Pro české zdravotní sestry pracující v ordinacích praktických lékařů zůstává aktivnější zapojení do podpory preventivní péče stále spíše výzvou. Důvodů je hned několik. Vyplývá to ze studie institutu SYRI.
Podle průzkumu míru zapojení do aktivit souvisejících s prevencí u pacientů ze strany zdravotních sester ovlivňuje jejich administrativní zatížení. Svou roli v jejich přístupu k prevenci pacientů sehrává dále i věk zdravotních sester a délka jejich praxe.
„Hlavními limitujícími faktory pro aktivnější zapojení do aktivit souvisejících s prevencí jsou pak typ praxe, věk sester a administrativní zátěž,“ říká Zuzana Kotherová z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik [SYRI].
Zapojení bývá vyšší u sester pracujících v sólo ordinacích a u starších sester, na které praktičtí lékaři častěji delegují kompetence. Výsledky výzkumu zároveň nepotvrdily, že by zapojování sester do prevence souviselo s financemi, konkrétně s typem úhrad.
„Hlavním zjištěním výzkumu je, že sestry jsou ochotny být proaktivní v prevenci. Jejich autonomie a odpovědnost ale zůstávají v mezinárodním srovnání poměrně nízké, zároveň však české sestry nevolají po rozšíření svých pravomocí a odpovědnosti,“ tvrdí Kotherová.
Nezapojování sester do prevence je problém
Preventivní péče je z pohledu zdravotního stavu české populace klíčová, protože předchází rozvoji nemocí. Jsou tu ale i další problémy, proč sestry neinformují pacienty v oblasti prevence. Jedním z nich je, jak zjistili výzkumníci, že přesně neznají své povinnosti v oblasti preventivní péče. Jejich role je přitom důležitá, protože jsou to právě sestry, které jsou v blízkém kontaktu s pacienty. Například ve Švédsku zdravotní sestry pacienty i očkují bez nutnosti dohledu lékaře.
„Ve Švédsku, kde očkují hlavně sestry, je důvěra ve vakcíny vyšší,“ uvedla nedávno Emilie Karafillakisová z London School of Hygiene & Tropical Medicine [LSHTM], která se spolupodílela na výzkumu o důvěře v očkování.
Švédský přístup k vakcinaci vůbec hodnotí jako hodný následování. Totiž, když vás očkuje milá sestra, zvyšuje to všeobecnou důvěru, říká. Důležitým faktorem je podle ní i kvalitní proškolení zdravotnického personálu.
„Pokud není poučen o vakcínách a o komunikaci s pacientem o přínosech a rizicích očkování dostatečně, jeho důvěryhodnost u lidí klesá. Ať už jsou to zdravotníci, či nejsou,“ vysvětlila.
Její slova potvrzuje další mezinárodní výzkum, tentokrát společnosti GSK. Podle něj by například proočkovanost populace proti nemocem mohla být vyšší. Pokud by zdravotníci ale měli chuť, a hlavně i čas mluvit o očkování s pacienty.
Výzkumníci zjistili, že dospělí potřebují více podpory a vedení ze strany zdravotníků v otázce očkování. A dále: Zdravotníci možná podceňují, jak důležitou roli v tomto ohledu hrají. Avšak samotní zdravotníci zapojení do průzkumu označili za hlavní překážku, která jim brání v lepší edukaci pacientů, nedostatek času na rozhovory s pacienty.
Nedodržování a překračování kompetencí
„Jedním z doporučení našeho výzkumu je jasné definování rolí a odpovědností sester. To v konečném důsledku může přispět ke zvýšení odolnosti a udržitelnosti zdravotnického systému. Protože sester je stále velký nedostatek,“ jmenuje další problém, proč se zdravotní sestry v Česku málo zapojují do oblasti prevence, Zuzana Kotherová ze SIRY.
Jednou z konkrétních možností, jak situaci zlepšit, jsou podle ní změny chystané v rámci reformy primární péče. Odborníci navrhují zakládání takzvaných skupinových praxí, které budou klást větší důraz na týmovou spolupráci. Což podle nich otevírá prostor pro rozšíření odpovědností nelékařských zdravotnických pracovníků, včetně sester.
„Dalším doporučením je vhodné definování rolí jednotlivých zdravotnických profesionálů,“ upřesňuje Kotherová.
Problémy v překračování rolí a kompetencí nedávno v podcastu pro Zdravé Zprávy potvrdila přednostka Ústavu teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK Beáta Švárová. Ta v něm srovnala praxi zdravotní sestry u nás a v zahraničí.
„U nás, pokud je potřeba, tak sestra zastoupí sanitáře. A pokud je potřeba, tak zastoupí, nechci říci jako úplně, i lékaře. Dokáže pracovat na obou pólech svých kompetencí. V zahraničí je toto mnohem více diferencováno. U nás máme tendenci poskytovat takovou všeobjímající péči,“ říká v podcastu Švárová.
Dobře to podle ní ale není. Naopak v zahraničí zdravotní sestry své kompetence nepřekračují. Nejsou ani sanitářem, ani lékařem. Vždy se ale starají o to, o co mají.
–DNA–
To je zase výzkum, srovnáváte nesrovnatelné. Dle legislativy nesmí sestra aplikovat očkovací látku pokud není na pracovišti lékař. Jestli je v zahraničí možné něco jiného super. Sestry nechtějí více kompetenci? Já klidně ano, třeba edukační diabetologicke prohlídky každé 3 měsíce u stabilizovanych diabetiků. Edukaci stran očkování zásadně provádíme, na prevence zveme jak za komančů, telefonicky každé 2 roky. Myslím, že je to standard, nevím kde byl výzkum prováděn. Vždy mě to naštve máme VŠ a kompetence jak uklízečka.
https://medium.seznam.cz/clanek/pavel-muller-jak-prepecliva-zdravotni-prevence-dostala-na-kolena-staletim-dobre-vybudovane-zdravotnictvi-39217
Jak přepečlivá zdravotní prevence dostala na kolena staletím dobře vybudované zdravotnictví