Helma a páteřní pás lyžařům a snowboardistům na svahu nezajistí absolutní ochranu před úrazy. Musí dodržovat odstupy při předjíždění, nesmějí stát na nepřehledných místech a myslet musí i na své okolí.
Rizika na horách ale podstupují i běžkaři a pěší turisté. Zimní sporty, jako je lyžování a snowboarding, patří podle horských záchranářů k těm nejvíce nebezpečným. Úrazovost při nich je vysoká. Někdy jde o méně závažná zranění, jako je naražená kostrč či poškození vazů, ale mnozí sportovci si na sjezdovce přivodí vážná zranění s následky na celý život. Vůbec nejhůře končívají střety s jiným lyžařem či snowboardistou nebo překážkou. V takových situacích dochází podle mluvčího Horské služby ČR Marka Fryše k vážným poraněním hlavy a páteře. Lyžaři se podle něj častěji zraní v oblasti dolních končetin a snowboardisté spíše v horní části těla.
„Obě skupiny si však na svazích často přivodí také otřes mozku v důsledku nárazu hlavou o zem. Přesto, že helma se stala v 90 procentech samozřejmostí, ke komocím mozku neustále dochází,“ říká pro Zdravé Zprávy.
Při sjezdovém lyžování jsou podle jeho slov typické poranění vazů v koleni či kotníku a zlomeniny bérců. K závažným zraněním pohybového aparátu patří fraktury stehenní kosti nebo poranění obratlů, popisuje horský záchranář. Snowboardisté si častěji poraní klíční kosti, ramena, lokty, zápěstí nebo u nich dojde kvůli úrazu ke zlomenině v předloktí a paže.
Odstupy při předjíždění i dobře seřízené vázání
Úrazům na sjezdovkách se úplně vyhnout nedá, ale riziko jejich vzniku se dá snížit na minimum dodržováním několika zásad bezpečného chování. V případě návštěvy sjezdové tratě dbejte na bezpečí vlastní i ostatních sportovců, upozorňuje Marek Fryš.
„Snažte se neohrožovat lidi kolem, předjíždějte je s dostatečným odstupem a nezastavujte na nepřehledných místech,“ radí zkušený horský záchranář.
Podobně to vidí náčelník Horské služby Jeseníky Vítězslav Kaller. Za hlavní problém považuje lehkovážnost a přeceňování vlastních sil.
„Je potřeba, aby lyžaři skutečně dávali na sjezdovkách pozor a nepřeceňovali své síly. K nejhorším úrazům dochází ve vysokých rychlostech. Proto je namístě zbytečně nehazardovat,“ vysvětluje.
Podle záchranářů je důležitá i příprava ještě před vstupem na svah. Namístě je si nechat seřídit vázání od profesionála, pořídit si dobře padnoucí helmu a páteřní pás. To bez ohledu na to, zda vyrážím na sjezdovku jen na jedno odpoledne nebo na celý týden. A ještě na jedno by neměli sportovci zapomínat.
„Přibalte zdravý rozum a sebereflexi ve smyslu nepřeceňování svých schopností, dovedností a fyzické kondice,“ dodává Fryš.
V životních pojistkách lidé více myslí na vážnou nemoc a péči
Byť většina návštěvníků hor podle něj na bezpečnost dbá, najdou se i výjimky. Bezohledné a nezodpovědné chování na sjezdovce pak většinou končí i vážnými zraněními, která se neobejdou bez zásahu horské služby.
„Mnoho úrazů je z běžných situací, ale u některých zásahů jde opravdu o hrubé zanedbání přípravy na túru nebo přecenění svých sil,“ potvrzuje pro Zdravé Zprávy Fryš.
V horských areálech vyjíždějí záchranáři nejčastěji ke zraněným lyžařům a snowboardistům na sjezdovkách. Množství zásahů je vždy přímo úměrné množství lidí, kteří tuto aktivitu vykonávají. Podle záchranářů ale mají turisté myslet na bezpečnost při jakémkoliv sportu na horách. Třeba i při běžeckém lyžování, sáňkování nebo i jen pěší horské turistice.
Bez rizika na horách není ani běžkování a pěší turistika
Ani turistika nebo běžecké lyžování se na horách neobejde bez komplikací. I běžkařům hrozí poranění pohybového aparátu a jiné zdravotní problémy. Například omrzliny, podchlazení či následné nachlazení a vyčerpání. Přetížení organismu v chladném počasí může zapříčinit i chronické potíže, jako jsou bolesti zad.
Také pěší turisté mnohdy riskují zdravotní nesnáze, ke kterým dojde kvůli mrazivému počasí nebo po ošklivém pádu. Horští záchranáři pak často vyrážejí k turistům, kteří sešli ze značené turistické stezky, aby si zkrátili cestu. Problém v takových situacích obvykle je špatně dostupný terén. Což není riziko jen pro turisty, ale i pro záchranáře.
„Pro kvalitní zásah Horské služby v těchto zónách je rozhodující terén perfektně znát. Je velmi složitě přístupný a profil je velmi členitý. Bez jeho znalosti je tam pohyb nejen pro turisty, ale i pro záchranáře nebezpečný,“ vysvětluje náčelník Horské služby Šumava Michal Janďura.
Horští záchranáři mají napilno. Lyžaři se totiž hodně přeceňují
Proto záchranáři doporučují vyrážet na pěší túry ve skupině a trasu dobře naplánovat s ohledem na předpověď počasí, stav terénu a především vlastní fyzickou zdatnost.
„Předpověď počasí sledujte také v průběhu túry,“ doporučuje Marek Fryš s tím, že je lepší počítat se scénářem, že se počasí zhorší a nečekaně dorazí vánice.
„Určitě nezapomínejte na nesmeky a sněžnice. Do batohu dejte náhradní součásti oděvu, dostatek jídla a pití, čelovku. Mějte plně nabitý telefon s aplikacemi pro mapové podklady a s aplikací Záchranka,“ říká pro Zdravé Zprávy.
Právě aplikace Záchranka umožňuje v případě krizové situace rozeznat, kde se nacházíte. Informaci zároveň předá záchranářům nebo horské službě. Aplikace vám také pošle notifikaci, pokud se vyskytne problém, který by mohl ohrozit vaše bezpečí nebo zdraví.
Diana Dufková
