Florida chce šetřit veřejné peníze, a tak bude dál objednávat léky v Kanadě. Tento postup už jí schválil lékový regulátor, Food and Drug Administration [FDA]. A tato praxe opět rozvířila debatu o tom, proč jsou léky na předpis v USA tak drahé.
Důvodům, proč patří léky na předpis ve Spojených státech k jedněm z nejdražších na světě, se v článku Six Reasons Drug Prices Are So High in the U.S. blíže věnuje americký list The New York Times [NYT].
Odborné průzkumy soustavně ukazují na to, že cena léků je v USA o mnoho vyšší než v jiných vyspělých zemích. Například v roce 2018 stály léky hrazené z amerického systému zdravotnictví dvakrát více než ve Francii a Velké Británii. To i po započtení doplatku, který poskytují zaměstnavatelé nebo zdravotní pojišťovny.
„Americký trh se stal pro farmaceutický průmysl jednou velkou bankou,“ uvedl k tématu Ameet Sarpatwari, odborník na lékovou politiku na Harvard Medical School.
Podle něj panuje intenzivní pocit, že nejlepším místem, kde dosáhnout v oblasti farmacie zisku, jsou USA. To díky tamnímu nastavení úhrad a způsobu nákupu léků pro pacienty.
V USA chybí centrální nákupy léků
Odborníci v článku NYT vyjmenovali šest hlavních důvodů, proč jsou léky vázané na předpis v USA tak drahé. Prvním z nich je absence centrálních nákupů léků prostřednictvím jednoho ústředního orgánu. V jiných vyspělých zemích nákupy léky obvykle zajišťuje jeden vyjednávající orgán spadající pod vládu, respektive ministerstvo zdravotnictví. Ve Spojených státech jsou jednání s výrobci léků rozprostřena mezi desítky tisíc vyjednavačů. Což vede k tomu, že kupující postrádá výhodu silné vyjednávající pozice. A tedy možnost získat slevu při objednávce většího objemu léků.
Stejně tak se v jiných vyspělých zemích provádí pečlivá analýza výhod léku, takzvaná nákladová efektivita. Zkoumá se účinnost léku, jeho cena i přínos léku pro zdravotní i sociální systém. Pokud jsou náklady na jeho nakoupení příliš vysoké a přínos příliš malý, mají tyto země možnost nový lék odmítnout.
„Naše slabá vyjednávající pozice je hlavním důvodem, proč za léky platíme víc než v jiných zemích, jakož i neschopnost tvrdého vyjednávání,“ vysvětluje Stacie Dusetznová, odbornice na otázky zdravotnictví na Vanderbilt University School of Medicine.
Farmaceutické společnosti to ale vidí jinak. Argumentují tím, že vyšší cena léků v USA odráží přidanou hodnotu. Odvolávají se na analýzy, podle kterých se pacienti ve Spojených státech dostávají k inovativním lékům rychleji a s menšími pojistnými omezeními, než je tomu v jiných vyspělých společnostech. A tyto analýzy samozřejmě platí.
Stropy pro výdaje na léky v USA chybí
Další důvod vysokých cen v USA v porovnání s vyspělými zeměmi je absence kontroly cen. Některé země, jako je třeba Francie, si stanovují limity výdajů na léky. Pokud je prodeje určitého léků překročí, farmaceutická společnost na něj poskytne smluvně stanovenou slevu. Oproti tomu farmaceutické firmy v USA se vyhýbají omezení cen léků pro pacienty v rámci komerčního pojištění a v rámci zaváděcích cen při uvedení nového léku na trh.
„Léky jsou v USA proto tak drahé, protože tak drahé mohou být,“ tvrdí Michelle Mellová, profesorka práv a zdravotní politiky na Stanfordu a dodává: „Stvořili jsme systém, v němž ceny léků nemají brzdu.“
Farma firmy v USA jsou proti zlevňování předepisovaných léků
Třetí důvod drahých léků je: Farmaceutické společnosti nejsou jediným subjektem, kdo na vysokých cenách léků v USA vydělává. Patří sem i zdravotnická zařízení, tedy lékaři, nemocnice a mnoho prostředníků.
Příkladem v NYT uvádějí praxi, kdy v rámci politiky Medicare [systém zdravotního pojištění v USA, pozn. red.] předem platí doktoři za léky, které aplikují v ordinacích svým pacientům nitrožilně, například chemoterapii. Teprve poté posílají účty za farmaka Medicaru. Součástí úhrady je jak cena léku, tak procentní sazba ceny stanovená Medicarem. Procentní přirážka zahrnuje režijní náklady lékařů, jež lék pacientovi podali.
Tento systém tak v konečném důsledku pobízí lékaře, aby kupovali drahé léky a měli tak vyšší příjmy. Medicare například proplácí šest procent z léku za 10 000 dolarů, tedy 600 dolarů. Z toho tedy profituje poskytovatel mnohem více než za šestidolarový poplatek zaplacený za léčbu infuzí v ceně sto dolarů.
Z drahých léků v USA profituje kdekdo
Odborníci rovněž poukazují na pobídky farmaceutických firem pro manažery či Pharmacy Benefit Managers [P.B.M.]. a pro velké společnosti. Tato skupina jedná s výrobci léků jménem zaměstnavatelů a zdravotních pojišťoven, které proplácejí recepty na jejich léky. A tito P.B.M. vydělávají tím víc peněz na poplatcích od lékáren, čím je cena léku vyšší. Někdy po pacientech požadují, aby užívali dražší léky, i když jsou dostupné i levnější.
„USA jsou jedinou zemí, která umožňuje prostředníkům jako P.B.M. nekontrolovaně profitovat z léků,“ říká Alex Schriver z Pharmaceutical Research and Manufacturers of America [PhRMA], lobistické agentury farmaceutických firem.
[P.B.M stojí ve velmi komplikovaném schématu mezi pacientem a lékárnou, vyjednává s ní cenu léku a dosažené snížení převede na pacienta. V určitých případech ne však celé, část si ponechá, pozn. red.]
Čtvrtý důvod vysokých cen léků tak tedy je fragmentovaný a složitý systém. Ostatně i proto představitelé farmaceutických společností si často stěžují na to, že jsou z vysokých cen obviňováni nespravedlivě. Zatímco jiní, včetně P.B.M. a pojišťoven, profitují z rostoucích výdajů na léky a vytahují pacientům peníze z kapes.
Fentanyl zabíjí už i v Česku. V USA zabije desítky tisíc lidí ročně
Americký systém je už natolik zmatečný, že když se doktoři a pacienti snaží rozhodovat mezi zdánlivě srovnatelnými léky, nemají možnost porovnat jejich cenu. S tím mají problém i odborníci. Zvláště v případě složitých dohod mezi výrobci léků, prostředníky a pojistiteli mají potíže s pojmenováním problému a nalezením řešení.
Výrobci léků v USA si umí prodloužit patentovou ochranu
A je tu pátý důvod, a tím jsou patentové spory, které rovněž přispívají k udržování vysokých cen. Země vydávají ochranné patenty výrobcům léků, které jim pak zaručují dočasný monopol do doby jejich konce platnosti. Poté uvolní své know-how a na trh vstupují další firmy, kteří vyrábějí „stejné léky“, takzvaná generika, která už jsou ale díky konkurenčnímu prostředí podstatně levnější.
V USA jsou farmaceutické firmy ale zvlášť úspěšné v nalézání kliček, jak si monopolní postavení udržet co nejdéle. A to tak, že doslova hromadí patenty, aby ochránily své novinky, výrobky, které už jsou ale jen okrajově spojeny s originálním lékem.
Například farmaceutické firmě AbbVie se podařilo prodloužit ochrannou lhůtu pro její velmi úspěšný protizánětlivý lék [Humira] na americkém trhu ve srovnání s evropským o čtyři roky. Tím firma zabránila vstupu na trh konkurenci a zajistila si po delší čas vysoké příjmy z prodeje tohoto široce předepisovaného léku.
Argumentů mají farma firmy nespočet
A konečně šestou příčinou je přesvědčení, že cena léku odráží jeho přínos pro společnost. Farmaceutické společnosti tvrdí, že cena jejich léků plně vyjadřuje hodnotu, kterou společnosti přinášejí. Například vynikající jednorázový lék v hodnotě tří milionů dolarů je proto je drahý, jelikož pojišťovně ušetřil desítky milionů za pobyty v nemocnicích a ušlou mzdu pacientů.
Srovnání s jinými vzácnými komoditami ale ukazuje, jak takové uvažování může vyvolat cenovou spirálu a postavit ceny naprosto mimo kontrolu.
„Pokud bychom dovolili vodárenským společnostem, aby nám účtovaly za skutečný význam vody pro náš život, společnost by se zhroutila,“ tvrdí na příkladu Christopher Morten, odborník na lékové právo na Kolumbijské univerzitě.
Dalším častým argumentem farma firem je i to, že cena léku odráží cenu za jeho vývoj. A rovněž se do ní promítají náklady vývoje neúspěšných léků. Nicméně vědci nenašli žádnou souvislost mezi tím, kolik farmaceutické společnosti vynakládají na vývoj léků a kolik si za ně pak skutečně účtují. Výsledek pak je, že podle odborníků si za léky farmaceutické společnosti říkají zkrátka tolik, kolik jen trh unese.
Michal Achremenko
