Polyfarmakoterapií, kdy pacient užívá sedm, osm i deset léků najednou, přibývá. A spolu s ní roste i riziko poškození zdraví u pacientů. Ulevit jim od léků jejich správným nastavením umí kliničtí farmaceuti. Je jich ale málo.
Kliničtí farmaceuti se stávají pevným článkem zdravotnických týmů v lůžkových zařízeních, nejčastěji v nemocnicích. Vzhledem k vývoji medicíny, kdy se zkracuje doba strávená na lůžku, a s ohledem na stárnutí populace, se ale ukazuje, že kliničtí farmaceuti chybí v ambulantní péči.
„Rozvíjíme klinickou farmaceutickou péči ve všech oblastech, i když klademe důraz na klinickou farmaceutickou péči na lůžkách,“ říká k záběru této profese vedoucí klinická farmaceutka Oddělení klinické farmacie FN Bulovka v Praze a předsedkyně České odborné společnosti klinické farmacie ČLS JEP Jana Gregorová.
Především v posledních dvou letech se snaží společnost rozvíjet rovněž v ambulantním prostředí. Jelikož se ukazuje, že i tento segment si tuto péči žádá. Pacientů užívajících více léků najednou i v něm rychle přibývá.
Kliničtí farmaceuti chybí v lůžkové i ambulantní péči
Síť klinických farmaceutů ale není dostatečná ani v lůžkové ani v ambulantní péči. Podle Gregorové v Česku aktuálně na plný úvazek pracuje kolem 140 těchto profesionálů. Při započtení zkrácených úvazků jejich počet nepřesáhne dvě stě klinických farmaceutů.
„Máme 47 oddělení klinické farmacie pro lůžkovou péči, z toho 30 oddělení není organizačně začleněno do lékárny. Potřebovali bychom ale 188 oddělení klinické farmacie, která by poskytovala potřebnou péči pro další lůžka,“ vysvětluje Jana Gregorová.
Za ideální stav považuje, když na jednoho klinického farmaceuta připadá 50 lůžek akutní péče nebo sto lůžek dlouhodobé péče. Což si podle odhadu odborné společnosti žádá vytvoření zhruba 1 300 pracovních úvazků pro klinické farmaceuty. Z toho tisícovka by připadala na akutní lůžka, stovka na zařízení následné dlouhodobé péče. A přibližně dvě stovky klinických farmaceutů by zajistily péči o ambulantní pacienty.
„Nyní je ten stav 140 plných úvazků,“ poznamenává klinická farmaceutka.
Pro praxi to znamená, že deset tisíc akutních lůžek v Česku nemá vůbec pokrytou klinickofarmaceutickou péči a dalších šestadvacet tisíc akutních lůžek jen částečně.
V následujících letech tak podle odborníků čeká farmacii postupná transformace. Postupná proto, že ročně dokončí pětiletou specializaci v oboru klinický farmaceut kolem 20 osob.
„Je to běh na dlouhou trať, ale ten trend tam je. Před deseti lety, když jsme začínali, tak v České republice bylo osm klinických farmaceutů a tři pracoviště,“ přiblížila vývoj oboru pro Zdravé Zprávy Irena Murínová, vedoucí Oddělení klinické farmacie Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní Nemocnice Praha.
Dnes je v Česku 47 pracovišť a něco málo přes 140 klinických farmaceutů.
„My ale potřebujeme, aby jich bylo více a došlo k transformaci farmacie,“ tvrdí Murínová.
Změny ve farmacii podporují unijní orgány
V Česku máme dvě farmaceutické fakulty, a sice v Hradci Králové a v Brně. Studium na nich trvá pět let a absolventi po nich mohou nastoupit do pěti různých specializací. Pět let trvá specializace v oboru klinický farmaceut a tříleté je studium v oboru praktický lékárník. Dalšími specializacemi jsou radiofarmaceut, farmaceutická technologie a laboratorní metody a analýza.
„Poté mohou vykonávat samostatně tu svoji činnosti ve zdravotnických zařízeních,“ vysvětluje Irena Murínová.
S ohledem na nárůst počtu pacientů užívajících více léků najednou a nárůst počtu chronických pacientů podporují klinickou farmacii i unijní orgány. Rada Evropy vydala rezoluci, v níž apeluje i na transformaci lékárenství v jednotlivých zemích. To i kvůli zachování účelného a bezpečného nakládání s léčivy, vysvětluje důvody farmaceutka.
„Medikace je nejčastější intervencí v rámci péče ve zdravotnictví,“ poznamenává.
Její slova doplňuje Jana Gregorová. I podle ní a postojů unijních autorit bude v budoucnu potřeba méně lékárníků a více klinických farmaceutů v praxi.
„Evropa volá po přesunu absolventa farmaceutické fakulty ke klinickofarmaceutické praxi,“ říká Gregorová s tím, že změnu ale podmiňuje i specializační vzdělávání.
Členské země tak mají podle zmíněné rezoluce přijmout taková opatření, která postupně povedou ke změně současné praxe farmaceutů.
„A nyní má před sebou každá země úkol se s tímto apelem vypořádat,“ říká pro Zdravé Zprávy závěrem klinická farmaceutka Irena Murínová.
Veronika Táchová
