Loni se spalničkami v Evropě nakazilo přibližně 42 200 lidí, to je meziroční nárůst o bezmála 41 300 případů. Podle Světové zdravotnické organizace [WHO] jde o výsledek klesající proočkovanosti, která v roce 2022 spadla pod 95% hranici.
Na vysoké počty nakažených spalničkami upozornila stanice BBC s odvoláním na Světovou zdravotnickou organizaci [WHO]. Loňský výskyt spalniček v evropském regionu WHO je 45krát vyšší než o rok dříve.
„V evropském regionu jsme svědky alarmujícího nárůstu případů spalniček. Hlášené případy raketově vzrostly na 42 200 v roce 2023 ve srovnání s 941 v roce 2022,“ uvedl regionální ředitel WHO pro Evropu Hans Kluge na sociální síti.
Očkování je stále jediný způsob, jak děti před touto potenciálně nebezpečnou nemocí ochránit, dodal. Za velmi znepokojivou označil rovněž skutečnost, že WHO v souvislosti se spalničkami loni eviduje také 21 000 hospitalizací a pět úmrtí. Evropský region WHO zahrnuje 53 států.
Proočkovanost se propadla pod 95 procent
Spalničky vyvolává virus, který se šíří vzduchem kapénkami. Například při mluvení, kašli či kýchnutí. Anebo při kontaktu s předměty, na kterých virus ulpěl. Spalničky patří k vysoce nakažlivým onemocněním, které doprovází vysoké horečky. Riziko nákazy spočívá v možných komplikacích, nejčastěji plicními a mozkovými záněty.
Zástupce WHO Kluge upozornil, že spalničky se v evropském regionu snadněji šíří i v důsledku pandemie covidu, kdy se kvůli epidemiologickým opatřením a strachu lidí z návštěv zdravotnických zařízení snížila proočkovanost. Některé děti a dospívající očkování v této době buď nedostali vůbec, nebo očkování nedokončili [dvě dávky, pozn. red.].
Výsledkem je, že míra proočkovanosti první dávkou takzvané MMR vakcíny, která chrání proti spalničkám, klesla v celé Evropě z 96 procent v roce 2019 na 93 procent v roce 2022. Podíl lidí s druhou dávkou této vakcíny se pak ve stejném období propadl z 92 procent na 91 procent. Tento zdánlivě malý pokles ale znamená, že za tuto dobu vynechalo očkování proti spalničkám více než 1,8 milionu dětí v Evropě, připomíná BBC.
Spalničky jsou přitom jednou z nejnakažlivějších lidských nemocí a podle expertů je pro zastavení jejich šíření zapotřebí dosáhnout alespoň 95procentní proočkovanosti. To znamená dokončeného očkování, které pro navození imunity vyžaduje podání dvou dávek očkovací látky.
Problém podle WHO je, že v posledních letech za 95procentním cílem proočkovanosti mnohé evropské země zaostávají, Českou republikou nevyjímaje. Kvůli rostoucímu výskytu spalniček zrušila WHO v roce 2019 České republice status země s vymýcenými spalničkami. Například v roce 2010 se v Česku nepotvrdil jediný případ spalniček, ve zmiňovaném roce 2019 už lékaři nahlásili 590 osob se spalničkami.
Spalničky začínají horečkou, rýmou a kožním výsevem
Spalničky se nejčastěji projevují jako horečnatý stav doprovázený vyrážkou na kůži po dobu delší tří dnů. Takovému stavu obvykle předchází teploty vyšší 38 °C, rýma a takzvané Koplikovy skvrny a zánět spojivek. Koplikovy skvrny jsou drobné tečkovité bělavé flíčky na červeném podkladu. Za další dva dny od jejich výskytu přichází kožní vyrážka. Obvykle se zprvu objevuje za ušima a na zátylku, odkud postupuje přes obličej a krk směrem dolů na trup a končetiny.
Před zahájením pravidelného očkování v roce 1969 lékaři v ČR ročně ohlásili v průměru 50 000 případů spalniček. Po zavedení plošného očkování dětí se podařilo spalničky v Česku dostat na nulové hodnoty. V roce 2014 a 2017 úřady ale vykázaly nárůsty počtu případů, které, podobně jako v jiných státech Evropy, souvisí zejména se zavlečením onemocnění z jiného území. V souvislosti s neúplným očkováním nebo vyvanutím imunity po očkování dochází ke vzniku epidemií.
Proti spalničkám se děti obvykle očkují nejdříve první den třináctého měsíce po narození, nejpozději však do dovršení osmnáctého měsíce věku. Podání druhé dávky očkování proti spalničkám, jež obsahuje i ochranu proti zarděnkám a příušnicím, dětský lékař provádí po dovršení pátého roku věku dítěte do dovršení šestého roku věku dítěte.
Ve vyšším riziku jsou i zdravotníci a cestovatelé
Vzhledem k epidemiologické situaci v Česku bylo od 1. 1. 2018 zavedeno zvláštní očkování proti spalničkám u osob, které jsou nově přijímány do pracovního nebo služebního poměru na pracovišti infekčním nebo dermatovenerologickém. Očkování se u nich provádí podáním jedné dávky očkovací látky. U osob s prokazatelně prožitým onemocněním spalničkami a u osob s pozitivním titrem IgG protilátek proti viru spalniček se očkování neprovádí.
Očkovat proti spalničkám se mohou také ostatní dospělé osoby. Jelikož vzhledem k epidemiologické situaci ve světě nelze vyloučit možnost zavlečení nemoci ze zahraničí, případně onemocnění kontaktů. Očkovat se proti spalničkám lékaři doporučují hlavně cestovatelům, pokud vyrážejí do oblastí s vyšším výskytem nemoci.
–VRN–
