Na výměnu kolena či kyčle se má pacient dostat do roka

Doba čekání na výměnu kolena nebo kyčle nemá podle nařízení vlády přesáhnout jeden rok. Praxe ale ukazuje, že čeští pacienti na novou kloubní náhradu čekají dva i tři roky, a to už několik let.

Nařízení vlády o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb ukládá zdravotním pojišťovnám povinnost, aby svým klientům zajistily kloubní náhradu kolene či kyčle nejdéle do jednoho roku od indikace. Některé nemocnice ale uvádějí, že na výkon si u nich pacienti počkají i dva až tři roku. Přesto mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob tvrdí, že zdravotní pojišťovna má povinnost zajistit kratší termín operace. Lhůta stanovená nařízením není podle Jakoba stanovená nemocnicím.

„Ti mohou být kapacitně vytíženi tak, že čekací lhůta bude delší než 52 týdnů, například i s ohledem na to, že se primárně zaměřují právě na pacienty, u nichž je zákrok prováděn v režimu péče neodkladné nebo akutní,“ dodal.

Pokud lidé nedostanou termín na operaci do roka, měli by se podle Jakoba obrátit na svou zdravotní pojišťovnu.

„Pokud by zdravotní pojišťovna vůbec nezajistila indikovaný zákrok ve lhůtě 52 týdnů u poskytovatele, který je v dojezdové době 75 minut od bydliště pacienta, dopustila by se přestupku podle zákona o veřejném zdravotní pojištění,“ dodal.

Dlouhé termíny řeší pacienti se svou pojišťovnou

Náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] Jan Bodnár vysvětluje dlouhé čekají doby na endoprotézy tím, že se stále dohání výpadek z doby pandemie covidu, kdy se na několik měsíců omezila plánovaná zdravotní péče, to až o desítky procent. Nicméně počty těchto výkonů od roku 2021 podle něj rostou. Mezi roky 2021 a 2022 počet operací kolene podle Bodnára vzrostl o 60 procent, u kyčlí o 30 procent.

Když nemají peníze, čekají Češi na kloubní náhradu i tři roky

„Data za rok 2023 dosud nejsou kompletně uzavřená, nicméně už dnes je patrné, že tento trend pokračoval i vloni,“ řekl.

Na dodržení nařízením stanových termínu to však stále nestačí.

„Delší čekací lhůty jsou tak spíše výjimkou, k níž sice dojít může, pokud se ale v takových případech klient obrátí na VZP, snaží se mu zajistit zákrok v kratším termínu v jiném zařízení,“ přidává radu pacientům, kteří dostali termín operace delší než jeden rok.

Počty operovaných endoprotéz v ČR

[Zdroj: Národní registr hrazených zdravotních služeb, ÚZIS, *2023: data za 1.-3. čtvrtletí]

Náhrada kolene vyšla loni pojišťovnu průměrně na 171 452 korun, náhradní kyčel lékaři implantovali za 162 173 korun. Někdy ale chybí po operaci vhodná rehabilitace, což podle úspěšnost zákroku snižuje. A opět za tímto nedostatek často stojí kapacitní limity rehabilitačních zařízení.

„Důvodem může být jak odmítnutí pacientem, tak i nedostatečná kapacita vhodných zařízení,“ vysvětlil Bodnár.

Na výměnu kolena či kyčle navazuje rehabilitace

VZP ČR chce proto platit nemocnicím operaci a rehabilitaci jako balíček, dodatky ke smlouvám chce uzavřít s prvními nemocnicemi do poloviny roku.

Čekací lhůty zveřejněné nemocnicemi se pohybují od méně než 90 dní po více než 1 000 dní. Nejkratší dobu deklarují v Mladé Boleslavi, kde podle informací na webu pacienti čekají 12 týdnů, a ve Slaném, kde uvádí dobu dva až tři měsíce. Z pražských nemocnic se nejkratší dobu na výměnu kolena či kyčle čeká v městské Nemocnici Na Františku.

Lékaři operovali pacientce oba kolenní klouby najednou

„Artroskopické výkony jsme schopni provést do dvou až tří týdnů od návštěvy pacienta v naší ambulanci, totální endoprotézy kyčelních, kolenních a ramenních kloubů do čtyř měsíců,“ uvedl primář tamní ortopedie Miroslav Sinkule.

Měsíčně nemocnice stihne odoperovat 80 až sto takových výkonů. Některé nemocnice ale avizují i delší než dvouleté čekání. Například Nemocnice Kroměříž tři roky, Fakultní nemocnice Brno 36 měsíců na novou kyčel a 40 měsíců na koleno, Oblastní nemocnice Kladno dva až 2,5 roku nebo Karvinská hornická nemocnice 24 až 30 měsíců.

–ČTK/RED–