Zdravotní posudky vydávané pro pobytové školy v přírodě, dětské tábory a podobné akce by mohly platit neomezeně. Tedy do doby případné změny zdravotního stavu dítěte. Počítá s tím novela zákona o ochraně veřejného zdraví.
Legislativní změna má platit od roku 2025. Za stávající situace platí lékařem vydaný posudek o zdravotní způsobilosti dítěte dva roky. Rodiče dokument předkládají i více pořadatelům dětských akcí v době jeho dvouleté platnosti. Tedy se nevyžaduje vydání posudku pro každou akci zvlášť.
„S ohledem na požadavky praxe a praktické využití institutu platnosti posudku se doba jeho platnosti z dvou let mění na neurčito s tím, že bude třeba jej obnovit v případě změny rozhodných skutečností v oblasti zdravotní způsobilosti fyzické osoby,“ píše se v důvodové zprávě k novele.
Zdravotní posudek vydává praktický lékař, v jehož ambulanci je dítě registrováno. Někteří lékaři si za jeho vystavení účtují několik stokorun, jiní potvrzení vydávají bezplatně. Potvrzení slouží jako doklad o tom, že dítě je způsobilé účastnit se akcí, jako jsou školy v přírodě, kolektivní plavání, dětské tábory nebo sportovně rekreačních akce.
Zdravotní posudky dětí mají platit neomezeně
Navrhovaná změna by měla platit v roce 2025. To spolu s novým uspořádáním hygienické služby a zdravotních ústavů. Krajské hygienické stanice a pražská hygienická stanice se podle novely centralizují pod jeden jim nadřízení ústřední orgán Státní hygienická služba [SHS]. Změnu přináší návrh novely zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví ze strany MZ ČR. Novela je v meziresortním připomínkovém řízení. Podle náměstka ministra zdravotnictví Josefa Pavlovice [Piráti] zamíří na vládu do konce března letošního roku.
Novela zasahuje především do organizační struktury hygienických stanic. A vedení hygien v krajích a v Praze předává nově vznikajícímu úřadu Státní hygienická služba. V jeho čele usedne ústřední ředitel SHS, který bude nadřízeným pro krajská pracoviště.
„Ukázalo se, že mít čtrnáct krajských hygienických stanic může být v některých situacích problém,“ uvedl na tiskové konferenci k představení novelizace náměstek Pavlovic.
Jednotlivé krajské hygienické stanice a pražská stanice hlavního města Prahy podle něj nemají jasně vymezené kompetence. V některých případech se překrývají a někde zase upravují svou agendu pouze na regionální úrovni, tedy v rámci daného kraje. Což se ukázalo jako problém v pandemii covidu-19, kdy hygienické stanice nevedla jedna centrální instituce. Například při uzavírání škol kvůli riziku šíření koronaviru. Anebo při vydávání dalších preventivních opatření na ochranu veřejného zdraví v pandemii covidu.
„Čtrnáct hygienických stanic, dva zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav propojujeme v jeden kompaktní celek. Přesně se rozdělí a přesně se určí jejich kompetence,“ vysvětlil náměstek.
SHS vytvoří šestnáct nových služebních míst
Podle důvodové zprávy ministerstvo počítá se vznikem 16 nových služebních míst v centrálním útvaru.
„Zaměstnanci na těchto služebních místech budou zajišťovat agendu ekonomicko-správní, převodu majetku a agendu personální,“ píše se v dokumentu.
Systemizaci těchto míst v krajích resort předpokládá ve druhé polovině roku 2025. Do budoucna ministerstvo zdravotnictví podle něj počítá s tím, že náklady na chod Státní hygienické služby se sníží zejména po centralizaci nákupu zboží a služeb.
„Dále existuje předpoklad, že pozitivní hospodářský dopad bude mít snadnější přístup k čerpání prostředků z fondů a dotačních programů EU,“ dodal.
Spolu s krajskými hygienami by se podle návrhu novely měly sjednotit dva zdravotní ústavy, které sídlí v Ostravě a Ústí nad Labem, spolu se Státním zdravotním ústavem. Nová instituce se má jmenovat Ústav Alice Masarykové.
–ČTK/RED–
