Ukrajina legalizovala konopí pro lékařské účely. Chce ulevit zraněným vojákům. Konopí podle ukrajinských úřadů k léčebným účelům využije až šest milionů pacientů. Konzumace konopí pro rekreační účely se nadále zakazuje.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj včera [15.2.] podepsal zákon o legalizaci konopí pro lékařské účely. Uvedl to ukrajinský server Ekonomična pravda. K uzákonění marihuany k léčebným účelům vyzval Zelenskyj už v červnu loňského roku. Argumentoval tím, že látka pomůže Ukrajincům, aby se vypořádali s psychickými a fyzickými následky války s Ruskem.
„Přípravky s konopím jsou důležité zejména pro raněné vojáky, kterým mohou ulevit od bolesti,“ vyjasnila poslankyně Olha Stefanišynová.
Jako léčebný preparát konopí podle vyjádření šéfa zdravotního výboru ukrajinského parlamentu Mychajla Raduckého využije až šest milionů ukrajinských pacientů. Konopí lze uplatnit také při léčbě pacientů s posttraumatickou stresovou poruchou nebo rakovinou.
Ukrajinský parlament zákon odhlasoval už v prosinci. Politici ze strany Vlast bývalé premiérky Julije Tymošenkové ale bránili, aby dokument doputoval až na Zelenského stůl. Vnímají ho jako ohrožení budoucnosti země. Zákon nabude účinnosti po šesti měsících od svého zveřejnění ve sbírce zákonů.
Ukrajina: Konopí má ulevit zraněným vojákům
Situaci ve zdravotnictví na Ukrajině ovlivňuje válečný konflikt s Ruskem. Například jen na protézu po amputaci končetiny v zemi čeká přes 15 tisíc vojáků a civilistů. Uvedl to loni v Senátu ČR vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.
Zsofie Pusztaiová, ředitelka české kanceláře Světové zdravotnické organizace [WHO], potvrdila, že na Ukrajině nefunguje dobře ambulantní síť praktických lékařů, stomatologů a gynekologů. Je podle ní potřeba, aby na zhruba pět tisíc obyvatel fungovala minimálně jedna ambulance. A vojenský útok podle Pusztaiové dosud potvrdilo přes 900 ukrajinských zdravotnických zařízení.
Podle Jiřího Horáčka, přednosty Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie 3. LF UK, která se zapojuje do pomoci Ukrajině v oblasti duševního zdraví, lidé na Ukrajině potřebují především léčbu traumatizovaných vojáků a sexuálně zneužitých žen. Cílem je zabránit tomu, aby se u nich rozvinula posttraumatická stresová porucha.
„Výsledkem je to, že člověk nemůže prožívat nic jiného než emoce spojené s tím traumatem,“ popsal.
Veřejné zdraví: Traumata vnímání času prodlužují, radosti zkracují
Takoví pacienti inklinují k užívání návykových látek nebo alkoholu. Jsou tu ale i další výzvy, jako jsou psychoterapeutické programy pro pacienty po amputacích nebo metody, jak zabránit poškození mozku u lidí vystavených opakovaným výbuchům.
Válka a váleční veteráni
Válečné konflikty vždy provázejí zdravotní problémy těch, kteří se jich přímo účastnili. Americký list ABC News nedávno upozornil, že i dvacet let po invazi USA do Iráku sužují americké vojáky výčitky svědomí a vracející se vzpomínky z dob jejich nasazení. Někteří se s válečnými traumaty nevyrovnali, skončili na ulici, někteří spáchali sebevraždu.
Někteří se z psychických traumat vyléčili. Jiné pronásledují dodnes. K jedněm z prvních vojáků vyslaných do zámoří patří desátník námořní pěchoty ve výslužbě Michael Elliot.
„Válka si na mém osobním životě vybrala obrovskou daň. […] Nasazení a válka v Iráku mě uvrhly do hluboké duševní krize,“ řekl dnes jednačtyřicetiletý Elliot pro ABC News.
Válečná traumata pronásledují vojáky USA i 20 let od invaze do Iráku
Dalším zpovídaným vojákem byl Josh Hisle. Ten spolu s Elliotem sloužil u vojenské jednotky Fox 2/5 čítající 206 vojáků námořní pěchoty.
„Stále si vše pamatuji, jako by to bylo dnes, přesně na minutu,“ vzpomíná na pocity těsně před zahájením invaze do Iráku.
Do skutečných válečných bojů se jeho jednotka zapojila okamžitě poté, kdy se rozmístila na iránské území.
