Nemocnost respiračními infekcemi v Česku v mezitýdenním srovnání vzrostla více než o pětinu a úřady již hovoří o epidemii chřipky. Nejvíce nemocných hlásí Jihomoravský a Karlovarský kraj a Vysočina. Pacientů přibývá mezi malými dětmi.
O vývoji nemocnosti v mezitýdenním srovnání v jednotlivých krajích blíže informuje Státní zdravotní ústav [SZÚ].
„Nemocnost akutními respiračními infekcemi [ARI] v ČR ve 4. kalendářním týdnu roku 2024 dosáhla úrovně 1 750 nemocných na 100 000 osob,“ říká vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Jan Kynčl.
To je oproti předchozímu týdnu nárůst o 22,2 procenta nemocných s akutní respirační infekcí. Nemocných podle Kynčla přibylo i v kategorii chřipce podobných nemocí. V mezitýdenním srovnání o více než 75 procent.
„Dominantním původcem akutních respiračních onemocnění jsou v současnosti viry chřipky,“ dodává lékař.
Závažný průběh chřipkového onemocnění v letošní sezoně respiračních nemocí mělo podle SZÚ 90 osob [data k 26.1.]. Jejich zdravotní stav vyžadoval kvůli infekci hospitalizaci na jednotce intenzivní péče. Osmnáct z těchto pacientů na infekci zemřelo.
Epidemie chřipky letos nastoupila později
Doktor Kynčl upozorňuje, že epidemii ústav vyhlašuje v situaci, kdy se nemocnost akutními respiračními infekcemi přehoupne přes 1 600 až 1 700 nemocných na 100 000 obyvatel.
„S ohledem na to, že mezi akutními respiračními infekcemi převažuje chřipka, hovoříme o epidemii chřipky,“ vysvětluje.
Nejvyšší nemocnost je mezi nejmladšími dětmi ve věkové kategorii 0-5 let, a to 4 908 nemocných na 100 tisíc obyvatel. Naopak nejméně se infekce zatím šíří mezi seniory staršími 65 let, u nichž připadá 705 nemocných na stejný počet obyvatel. Ukazuje to, že respirační viry nezasáhly skupinu osob v nejvyšším riziku vážných komplikací.
Stejně tak i chřipkové viry se v minulém týdnu nejvíce šířily mezi nejmenšími dětmi [0-5 let], u nichž celorepubliková nemocnost dosáhla 442 nemocných na 100 tisíc obyvatel. Obdobný trend jako u respiračních virů panuje u chřipkových virů mezi seniory 65 a více let, kde připadá 48 nemocných na 100 tisíc lidí. Což je nejmenší podíl nemocných ze všech věkových skupin.
V regionálním srovnání měl minulý týden nejvíce nemocných Jihomoravský kraj [2096/100 tisíc], Karlovarský kraj [2088/100 tisíc obyv.] a Vysočina [2034/100 tisíc obyv.]. Naopak nejméně pacientů s respiračními viry bylo v Ústeckém kraji [1344/100 tisíc obyv.] a v Plzeňském kraji [1440/100 tisíc obyv.].
Ve všech krajích se nemoci nejvíce šíří mezi nejmladšími dětmi ve věku 0-5 let. U nich se nemocnost pohybuje většinou v rozptylu 5 000 až 6 000 nemocných na 100 tisíc obyvatel. Kopíruje to každoroční trend, kdy se respirační i chřipkové viry šíří od nemladší věkové skupiny mezi starší děti a mládež a poté pronikají do produktivní části populace a nakonec i k seniorům.
Prevencí je očkování, opakují lékaři
Očkování proti chřipce zůstává podle lékařů jednou z nejlepších prevencí těžkého průběhu chřipky. A pomohlo by i zmírnit každoroční šíření viróz včetně tlaku na zdravotnická zařízení. Zdravotním úřadům se v Česku ale nedaří zvyšovat proočkovanost proti chřipce. Proočkovanost proti ní se v roce 2010 pohybovala kolem 4,5 procenta a v roce 2013 kolem pěti procent. V roce 2021 se sice mírně zvýšila, ale jen na 7,5 procenta.
O očkování proti chřipce nemají v Česku zájem ani samotní zdravotníci, kteří se s dopady nákazy v době epidemie setkávají denně a vakcíny mají plně hrazené ze zdravotního pojištění. Stejně tak i senioři a chronicky nemocní lidé.
„Vzhledem k poklesu hladin ochranných protilátek a průběžně probíhající změně cirkulujících kmenů je třeba každoroční přeočkování proti chřipce jednou dávkou vakcíny,“ připomínají zástupci SZÚ.
K očkování proti chřipce se už několik let používají takzvané čtyřvalentní vakcíny, které obsahují čtyři chřipkové kmeny – dva proti virům chřipky typu A a dva proti typu B. Očkuje se jednou dávkou vakcíny.
„Dvoudávkové schéma se týká všech dětí očkovaných poprvé zpravidla před zahájením pravidelné docházky do kolektivního zařízení, kde se předpokládá, že se dosud nesetkaly s chřipkou,“ upozorňuje SZÚ.
Každoroční očkování zdravotníci považují za nejlepší způsob prevence zdravotních komplikací způsobených chřipkou. Lékaři jej doporučují hlavně seniorům, chronicky nemocným pacientům, těhotným ženám a lidem s oslabenou imunitou. Od ledna 2022 mají chřipkové vakcíny v plné úhradě pojištěnci starší 65 let a všichni pracovníci ve zdravotnictví.
–VRN–
