V době jarních prázdnin a školních lyžařských výcviků praskají hory ve švech. Platí to i pro skiareály v Krkonoších. Pro tamější zdravotníky jde o nejnáročnější období v roce. Mnoho lidí končí s úrazy v nemocnici, často i vážnými.
„V současnosti je sice hlavní zimní sezona, kdy se do nemocnice dostanou průměrně tři zranění denně, kteří si úraz způsobili nejčastěji na sjezdovce, ale o jarních prázdninách je situace ještě horší,“ vysvětluje pro Zdravé Zprávy primář ortopedie v trutnovské nemocnici Aleš Chaloupka.
Do nemocnice v Trutnově se dostanou lidé s úrazem z velké části Krkonoš, například z Pece pod Sněžkou, Janských Lázní nebo z oblasti Černé hory. Další zranění míří zejména do Vrchlabí, kdy se jedná především o úrazy ve Špindlerově Mlýně a okolí.
V době jarních prázdnin a turnusů lyžařských kurzů se očekává nárůst pacientů, mezi kterými budou také děti. Dosud šlo převážně o dospělé.
Některé dny nemocnice přijímá pět nebo 6 zraněných, v jiných dnech zůstává zcela bez zraněných. V každém případě je situace nejhorší v době, kdy mají lidé volno. Nejvíce úrazů se tedy stává o víkendech nebo o zmiňovaných jarních prázdninách.
„Nejčastěji dochází k vazivovému poranění kolene, eventuálně menisku. Když je úraz závažnější, může dojít například až ke zlomenině bérce. Běžná jsou také poranění zápěstí a vykloubení ramen,“ upřesňuje Chaloupka.
Počet úrazů závisí i na počasí
Počet úrazů ovlivňuje mnoho aspektů, z nichž mezi ty hlavní patří počasí. Pokud panuje mírná zima a sněhové podmínky nejsou ideální, do hor logicky nepřijede tolik sportovců a turistů.
„Úrazy nebývají jen z lyží, ale třeba i z toho, že nachumelí a pár lidí se smekne. Vše záleží na průběhu zimy, kdy například střídavě prší a je sucho. Tedy i úrazy jsou závislé na tom, jaké je počasí,“ přibližuje primář Chaloupka.
V loňském roce, kdy zima nepřipravila sportovcům právě vhodné podmínky, nebylo podle něj nutné řešit tolik akutních případů. V aktuálně probíhající zimní sezoně vyjížděla Horská služba dosud k bezmála 900 zásahům, a to pouze v Krkonoších.
„Počty jsou vyšší oproti stejnému období loňského roku. To je dáno především dřívějším počátkem provozu zimních středisek než v loňském roce,“ vysvětluje pro Zdravé Zprávy mluvčí Horské služby ČR Marek Fryš.
Výjimečně končí úrazy úmrtím, ale i to se stává
Do nemocnic se dostávají hlavně lidé ze sjezdovek, tedy lyžaři nebo snowboardisté. Běžkaři spíše minimálně, i když se najdou výjimky. Často jde pak o omrzliny v době velkých mrazů, to v důsledku nedostatečného oblečení.
„V případě snowboardistů se může jednat například o poranění kolen, ale častěji jde o poranění páteře z důvodu jejich fixace ke snowboardu. Jsou totiž náchylní spíše k pádu dozadu. Oproti tomu lyžaři padají častěji dopředu, tudíž to odnáší kolena, zápěstí nebo ramena,“ rozlišuje úrazy u jednotlivých skupin sportovců na sjezdovce primář Chaloupka.
Současně dodává, že snowboardistů je ale méně a zároveň to jsou mladší jedinci. Ke každému pacientovi se přistupuje individuálně. Každý případ je řešen jinak se záměrem co nejlépe napravit stav a dotyčnému umožnit běžný pracovní nebo sociální život.
„Nejčastěji je řešením ortéza, berle, odlehčení. Postižená oblast se zaleduje a je to v pořádku. Zlomenina většinou končí operací,“ říká lékař.
Některá zranění mohou být fatální, i když úrazy končící smrtí jsou naštěstí spíše výjimečné. V této sezoně se takový tragický případ odehrál na Černé hoře, kde se nachází sáňkařská cesta. Právě sáňkař zde nepřežil náraz do stromu. Proto i při sáňkování nezapomínejte na přilbu.
„Nejspíš byl povrch zledovatělý a do toho pršelo. Vylétl ze sáňkařské dráhy,“ říká primář.
Často ale jde naopak o méně závažná zranění. Pokud je na sjezdovku přivolána horská služba, je zaručené, že dotyčný nemocnici navštíví. Na místě totiž není provedena další selekce. Pro jistotu je tedy každý případ převezen do nemocnice, aby byla vyloučena všechna zranění jako například poraněné vazy v koleni. Je proto běžné, že pacient za chvíli nemocnici opustí nebo odejde maximálně s ortézou.
Nepřeceňujte se, zvlášť, když jinak ležíte před televizí
S rostoucím počtem návštěvníků horských středisek zdravotníci automaticky počítají s větším počtem úrazů, které se dostanou do nemocnice. Ačkoliv je personálu málo, v případě vysokého počtu naléhavých případů se situace i tak musí zvládnout, protože se jedná o neodkladné věci.
„Není možnost některé pacienty poslat jinam, to se děje pouze v ojedinělých případech,“ tvrdí Aleš Chaloupka.
„Pokud se jedná o velice závažné poranění, jako je například polytrauma, je pacient převezen do traumacentra v Hradci Králové. To se ale na lyžích spíš nestává,“ dodává a pochvaluje si: „O traumatologii se dělíme s chirurgy, čímž na ortopedii předcházíme přetěžování.“
Horští záchranáři mají napilno. Lyžaři se totiž hodně přeceňují
Variantou, jak ulehčit sobě i lékařům, je nepřeceňování únavy a naordinování si odpočinku. Zejména na sjezdovce se vyplatí věnovat zvýšenou pozornost terénu. Pokud je povrch zledovatělý, nachází se na něm hrboly nebo je sníh těžký, sklouzne se člověk jednoduše. Důležité je i seřízené vázání, což platí jak pro dospělé, tak děti třeba na lyžařských kurzech.
„Přibalte zdravý rozum a sebereflexi ve smyslu nepřeceňování svých schopností, dovedností a fyzické kondice,“ uzavírá Marek Fryš s tím, že nejhorší případy úrazů číhají zejména na ty, kteří se po měsících proležených doma před televizí stávají v okamžiku příjezdu na hory ošlehanými horskými vůdci.
Diana Dufková
