Jurečkův návrh příspěvku na péči se musí upravit, tvrdí rada postižených

Rada postižených kritizuje návrh na zvýšení příspěvků na péči. Nesouhlasí s tím, že by se první stupeň dávky neměl valorizovat vůbec a druhý stupeň by se měl od července zvýšit jen o stokoruny. S poslanci chce proto jednat o úpravě částek.

Ministerstvem práce a sociálních věcí [MPSV] aktuálně představený návrh na růst příspěvků na péči od letošního července kritizuje Národní rada osob se zdravotním postižením [NRZP]. Její předseda Václav Krása schvaluje navýšení příspěvků u 4. stupně závislosti pro osoby v domácí péči na 27 tisíc korun. Nesouhlasí ale s tím, že se příspěvky v 1. stupni pro děti ani pro dospělé nezvýší vůbec a v 2. stupni porostou jen o stokoruny. Podle Krásy by při nedostatku financí mělo být přidání rovnoměrné a nemělo by upřednostňovat žádnou skupinu příjemců.

„Nesouhlasíme s tím, aby první stupeň příspěvku nebyl vůbec valorizován a druhý se upravil jen o 500 korun. Rozdíl mezi druhým a třetím stupněm příspěvku tak činí skoro 10 000 korun, v péči ale zas tak obrovský rozdíl není,“ vysvětlil důvody svého nesouhlasu Václav Krása.

Na úpravu tak podle jeho slov doplatí nevidomí, neslyšící i někteří paraplegici. Zástupci NRZP chtějí nyní podle Krásy jednat s poslanci opozice i koalice o úpravě Jurečkova návrhu.

„Budeme zřejmě bojovat dál. Nezvýšení prvního stupně a nízké navýšení druhého stupně je pro nás nepřijatelné,“ řekl Krása.

Rada postižených chce o úpravách příspěvku jednat

Zástupce ředitele společnosti Asistence Štěpán Lohr označil výraznější navýšení čtvrtého stupně příspěvku pro lidi v domácím prostředí za „velký a důležitý krok správným směrem“, aby si lidé mohli opatřit potřebnou asistenci. A nemuseli odcházet do ústavů. Štěpán Lohr řekl, že ani červencové přidání na příspěvku na dostatečný počet asistenčních hodin řadě handicapovaných ale stačit nebude.

„Ale samozřejmě každá změna k lepšímu je vítaná,“ uvedl Lohr.

Se zdravotně postiženými se na českém trhu práce vesele kšeftuje

Míní, že by změny v nastavení podpory měly pokračovat. Nedostatek peněz na asistenci ministerstvo práce nyní řeší zvláštními dotacemi. Už delší dobu se jedná o takzvaném pátém stupni dávky, který by výdaje na asistenci lépe pokryl podle potřeb jednotlivých klientů. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky [KDU-ČSL] jeho úřad na dalších změnách pracuje.

Jurečka: Testy majetku nejsou na pořadu dne

Podle Jurečky se koalice tento týden shodla na tom, že by se od letošního července měly zvednout tři vyšší příspěvky na péči pro děti a dospělé. Růst by měly podle závislosti na pomoci o 11 až 41 procent. Nejvíc se zvedne nejvyšší dávka lidem v domácím prostředí. Naopak nejnižší 1. stupeň příspěvku se nezmění, pro děti zůstane na částce 3 300 korun a pro dospělé 880 korun. Další dva stupně se mají dětem zvednout z 6 600 a 13 900 korun a na 7 400 a 16 100 korun. Dospělým pak z 4 400 a 12 800 korun na 4 900 a 14 800 korun. Děti i dospělí, kteří se bez pomoci neobejdou vůbec a jsou ve 4. stupni závislosti, pobírají teď měsíčně 19 200 korun. Nově by to mělo být 23 000 korun v pobytových zařízeních a 27 000 korun v domácí péči.

Příspěvek na péči bude až 27 000 korun. Testy majetku ale chybí

Rada postižených už loni prosazovala zvýšení všech částek o deset procent a nejnižšího příspěvku pro dospělé pak z 880 na 2 000 korun. Návrh podali poslanci hnutí ANO. Sněmovna ho ale neprojednala.

Rozpočtové dopady činí sedm mld. Kč ročně

Výdaje státu se navýšením příspěvků na péči podle Jurečky zvýší zhruba o sedm miliard korun ročně. Nejvíce pak u příspěvku ve 4. stupni, kde dojde k nejvyššímu nárůstu, se výdaje navýší zhruba o 40 procent.

Přesto, že příspěvek na péči podle dat MPSV k loňskému září pobíralo 373 500 dětí a dospělých a roční výdaje státu na jejich výplatu přesahují 37 miliard korun, se resort nechystá zavést majetkové testování příjemců této dávky a jejich blízkých. Jako je tomu v sousedních státech. Navíc počty příjemců příspěvku na péči kvůli stárnutí populace každoročně rostou. A společně s tím i výdaje státu na jejich výplatu.

„To jsou věci [majetkové testy, pozn. red.], které nejsou na pořadu dne,“ odpověděl ministr na otázku, zda se v souvislosti s čerpáním příspěvku na péči především u lidí v pobytových zařízení chystá sledování jejich majetkových poměrů.

V praxi totiž dochází k tomu, že stát vyplácí příspěvky na péči i lidem s více než slušným majetkovým zázemím. Respektive lidem, jejichž blízká rodina se vzdala odpovědnosti za jejich péči. Přitom si ale přebrala jejich majetky. V zemích západní Evropy, ale třeba i na sousedním Slovensku, se majetkové poměry lidí čerpajících tento příspěvek například za dobu posledních deset let [nahlédnutím do katastru nemovitostí, pozn. red.] zohledňují.

–ČTK/RED–