Mezi deset nejčastějších příčin úmrtí dětí a mládeže patří cévní mozková příhoda neboli mrtvice. A stejně jako u dospělých, tak i u dětí hraje při léčbě mrtvice a riziku jejích následků čas. To značí, kdy se dostanou na angiologické pracoviště.
Cévní mozkovou příhodou [CMP] si prošel hned dvakrát v rozptylu několika málo měsíců teprve osmiletý Adam z Ostravska. A díky rychlé reakci jeho rodičů a lékařů Fakultní nemocnice Ostrava [FN Ostrava] neutrpěl vážné zdravotní následky.
„Poprvé si stěžoval, že necítí levou ruku a levou nohu a přidalo se zvracení. Podruhé ho začala náhle bolet hlava, ale byl při vědomí, takže jsme na nic nečekali a volali rychlou, která ho rovnou vezla do fakultní nemocnice,“ popisuje příznaky cévní mozkové příhody u malého Adama [na foto vpravo, pozn. red] jeho maminka Lucie Krakovská.
Následný okamžitý intervenčního výkon na angiolince Ústavu radiodiagnostického FNO a LF OU blíže popisuje vedoucí lékař tamní angiolinky doc. Václav Procházka.
„Okamžitě mu bylo provedeno vyšetření na magnetické rezonanci, které prokázalo uzávěr mozkové tepny. Nález byl potvrzen CT vyšetřením a pacient byl ihned odeslán k intervenčnímu výkonu na pracoviště angiolinky,“ říká doc. Procházka.
Na něm malému Adamovi specialisté zprůchodnili ucpanou mozkovou tepnu implantací cévní výztuže, takzvaného stentu. Tím se u malého pacienta obnovil průtok krve do mozkové tkáně.
Malý Adam vyvázl bez trvalých následků
Další průběh léčby Adama přibližuje primář Oddělení pediatrické resuscitační intenzivní péče Kliniky dětského lékařství FNO Tomáš Zaoral.
„Díky rychlé diagnostice a provedené intervenci byl jeho stav po čtyřech dnech pobytu u nás takřka srovnatelný se stavem před příhodou a mohl být přeložen na Oddělení dětské neurologie naší nemocnice,“ uvedl k průběhu léčby malého Adama primář Zaoral.
Zhruba po týdnu si Adama na oddělení neurologie vyzvedli jeho rodiče a odvezli si ho do domácí péče. Po zaléčení mu lékaři doporučili ještě intenzivní lázeňskou léčbu, kterou podstoupil v Sanatoriích Klimkovice. Nyní se Adamovi daří dobře, chodí do školy a zůstává v ambulantní péči neurologa. Zároveň užívá léky snižující riziko výskytu krevní sraženiny.
Za posledních pět let lékaři na angiolince ostravské fakultní nemocnice provedli v souvislosti s CMP u dětí 55 výkonů.
Cévní mozková příhoda u dětí a mládeže
Cévní mozkové příhody se nevyhýbají ani dětem a mládeži. Podle lékařů u nich patří mrtvice mezi deset nejčastějších příčin úmrtí a následných trvalých neurologických problémů. Onemocnění postihuje zhruba 2 až 3 děti na 100 tisíc dětí. A jak bylo zmíněno, při záchraně i malého pacienta hraje nejdůležitější roli rychlé rozpoznání příznaků nemoci a dopravení pacienta na specializované pracoviště, kde se postarají o rychlé zprůchodnění cévy v mozku.
„Zejména v počátcích rozvoje mozkové příhody mohou být neurologické symptomy nevýrazné a podceněné. Mohou se projevovat ve změně chování, zhoršené artikulaci, v poruše rovnováhy a chůze,“ říká k prvním, byť docela nenápadným příznakům CMP primářka Oddělení dětské neurologie FN Ostrava doktorka Hana Medřická.
Vysoce varovným signálem je podle ní oslabení hybnosti končetin, porucha citlivosti, pokleslý koutek úst, asymetrie zornic, porucha vědomí a také epileptický záchvat.
„Rovněž náhlá bolest hlavy a zvracení mohou být projevem akutní CMP,“ doplňuje výčet příznaků primářka.
Od prvních příznaků příhody by se měl pacient dostat do čtyř, maximálně pak do šesti hodin do specializovaného centra, kde mu mozkové cévy zprůchodní.
Na mrtvici upozorní nevolnost, zvracení i poruchy chůze
Cévní mozková mrtvice je náhlá porucha krevního oběhu mozku, která vede k nevratnému poškození jeho tkáně. Jde o akutní stav s nutnou neodkladnou lékařskou péčí. Čím dříve jsou příznaky rozpoznány, tím dříve může být zahájena účinná léčba v nemocnici a tím nižší je riziko trvalých následků.
Podle vzniku se CMP dělí na ischemické cévní mozkové příhody a hemoragické cévní mozkové příhody. A i léčba těchto onemocnění se odlišuje. Ischemický mozkový infarkt, kdy nedochází k dokrvení mozku, vzniká kvůli ucpání mozkové tepny. Což vede ke snížení nebo úplné zástavě přítoku krve do mozku.
Oproti tomu hemoragická CMP, při níž dochází ke krvácení do mozku, vzniká kvůli prasknutí mozkové tepny. Ta způsobí akutní zakrvácení v mozku nebo mezi mozkové obaly.
CMP se často projevuje:
- Ochrnutí, oslabení horní a dolní končetiny na jedné straně těla. Pacient není schopný zvednout ruku, pohnout nohou a i hůře chodí.
- Ochrnutí poloviny obličeje a skles ústního koutku na jedné straně tváře.
- Potíže s mluvením či porozuměním řeči.
- Porucha rovnováhy a koordinace pohybů.
- Závratě s nucením na zvracení nebo se zvracením.
- Problémy s chůzí či stáním na místě.
- Silná bolest hlavy [typická pro mozkové krvácení].
- Náhlé potíže s viděním, rozmazané vidění či výpadek části zrakového pole.
Až 30 procent pacientů na následky CMP umírá. K častým následkům patří trvalá invalidita, například kvůli narušení schopnosti hýbat jednou polovinou těla. Dalším častým následkem mrtvice je porucha řeči, zraku a poruchy paměti. Pokud se pacientovi s akutní CMP dostane včasné pomoci, může vyváznout zcela bez následků nebo s lehkým postižením.
–VRN–
