Seznam náročných profesí s nárokem na dřívější důchod bez jeho krácení se podle předsedy OS Kovo Romana Ďurča rozšíří o některá povolání z třetí kategorie profesí. Úprava se dle jeho odhadu dotkne desítek tisíc pracovníků v této skupině.
Rozšířený seznam náročných profesí by měla vláda projednat letos v prvním čtvrtletí, uvedlo již dříve v podkladech pro tripartitu Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [MPSV]. Po včerejším jednání zástupců Průmyslové aliance odborových svazů s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou [KDU-ČSL] Roman Ďurča řekl, že první návrh seznamu by měl být hotový na přelomu února a března.
„Pevně věřím, že na přelomu února a března to bude konečně na světě,“ řekl.
Na úterním jednání [30.1.] se dnes podle něj nemluvilo o tom, kterých konkrétních povolání by se měla změna týkat. Podle Ďurča by mělo jít o několik desítek tisíc lidí z třetí kategorie profesí, kteří by mohli využít odchod do předčasného důchodu.
Náročné profese posuzuje zdravotně sociální komise
Chystaný seznam náročných profesí vychází z výsledků analýzy ministerstva zdravotnictví o invaliditě a pracovní neschopnosti za posledních deset let. Zákonná pravidla pro dřívější odchod do důchodu až o pět let bez krácení by pak měla být stejná, jako již nyní využívají zdravotničtí záchranáři a hasiči z povolání. Opatření cílí na profese, u kterých se rizika nedají snížit ochrannými pomůckami.
Ministerstvo už dřív uvedlo, že vychází z nynějších čtyř kategorií prací a rizikových faktorů. Mezi ty patří hluk, prach, chlad, teplo, chemikálie a biologické látky, tlak vzduchu, záření, fyzická, psychická či zraková zátěž, vibrace a pracovní poloha. Kvůli překračování limitů jsou ve třetí a čtvrté kategorii potřeba ochranné pomůcky, ve čtvrté kategorii je i při jejich používání vysoké riziko ohrožení zdraví. Do čtvrté kategorie spadá asi 18 000 lidí, ve třetí kategorii je přibližně 450 000 pracovníků.
Náročné profese s nárokem na plný předčasný důchod vymezí odborná zdravotně-sociální komise podle zdravotní zátěže profesí ve třetí a čtvrté kategorii profesí podle zákona o ochraně veřejného zdraví včetně vyhlášky.
„Odborná komise bude vyhodnocovat třináct rizik s dopadem na lidské zdraví tak, abychom z té kategorie čtyři a tři byli schopni jasně vydefinovat ty profese, kde není o čem diskutovat a je jednoznačně jasné, že do tohoto výčtu budou patřit,“ přiblížil již dříve, jak bude komise postupovat při výběru náročných profesí, ministr Jurečka.
Následně se podle něj komise zaměří na ty skupiny profesí, které z hlediska zdravotních rizik náročné nejsou. Ty obratem vyloučí. O těch zbývajících se pak mezi odborníky povedou diskuze, jestli mezi náročná povolání patří, či nikoli.
Členy komise jsou zástupci ministerstva zdravotnictví, včetně hlavní hygieničky. Dále odborníci z resortu práce a sociálních věcí a odbory. Své zastoupení v komisi mají i zaměstnavatelé.
Úprava se dotkne desítek tisíc pracovníků z 3. kategorie
O nároku na dřívější penzi pro pracovníky ve čtvrté kategorie není podle Ďurča třeba vést debatu, jelikož tam je rizikovost profese a tedy i nárok na dřívější plný důchod zřejmá. Lidé ve čtvrté skupině pracovali jako obsluha důlních zařízení, řezači plamenem, svářeči, slévači, brusiči, kamnáři či zedníci.
„Jednání se vedou o povoláních ve třetí kategorii,“ potvrdil odborář.
Do ní patří třeba obsluha zařízení na zpracování kovů, specializované zdravotní sestry či montážní dělníci. Odboráři prosazují, aby se možnost dřívější penze týkala i všech profesí ze třetí kategorie. Zaměstnavatelé ale usilují o užší vymezení. Argumentují mimo jiné velkým výpadkem pracovních sil, které už teď na pracovním trhu chybí.
Náročné profese by do důchodu odcházely až o pět let dříve než jim ukládá obecná úprava odchodu do důchodu. To však za podmínky, že odpracovali určitý počet směn v rizikových a náročných podmínkách. Výdaje na dřívější důchody by vyrovnávali zaměstnavatelé vyššími odvody na sociální pojištění za tuto skupinu pracovníků. Sazba pojistného by se u nich zvýšila o pět procent. Tato pravidla platí už nyní pro záchranáře a podnikové hasiče. Až o sedm let dříve do penze chodí za stávající situace horníci.
Důchodový věk se v Česku postupně zvedá. U mužů se odsouvá každý rok o dva měsíce, u žen obvykle o víc měsíců. Na 65 let se dostane v roce 2030 nejdřív u mužů, bezdětných žen a matek s jedním dítětem, u matek s více dětmi později. Každý rok by se měla věková hranice přehodnocovat podle doby dožití lidem, jimž bude zrovna 50 let. Odsouvat se má nejvýš o dva měsíce ročně.
–ČTK/RED–
