Nová metoda zavádění elektrod kardiostimulátorů podle lékařů více prospívá běžné činnosti srdce. Některým pacientům při dosud používané metodě pro kardiostimulátory hrozí dřívější selhání srdce.
Tvrdí to specialisté na kardiologii Miloš Táborský a Marián Fedorco z Fakultní nemocnice Olomouc, kde nový způsob léčby od minulého týdne u vybraných pacientů používají. Upozorňují, že deset až 30 pacientů má se srdeční stimulací v současné podobě potíže.
„V posledních letech se ukazuje, že možná můžeme srdce stimulovat lépe. […] V dobré víře, že chceme odstranit jeden problém, můžeme vytvořit nový,“ říká Fedorco.
Nyní se elektrody kardiostimulátorů zavádějí většinou do hrotu nebo přihrádky pravé komory nebo ouška pravé srdeční síně, případně na obě místa. Podle nové metody se vloží přímo do místa, kde v srdci elektrické impulsy vznikají.
„Snažíme se zavrtávat elektrodu do oblasti převodního systému, navodit aktivaci, která je přirozená,“ upřesňuje lékař.
Kardiostimulátory v místě převodního systému srdce
Nově se elektroda podle specialistů zavádí i hlouběji do svalu. Převodní systém srdeční zajistí rychlé rozvedení elektrického impulsu do všech částí srdce. Srdeční komory se tak aktivují za dobu kratší než desetina sekundy.
Umíráme na srdeční selhání i poruchy srdečního rytmu, říká profesor Linhart
Nová metoda je podle Táborského, který je předsedou České kardiologické společnosti, hrazená z veřejného zdravotního pojištění. A současně ji odborná společnost doporučuje mezi postupy léčby srdce jako jednu z variant. I přesto jde o novinku. Lékaři zatím pacienty sledují, ale rádi by již postupně zaváděli tuto terapii u většiny z nich.
„Bude trvat několik let, než se pak změní doporučené postupy,“ upozorňuje Táborský.
Specializovaných center, která se v Česku implantacím kardiostimulátorů věnují, je devětatřicet. Celkově u nás loni lékaři implantovali přes deset tisíc kardiostimulátorů. V letech ovlivněných pandemií covidu to bylo méně. Podle Táborského pacienti v současné době na zákroky prakticky nečekají. Kromě kardiostimulátorů při nedostatečné činnosti srdce lékaři každý rok lidem voperují více než čtyři tisíce implantabilních kardioverter-defibrilátorů. Ty srovnávají činnost srdce elektrickým výbojem v momentě vzniku náhlé život ohrožující arytmie.
Jak funguje kardiostimulátor
Kardiostimulátor elektrickými impulsy pomáhá při příliš pomalé činnosti srdce. Do něj lékaři zavedou elektrody a pod kůži na hrudníku pak kovovou krabičku, která generuje výboje. Po implantaci přístroje podle lékařů přežívá pět let 87 procent pacientů, deset let 76 procent.
Počty kardiostimulátorů a implantabilních defibrilátorů v letech 2010 až 2022
| Rok | Kardiostimulátory | Implantabilní kardioverter-defibrilátory |
| 2010 | 9002 | 2609 |
| 2011 | 9195 | 2769 |
| 2012 | 9231 | 2868 |
| 2013 | 9426 | 3189 |
| 2014 | 9423 | 3543 |
| 2015 | 9471 | 3713 |
| 2016 | 9748 | 3998 |
| 2017 | 9685 | 4180 |
| 2018 | 9853 | 4171 |
| 2019 | 10 044 | 4502 |
| 2020 | 9407 | 4324 |
| 2021 | 9924 | 4375 |
| 2022 | 10 345 | 4303 |
[Zdroj: ÚZIS]
Nejčastější příčinou úmrtí v Česku je srdeční selhání, tedy postupné snižování výkonnosti srdce, které už nedokáže dostatečně čerpat krev, a také srdeční arytmie. Nová metoda by podle odborníků mohla trend zmírnit.
„Dříve jsme umírali na infarkty a na ischemickou chorobu srdeční. Nyní začínáme umírat na srdeční selhání, na poruchy srdečního rytmu,“ vyjasnil aktuální trendy v oblasti nemocí srdce v nedávném rozhovoru pro Zdravé Zprávy přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze profesor Aleš Linhart.
–ČTK/RED–
