Obřezání podstupují často už i dívky mladší pěti let

Obřezání pohlavních orgánů podstupují dívky ve stále nižším věku. Například v Keni se podle UNICEF snížil průměrný věk obřízky u dívek za posledních 30 let z dvanácti na devět let. Obřízku ale podstupují často i dívky mladší pěti let. 

Na obřezávání vnějších pohlavních orgánů u dívek upozorňuje při příležitosti Mezinárodního dne žen [8.3.] UNICEF, Dětský fond Organizace spojených národů [OSN].

„Mrzačení ženských pohlavních orgánů [Female Genital Mutilation, FGM] poškozuje těla dívek a žen, zhoršuje jejich budoucnost a ohrožuje jejich zdraví a životy,“ říká k obřezávání dívek výkonná ředitelka UNICEF Catherine Russellová.

Poukazuje rovněž na trend, kdy se kvůli zamezení odporu dívek proti této praxi obřezávají dívky ve stále mladším věku, často dříve než v jejich pěti letech.

„Musíme posílit snahu, aby došlo co nejdříve k ukončení této škodlivé praxe,“ dodává Russellová.

Rovněž upozorňuje, že mrzačení ženských pohlavních orgánů v zemích, kde se tento zvyk praktikuje, ho provádí často tamní zdravotnická zařízení. Podle Russellové provede obřezání jedné dívky ze čtyř zdravotník.

„Tento podíl je dvakrát vyšší u dospívajících dívek,“ říká s tím, že na zemi dnes žije přes 230 milionů dívek a žen se zmrzačenými pohlavními orgány.

Takzvané Female Genital Mutilation je spojeno se silnou bolestí a nadměrným krvácením. U dívek dochází k otokům genitální tkáně, infekcím, které doprovází vysoké horečky. K dalším zdravotním komplikacím bezprostředně po výkonu patří bolestivé močení, dlouho se nehojící rány a vážné poranění okolní genitální tkáně.

Obřezání podstupuje 90 % dívek v Somálsku, Džibutsku

I když se snaží především humanitární organizace v rozvojových zemích upozorňovat na nesmyslnost této praxe, aktuální odhady UNICEF ukazují na 15procentní nárůst dívek s obřízkou za posledních osm let. To je nárůst o více než 30 milionů dívek a žen. Za růstem počtu obřezaných dívek podle ní stojí buď rostoucí počet dívek, které obřezání přežijí, nebo vyšší počet dívek podstupující tento zákrok.

Obřezávání pohlavních orgánů je stále běžnou praxí v afrických zemích, na které připadá asi 144 milionů případů. Zhruba 80 milionů FMG připadá na asijský region a šest milionů na země Středního východu. K mrzačení podle UNICEF stále dochází i v rozvinutých zemích, to v komunitách migrantů.

Mrzačení ženských pohlavních orgánů řeší už i Evropa

V těch nejchudších zemích Afriky se obřezává až 90 procent v nich žijících dívek, jde například o Somálsko, Džibutsko, Guinea a na Mali. Z jednatřiceti zemí, kde se zákrok provádí a sleduje je UNICEF, jich patnáct připadá na regiony potýkající se s konflikty a kde narůstá chudoba a udržují se nerovnosti. Což brání zamezování této praxe například tím, že se v zemi udržuje vzdělávací systém a dívky mají přístup ke zdravotnictví a dalším jim pomáhajícím organizacím. Podle UNICEF jsou s obřezáváním dívek spojena další rizika. A sice, že se dívka provdá v dětském věku a nedokončí ani minimální vzdělávací stupeň.

„Když dívky nemají přístup k životně důležitým službám, školám a komunitním sítím, zvyšuje se u nich riziko mrzačení ženských pohlavních orgánů. Což ohrožuje jejich zdraví, vzdělání a budoucnost,“ říká Nankali Maksud z UNICEF.

Mrzačení ženských pohlavních orgánů je podle ní porušování základních práv dívek. U mnohých z nich vede k vážným zdravotním komplikacím a úmrtí. Obřezané dívky jsou mimo to vystaveny riziku dětských sňatků a předčasného ukončení školní docházky, dodává Nankali Maksud.

Mrzačení ženských pohlavních orgánů

I když již Úmluva OSN o právech dítěte z roku 1989 odsuzuje násilí páchané na dětech včetně mrzačení ženských pohlavních orgánů, žije dnes na celém světě přes 230 milionů dívek a žen se zmrzačenými pohlavními orgány.

„Mrzačení ženských pohlavních orgánů zahrnuje všechny postupy, kdy dochází k částečnému nebo úplnému odstranění vnějších ženských pohlavních orgánů nebo jinému poranění ženských pohlavních orgánů z nelékařských důvodů,“ popisuje FGM Světová zdravotnická organizace [WHO].

Mrzačení ženských pohlavních orgánů WHO dělí do čtyř skupin

• Částečné nebo úplné odstranění klitorisu [vnější a viditelná část klitorisu, která je citlivou částí ženských pohlavních orgánů] a/nebo předkožky/klitorisu.
• Částečné nebo úplné odstranění klitorisu a malých stydkých pysků s nebo bez odstranění velkých stydkých pysků.
• Zúžení vaginálního otvoru vytvořením krycího těsnění. Těsnění je vytvořeno odříznutím a přemístěním malých stydkých pysků nebo velkých stydkých pysků, někdy sešitím.
• Všechny ostatní postupy škodlivé pro ženské genitálie pro nelékařské účely. Například píchání, propichování, nařezávání, škrábání genitální oblasti.

Nelegální adopce dětí: Dívky stojí v Africe méně než chlapci

Zástupci WHO zdůrazňují, že výše uvedená praxe nemá žádné zdravotní přínosy pro dívky a ženy. Naopak jim způsobuje těžké krvácení a celoživotní potíže s močením, infekcemi, cystami. Ženy po FGM mají vážné komplikace při porodu a vyšší riziko úmrtí novorozenců.

FGM dívky a ženy mrzačí na celý život

Jakkoli WHO dlouhodobě upozorňuje, že FGM pro ženy a dívky neznačí žádné zdravotní přínosy, praktika je stále živá. To přesto, že tento zvrácený výkon zdraví žen a dívek ohrožuje a způsobuje jim obrovskou bolest. Často s celoživotními následky a úmrtími.

„Jde o odstranění a poškození zdravé a normální ženské genitální tkáně a zasahuje do přirozených funkcí dívčích a ženských těl,“ uvádí WHO.

Celoživotně se většina dívek a žen, které mrzačení genitálií podstoupily, potýkají s infekcemi močových cest, vaginálními problémy, často je trápí výtoky, svědění a vaginální infekce. Menstruace u nich bývá velmi bolestivá, mají potíže s vylučováním menstruační krve. I několik let po FGM ženy trpí při pohlavním styku a jejich porod se spojuje s vyšším rizikem nadměrného krvácení, resuscitací a úmrtím novorozence.

Veronika Táchová