První transgender gynekologická ambulance v Česku funguje od loňského září v brněnské fakultní nemocnici. Specialisté v ní pečují o 15 pacientů a zájem o její služby roste. Oddělení už ale řeší i takzvané retranzice.
O první transgender gynekologické ambulanci v Česku, kterou provozuje Sexuologické oddělení Fakultní nemocnice Brno [FN Brno], informovala veřejnost koncem února gynekoložka a sexuoložka oddělení Lucie Hloušková. Ambulance chce vytvořit příjemné prostředí pacientům procházejícím změnou pohlaví, kteří se už tak potýkají s velkou psychickou zátěží, uvedla lékařka.
„Trans muži vypadají jako muži. Čekání u běžného gynekologa spolu s ostatními ženami pro ně nemusí být příjemné. Stejně tak personál na to nemusí být připravený a může být v rozpacích,“ vysvětlila důvody vzniku první gynekologické ambulance takového druhu v Česku doktorka Hloušková.
Ambulance nabízí této skupině pacientů nejen neutrální prostředí, ale také proškolený a zkušený zdravotnický personál. V posledních letech počet žádostí o změnu pohlaví obecně narůstá. Zatímco v roce 2013 přijalo ministerstvo zdravotnictví 40 žádostí, tak v posledních dvou letech ročně přijme kolem 200 žádostí o přeměnu pohlaví.
Transgender gynekologická ambulance a její služby
I v transgender gynekologické ambulanci provádí lékaři klasická vyšetření, screening karcinomu děložního hrdla nebo konzultace týkající se antikoncepce. Dále ale i speciální terapie, jako je například předepisování hormonů opačného pohlaví.
„Klienti často přicházejí třeba s tím, že chtějí zastavit menstruační krvácení, které jim přináší stres,“ dodala Hloušková.
Ordinace je určená i pro trans muže, kteří si nechali chirurgicky změnit pohlaví. Mnozí z nich totiž podstoupí jen částečnou formu tranzice. Při operaci lékaři odstraní vnitřní pohlavní orgány, ale ponechají část ženského genitálu. Zdravotní péči nabízí ambulance ale i trans ženám, které dokončily chirurgickou léčbu a podstoupily plastickou operaci k vytvoření pochvy.
- FtM [female to male]: Osoba narozená jako žena, která se identifikuje jako muž.
- MtF [male to female]: Osoba narozená jako muž se identifikuje jako žena.
S ohledem na specifika těchto pacientů plánuje oddělení rozšířit péči také o lůžkovou část. V nové porodnici by měl vzniknout jeden až dva pokoje právě pro transgendery.
„Gynekolog sexuolog, který bude mít osobu od začátku v péči, bude zároveň odpovídat i za chirurgické zákroky. Současně vytvoříme tým lékařů a středního zdravotnického personálu, který bude umět komunikovat s transgendery citlivým způsobem,“ uvedla k dalším plánům Sexuologického oddělení FN Brno jeho primářka Petra Sejbalová.
Podle ní ale už nyní je jasné, že kapacita oddělení nestačí.
„Naše kapacity jsou omezené, máme pořadník. Zaznamenali jsme také první žádosti o retranzice,“ uvedla primářka Sexuologického oddělení Petra Sejbalová.
Zároveň dodala, že retranzice specialisté jejího oddělení v tuto chvíli ale neprovádí.
Hormonální léčba může začít už v 16 letech
Česká legislativa dovoluje změnu pohlaví chirurgickým zákrokem nejdříve ve věku 18 let. Nicméně v péči mají sexuologové i mladší pacienty, kteří řeší své pohlavní určení.
„My můžeme u adolescentů hormonálně působit. Hormonální terapie androgenizační nebo feminizační je možná od 16 let. Pokud je diagnóza potvrzená. Ale ty nevratné změny jsou možné až po 18. roce,“ vysvětlil, kdy je možné začít s lékovou terapií, v nedávném podcastu Zdravé Zprávy psycholog Sexuologického ústavu pražské Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] a 1. LF UK Petr Weiss.
Za vůbec nejtěžší krok při změně pohlaví, který transgender pacienty čeká, je podle Weisse moment, kdy se o tom chystají říct svým rodičům. I když podle něj přibývá dobře informovaných rodičů, kteří reagují obvykle vstřícně a respektují rozhodnutí svého dítěte, tak jsou tu stále i takoví rodiče, kteří pohlavní poruchu svého dítěte nepřijmou.
„Dodnes existují rodiče, kteří nepřijmou nové pohlaví syna nebo dcery a stále trvají na tom původním. A je to nezřídka příčinou definitivního rozchodu toho potomka s vlastní nukleární rodinou,“ vysvětlil s tím, že jde o nejhorší scénář, který může pacienta potkat.
Rodičům proto v takové chvíli doporučuje poslouchat své dítě. Přijímat ho takové, jaké je. Akceptovat roli, v jaké se dítě cítí být. Podle něj „to dítě ví velmi dobře, co a čím je.“
–VRN–
Nezlobte se, ale nějak nechápu co je jim nepříjemného na tom, že mají sedět u lékaře společně s ostatními pacientkami? Já také musím sedět v čekárně s lidmi, kteří mi nejsou sympatičtí nebo mě jejich přítomnost obtěžuje. Sedět v čekárně chirurgické ambulance společně s malými hlučnými dětmi (jen příklad, děti mi nevadí, ale někdo s tím může mít problém) nebo s muži, kteří na Vás zírají div Vás očima nesvléknou také nemusí být každému příjemné. A bere na to někdo ohledy, jakože by mě vzali hned nebo upravili ordinační dobu jen pro mne? Ať si žijí svůj život a odvádí svou práci, kterou si vybrali. Stejně jako my ostatní, kteří máme své partnery a děti a žijeme pro rodiny a pro svou práci. Nikdo jim nebrání v tom jaký život žijí…. pokud na sebe stále nebudou upozorňovat a říkat jací jsou chudáci tak si jich nikdo ani nevšimne.