Zájem zdravotníků z Ukrajiny o odborné zkoušky v Česku roste

K odborné zkoušce nutné pro práci v českém zdravotnictví se v roce 2023 přihlásilo 852 ukrajinských lékařů a farmaceutů a dále 379 nelékařských zdravotníků. To je meziroční nárůst o třetinu.

Data o počtech přihlášených nejen Ukrajinců, ale všech cizinců z třetích zemí, k odborné zdravotnické zkoušce shromažďuje Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví [IPVZ] a Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů [NCONZO].

Letos v lednu v Česku podle statistik Ministerstva vnitra ČR [MV ČR] pobývalo asi 383 000 uprchlíků z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou. Někteří z nich si po příchodu do Česka hledali i práci ve zdravotnictví. Kvůli jazykové bariéře a náročnosti odborných zkoušek většina z nich poptávala nekvalifikované pracovní pozice.

„S ohledem na délku přípravy se první příchozí po začátku války v aprobačních zkouškách mohli projevit až na jaře 2023,“ vysvětlil tiskový mluvčí IPVZ Jan Brodský.

Loni se podle něj pohybovala úspěšnost aprobační zkoušky u farmaceutů kolem 75 procent. U lékařů z Ukrajiny kolem 68 procent a u zubních lékařů dosáhla 52 procent. Letos se k aprobační zkoušce konané na jaře zatím přihlásilo 377 lékařů, 91 zubařů a 19 farmaceutů z Ukrajiny.

Češtinu cizí lékaři, lékárníci a zubaři doloží aprobační zkouškou

Od letošního ledna navíc začala platit změna, kdy aprobační zkouška u lékařů, zubařů a farmaceutů přicházejících do Česka z mimounijních zemí nahrazuje zkoušku z českého jazyka. Ta je jednou z podmínek pro udělení trvalého pobytu v ČR pro tuto skupinu cizinců.

Nelékařští zdravotníci z Ukrajiny a zájem o zkoušku

Nelékařských zdravotníků se podle Petry Kuchaříkové z NCONZO hlásilo ke zkouškám obvykle kolem 200 za rok. Jejich úspěšnost u zkoušky dosahovala asi 77 procent. V roce 2022 se k odborné zkoušce přihlásilo 257 Ukrajinců, loni pak 379 zájemců. Úspěšnost se ale snížila na zhruba 70 procent.

Ještě před samotnou zkouškou Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] povoluje zdravotníkům z Ukrajiny vykonávat praxi v nemocnicích pod dohledem na 12 měsíců. Povolení může úřad prodloužit na dvojnásobek doby.

„Během této doby by měl každý zdravotník absolvovat aprobační zkoušku, aby získal uznání způsobilosti vykonávat v ČR zdravotnické povolání neomezeně,“ řekl mluvčí resortu Ondřej Jakob.

Senát podpořil novelu upravující práci zubařů z třetích zemí

V roce 2022 povolilo ministerstvo praxi 304 zdravotníkům, loni 235 a letos za leden zatím vyhovělo dvanácti žádostem.

Kolik Ukrajinců přesně v českém zdravotnictví nyní pracuje, není jasné. Většina nemocnic jich v prvním roce od ruské invaze na Ukrajinu přijala desítky. Avšak někteří i z českých nemocnic odešli do západních zemí, které se jim spolu s konfliktem na Ukrajině otevřely. Šlo zejména o pracovníky, kteří v Česku pracovali již před ruskou invazí na Ukrajinu.

Než začnou cizinci ze zemí mimo EU v českém zdravotnictví pracovat jako lékaři nebo zdravotní sestry, musí české úřady nostrifikovat neboli uznat jejich diplom či jiný doklad o dosaženém vzdělání. Dále tyto profese skládají odborné zkoušky ověřující jejich jazykové a odborné znalosti, to v českém jazyce.

Odborné zkoušky pro ukrajinské zdravotníky v Česku

Předsedkyně spolku Doktor Čechov sdružující zahraniční lékaře Olga Žernosek, která do Česka přišla před deseti lety, na lednové odborné konferenci označila český systém za „obrovský zmatek“. Podle ní má spoustu organizačních a technických problémů.

„Měl by existovat jeden jediný vstup pro všechny zdravotníky,“ uvedla.

Zkoušku z češtiny si cizinci od ledna zaplatí sami. Zvýší se její cena

Podle mluvčího Jakoba vzniklo na jaře 2022 při brněnském centru ošetřovatelství Kontaktní centrum pro cizince, kteří chtějí v českém zdravotnictví pracovat.

„Pomáhá zahraničním zdravotníkům v průběhu celého adaptačního procesu. Tedy od nostrifikace přes aprobační zkoušku až po uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání,“ popsal.

Díky přípravným odborným a jazykovým kurzům, které pro cizince se zájmem o práci ve zdravotnictví pořádá IPVZ, je podle Jakoba letos úspěšnost u zkoušek lepší. U ústní odborné zkoušky se pohybuje kolem 97 procent. U písemných testů je kolem 60 procent.

–ČTK/RED–