetření magnetickou rezonancí a speciální ultrazvukové vyšetření pomocí endoskopu.

Ročně zhoubným nádorem slinivky břišní v Česku onemocní 2 500 až tři tisíce pacientů. Výskyt nemoci těsně provází její úmrtnost. Jinak řečeno, většina pacientů na rakovinu slinivky umírá.

„Problém je potřeba intenzivně řešit. I když si všichni uvědomujeme, jak to je obtížné,“ podotýká doc. Tachecí.

Resekce nádoru slinivky je ideální nikoli častá volba

Za léčbu nádoru slinivky břišní s nejlepšími výsledky považují onkologové chirurgické odstranění nálezu. Potíž je, že takovou léčbu podstupují jen pacienti s nádorem, na který se přijde v jeho raném stadiu. Tedy v době, kdy neprorostl do okolních orgánů a tkání.

„Odstranitelné nádory se však diagnostikují pouze v 10–15 % případů. Primárně tyto pacienty operujeme pouze pokud jsou v celkově dobrém stavu,“ říká předseda České chirurgické společnosti ČLS JEP prof. Zdeněk Kala.

K operaci tak specialisté indikují pacienty bez výrazného úbytku na váze. A pokud se u nich hladina nádorových markerů nepohybuje ve vysokých hodnotách.

„Což varuje před možnými mikrometastázami, které nelze odhalit na zobrazovacích metodách,“ vysvětluje prof. Kala.  

Česko otevřelo další screening, tentokrát rakoviny slinivky břišní

Nádory slinivky s metastázami se pak obvykle léčí chemoterapií. Takových pacientů je podle profesora bohužel velká většina, okolo 50–60 procent. U zbývajících zhruba 25 procent případů jsou nádory lokálně pokročilé, ale bez metastáz. Často jsou ve významném kontaktu s okolními důležitými cévními strukturami nebo do nich prorůstají.

„Část pacientů může podstoupit resekci slinivky jen za cenu náhrady cév nebo až po eventuálním zmenšení lokálně pokročilých nádorů onkologickou systémovou léčbou,“ upozorňuje na další přístup léčby nádorů slinivky prof. Kala.

Zbylých přibližně 60 procent nádorů slinivky je podle něj v době diagnózy již natolik pokročilých, že není možné je operovat. Lékaři nasazují chemoterapii. Chirurgické výkony na slinivce se podle prof. Kaly stále častěji provádí miniinvazivně a roboticky. Což zmírňuje dopady zásahu na zdraví pacienta i mírní náročnost operace pro samotné chirurgy.

–VRN–