Na výzkum otravy krve neboli sepse získali vědci Mezinárodního centra klinického výzkumu [ICRC] v Brně 6,9 milionu eur [cca 180 mil. Kč]. Vyvinout chtějí i nástroj umělé inteligence [AI], který předpoví následky po otravě a určí vhodnou léčbu.
Peníze na období pěti let z programu na podporu výzkumu HORIZON Europe se týmu Buněčné a molekulární imunoregulace doktora Jana Friče podařilo získat loni na podzim.
„Úspěch je to o to větší, že naše Mezinárodní centrum klinického výzkumu celý projekt iniciovalo. Sestavit konsorcium, které bude problematiku v následujících pěti letech řešit, zabralo dva roky intenzivní práce,“ odpovídá Jan Frič na otázku, jak náročné bylo připravit projekt s podporou unijního grantu ve výši přesahující 180 milionů korun.
Do výzkumu vedeného brněnským týmem se zapojilo jedenáct partnerů ze šesti unijních zemí. Jedním z nich je i nemocnice v Marseille nebo vídeňský traumatologický institut.
V projektu zvaném BEATsep chtějí vědecké týmy především rozvinout nástroje pro zmírnění následků po prodělané sepsi. Právě s nimi se přeživší často i po celý zbytek života léčí.
„Chceme do detailů vykreslit stav pacienta se sepsí, lépe pochopit změny, které v těle následně dlouhodobě přetrvávají. A hledat kombinace vhodných biomarkerů, ze kterých bude možné předpovědět, jak se bude pacientův stav dále vyvíjet,“ popisuje doktor Frič.
Cíl je, aby lékaři lépe nastavovali léčbu každému jednotlivému pacientovi.
„Našim hlavním cílem je zlepšit péči o pacienty, kteří sepsi přežijí, ale v jejím důsledku trpí různě závažnými následky, které jim komplikují život,“ potvrzuje.
Mimo to chtějí vědci při své práci vyvinout nástroj umělé inteligence, který by předpovídal rozvoj následků po prodělání sepse. Což by rovněž přispělo ke správnému nastavení léčby.
Léčba následků sepse pomocí umělé inteligence
K otravě krve dojde ročně až u 50 milionů lidí a sepse stojí za pětinou světových úmrtí. V rozvinutých zemích sepsi dnes přežívá 80 až 85 procent pacientů. Problém ale je, že u větší části z nich se po jejím zaléčení rozvine post-septický syndrom [PSS]. Pacienti se pak potýkají s poruchami spánku, špatně se soustředí, jsou často unavení, vykazují metabolické poruchy. Post-septický syndrom u některých pacientů vede až k imunodeficiencím, tedy poruchám imunity, kdy je vážně ohrožují další jiné infekce.
„A to dovede pořádně zkomplikovat rekonvalescenci těchto pacientů,“ podotýká jedna z koordinátorů projektu BEATsep, výzkumnice Marcela Hortová-Kohoutková.
U pacientů vyléčených z akutní otravy krve se po čase setkává i s depresemi, dodává.
Nejvíce sepse ohrožuje osoby starší 60 let a děti do 5 let věku. U starších lidí už totiž imunita nepracuje tak dobře jako u mladých, a naopak u malých dětí zase není plně rozvinutá. Ve vyšším riziku vzniku sepse jsou i pacienti s více onemocněními.
Jak upozorňuje Martin Helán, který se sepsi věnuje v projektu BEATsep a se sepsí a septickým šokem se setkává i jako lékař na anesteziologicko-resuscitačním oddělení FNUSA, sepse ohrožuje v podstatě každého.
Otravy krve ohrožují každého pacienta
Případů sepse u pacientů každý rok přibývá. Svou roli v trendu hraje stárnutí populace a sílící antibiotická rezistence. Ve vyspělých zemích úmrtnost na sepsi klesá, lidé se po ní ale potýkají často i s trvalými následky.
Na všechny tyto a další následky po prodělané sepsi se v následujících pěti letech zaměří vědecké týmy v jedenácti evropských institucích. Lékaři by pak měli mít podle Hortové-Kohoutové k ruce jednoduchý nástroj, který jim pomůže s nastavením správné léčby.
„Zásadní je příznaky sepse včas rozeznat,“ říká.
Při pozdější léčbě závažné infekce hrozí její rychlá progrese a rozvoj šoku, kdy se pacient rázem ocitá ve vážném ohrožení života.
Infekcí se v českých nemocnicích nakazí až desetina pacientů
„V současnosti nemůžeme předvídat, u kterého pacienta se sepse vyvine a u kterého nikoliv. Léčba sepse stojí na dvou pilířích – musí se léčit samotná infekce. A také se musí podpořit selhávající orgány například formou umělé plicní ventilace, podporou oběhu nebo náhradou funkce ledvin,“ říká doktor Helán.
Sepse nebo také otrava krve je stav, kdy imunitní systém nepřiměřeně reaguje na infekci a dochází k poškozování tkání a orgánů v těle. Otravy krve nejvíce ohrožují pacienty po závažných operacích nebo úrazech. Rozvinout se ale může i při vážném zápalu plic, meningitidě nebo při infekci močových cest. Skutečnou příčinou úmrtí pacienta tak ve spoustě případů není samotné onemocnění, se kterým se začal léčit, ale právě sepse, která se v jeho těle při boji s nemocí rozvinula.
–RED–
