I velké břišní kýly dnes chirurgové operují pomocí moderních přístrojů, které jim pomáhají kýlu nejen rychleji odstranit, ale i hladce a bez napětí uzavřít otevřenou břišní stěnu. Menší kýly lékaři odstraňují laparoskopicky.
Inovativní metodu Fasciotens převzali chirurgové I. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně [FNUSA] a LF MU od svých německých kolegů, kde moderní přístroj vědci i vyvinuli. Nyní z jeho zavedení do praxe těží i čeští pacienti s takzvanou velkou centrální kýlou. Díky přístroji u nich nedochází po operaci ke změnám tvaru břišní stěny a pacienti se po výkonu i rychleji hojí a mají méně vedlejších zdravotních komplikací.
„Fasciotens [na obr. vpravo, zdroj: FNUSA] využíváme na defekty větší než dvacet centimetrů a první výsledky jsou excelentní, pacienti se velmi rychle hojí,“ říká k inovativní metodě operování rozsáhlé břišní kýly Vadim Prudius, chirurg I. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.
Výhodou nového přístroje je, že funguje na principu plynulého tahu za okraje břišní stěny už během operace. Což následně chirurgovi umožní rekonstruovat a uzavřít břišní stěnu bez napětí i v těch případech, kdy jde o rozsáhlou a obtížně řešitelnou kýlu.
Chirurgové svatoanenské nemocnice novou technologii použili mezi prvními v Evropě při operaci kýly v transverzální rovině. Její odstranění je technicky velmi komplikované a náročné, podotýká doktor Prudius.
Kýla neboli hernie je zdravotní problém, kdy dochází k vytlačování tkání nebo orgánů z jejich přirozeného místa skrze oslabená místa. Například povolenou břišní stěnu nebo tříslo. Vyklenutí na těle může pacienta pobolívat, zvláště pak při námaze. Kýla představuje závažné riziko vzniku akutních komplikací.
Menší břišní kýly a tříselné kýly se operují laparoskopicky
Stejně jako v jiných medicínských oborech i v kýlní chirurgii dominují miniinvazivní výkony. To znamená výkony s co nejmenšími zásahy a dopady na organismus pacienta. V oblasti operací kýl chirurgové nejčastěji odstraňují zevní kýly pupeční a tříselné. U pacientů se častěji objevují rovněž ventrální kýly [vyklenutí tkáně otvorem ve svalu břicha, pozn. red.]. Jsou v oblasti střední čáry přední břišní stěny buď nad, nebo v oblasti pod pupkem. Ve své praxi se lékaři setkávají i s kýlami, ke kterým dochází po náročnějších operacích v oblasti jizev. Břišní stěna he ztenčená a tkáně či orgány mají prostor k vyklenutí. Při těchto zákrocích kylní chirurgové spolupracují i se specialisty z plastické a estetické chirurgie.
Od roku 2022 zavedli do praxe lékaři 1. chirurgické kliniky FNUSA i modernější technologii zvanou E-MILOS. K této metodě obvykle indikují pacienty pro miniinvazivní odstranění velkých centrálních kýl.
Bioprotézu chlopně implantují olomoučtí lékaři i bez nutnosti stehů
„Pacientovi při zákroku vložíme do těla síťku, která zpevňuje oslabenou břišní stěnu. Metoda současně umožňuje korigovat diastázu, tedy rozestup přímých břišních svalů, který vzniká například po porodech nebo u mužů v pozdějším věku,“ vysvětluje doktor Prudius.
Co se týče dalších chirurgických přístrojů, pak i ve svatoanenské nemocnici léčí, respektive operují kýly nejčastěji laparoskopicky. Anebo stále ještě klasicky otevřením zasaženého místa v celkové anestezii.
Prevencí kýly je pravidelné posilování břišních svalů
Lékaři rozlišují několik druhů kýl většinou podle místa jejich vzniku. Nejčastěji se kýla objeví v oblasti třísel, hovoří se o tříselné kýle. Trpí jí více dospělí a častěji muži. Další známou je střední břišní kýla, která vzniká na střední linii břicha, většinou v oblasti jizvy po chirurgickém zákroku. Pupeční kýla se objevuje kolem pupečníku, to u novorozenců s nižší porodní hmotností. Vyloučená ale není ani u dospělých pacientů. Další z kýl neboli hernií je takzvaná brániční kýla, která vzniká, když část břišních orgánů vstoupí do hrudní dutiny skrze slabé místo v bránici.
Ke vzniku kýly v kterékoli oblasti přispívá časté namáhání břišních svalů. Více postihuje pacienty trpící chronickým kašlem nebo se zvýšeným nitrobřišním tlakem. Objevit se ale může i u gravidních žen. Ve vyšším riziku rozvoje kýly jsou lidé s nadváhou a obezitou a jak už bylo zmíněno, rizikem je i jizva na břiše po náročnějším operačním výkonu.
Počínající kýla o sobě dává vědět vyčnívajícím nebo oteklým výstupkem v oblasti břicha nebo třísel. Někteří pacienti si stěžují na pocity jakési těžkosti v břiše a bolesti v místě kýly. Zvláště pak při námaze, zvedání těžších předmětů a při zakašlání. V pozdějším stadiu se dostavuje i častý pocit na zvracení nebo zvracení.
Při podezření na kýlu by měl pacienti navštívit svého praktického lékaře, který ho vyšetří pohmatem v postižené oblasti. To jak ve stoje, v leže i při zakašlání a při stlačení. Při pozitivním výsledku přichází na řadu ultrazvuk břicha nebo rentgenové vyšetření s kontrastní látkou. Při podezření na špatnou průchodnost střev lékaři pacienta doporučí ještě na endoskopické vyšetření.
Riziko rozvoje kýly mohou snížit i samotní pacienti. Například tím, že si budou udržovat stále zdravou váhu, protože nadváha či obezita významně zvyšuje nitrobřišní tlak. Rovněž je namístě nezvedat těžké předměty a posilovat břišní svaly ideálně pravidelným cvičením.
–RED–
