Onkologická prevence začíná už v dětství. A to už tím, že se dítě přirozeně a každý den hýbe, zdravě se stravuje a pravidelně chodí na kontroly k pediatrovi a stomatologovi. Ne ve všech oblastech ale tuzemský zdravotní systém funguje.
Prevenci civilizačních chorob, především pak v oblasti zhoubných nádorů, se věnovali odborníci na sněmovním semináři [9.1.] Prevence nejčastějších civilizačních chorob pořádaném pod záštitou Výboru pro zdravotnictví PS PČR.
„Incidence onkologických onemocnění stoupá s takovým zubem v covidovém období, mortalita klesá u některých nádorů více a u některých méně,“ zhodnotila na semináři vývoj přednostka Ústavu radiační onkologie FN Bulovka a 1. LF UK prof. Petra Tesařová.
Dodala, že to je určitě dobrá zpráva pro pacienty, ale už ne tolik pro zdravotní pojišťovny z hlediska nákladů. Jelikož prevalence, tedy výskyt nádorů, v Česku stejně jako v celé Evropě stále roste.
Za zásadní ve vývoji výskytu zhoubných nádorů pak považuje prevenci na primární, sekundární i terciální úrovni. Do ní se mají vtáhnout především samotní pacienti, zdravotní pojišťovny, pacientské organizace, zdravotní úřady i samotné ministerstvo zdravotnictví.
„A daří se nám to jen částečně,“ zhodnotila profesorka.
V primární prevenci si Češi moc dobře nevedou
Zatímco za úspěšný považuje stav u sekundární prevence, do které patří vyhledávání osob v riziku rozvoje onkologického onemocnění v populaci tak, aby se u nich karcinom zachytil ještě v jeho nejranější fázi, u primární prevence je podle ní situace podstatně horší. Do ní patří především chování samotných pacientů a jejich vztah k vlastnímu zdraví.
„Prevence onkologických onemocnění začíná už v dětství,“ uvedla profesorka s tím, že myslet by se mělo i více na individualizaci prevence.
To znamená sledovat zhoubná onemocnění v rodině, znát rodinnou anamnézu, podstupovat pravidelná vyšetření u praktického lékaře, screeningové programy.
„A tak se vyhnout nádoru,“ tvrdí prof. Tesařová.
Prof. Eliška Sovová, přednostka kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace FN Olomouc, zmínila v primární prevenci na zapamatování si jednoduchý systém „5S“. Jeho dodržování zahrnuje prevenci proti současným civilizačním chorobám. Tedy nejen onkologickým, ale i kardiovaskulárním a dalším, se kterými se od určitého věku potýká větší část populace. Součástí „5S“ je dostatečný spánek, sport, strava, minimální stres a stopka veškerým závislostem.
„Těchto pět oddílů vám pokryje spektrum jak primární, tak i sekundární prevence,“ uvedla.
Onkologická prevence začíná už v dětském věku
Jak na semináři dále upozornila místopředsedkyně sněmovního Výboru pro zdravotnictví prof. Věra Adámková [ANO], součásti onkologické prevence je i pravidelná návštěva zubního lékaře u dětí. V tom zdravotnictví ale dlouhé roky selhává. Dostupnost zubních lékařů ať už co do místa, tak finančních možností rodičů není dobrá. Profesorka zmínila, že v 90. letech považovali lékaři za správné řešení, kdy ze systému úplně zmizely plošné školní stomatologické prohlídky.
„Opravdu jsme tehdy věřili, že se zlepší péče o stomatologické zdraví dětí,“ uvedla.
Stav chrupu ale není dnes oproti dřívějšku ani u dospělých a bohužel ani u dětí lepší.
„Přístup rodičů je navíc velmi variabilní,“ řekla s tím, že nedávný stomatologický výzkum ukázal, že jsou tu děti, které neviděl stomatolog od první do 9. třídy základní školy.
„Ten deficit pravidelného kontrolování zdraví dutiny ústní vidím špatně,“ dodala.
Ortodoncie v Česku je nejdražší na světě, říká Roman Šmucler
Jinak řečeno, i průběžná prohlídka u zubního lékaře, to již od dětství, je součástí onkologické prevence. Jelikož i neléčené záněty v dutině ústní vedou k rozvoji dalších nemocí. A pravidelné kontroly mimo jiné vedou ke včasnému odhalení onkologického rizika.
Primární prevence selhává v pohybu, to i u dětí
Do dětské primární prevence, onkologické nevyjímaje, patří i přirozený pohyb dětí. Nikoli však s důrazem na výkon, upozornila prof. Adámková. Avšak podle průzkumu agentury STEM pro Českou lékařskou společnost JEP o tělesné hmotnosti české populace z konce roku 2020 žije v Česku zhruba 30 procent dětí s nadváhou a necelých deset procent s obezitou. Přitom ještě v 90. letech měli praktičtí lékaři ve svých ordinacích jen kolem 3,5 procenta obézních dětí. Za posledních 25 let se počet dětí s obezitou ztrojnásobil.
„Existuje tady jen málo možností, aby měly děti bezvýkonnostní sport,“ vysvětlila s tím, že přirozený pohyb několik hodin do týdne oddaluje nástup nemoci.
Školní jídelny přesolují. Děti pak pijí sladké nápoje a tloustnou
Co do nabídky sportovních aktivit pro většinu dětí podle ní nenaplnila očekávání Národní sportovní agentura. Ta sice stojí za vznikem mnoha sportovních klubů, ty jsou ale určené pro sportovně nadané děti. Nikoliv pro většinu dětí, kterým chybí běžný sport a pohybové hry bez důrazu na výkon za každou cenu. A právě u těchto dětí hrozí, že se u nich rozvine nadváha a u některých až obezita.
Veronika Táchová
