Předběžná data Státního zdravotního ústavu [SZÚ] ukazují, že v roce 2023 se v Česku potvrdil černý kašel u 494 osob. Nejmladšímu dítěti s černým kašlem byl jeden měsíc, nejstarší nakažené pacientce pak 96 let. Jedna žena zemřela.
Černý kašel ze světa nezmizel, jak si mnozí mylně myslí. Naopak, epidemiologická data Státního zdravotního ústavu [SZÚ] ukazují, že nemoc je od začátku tisíciletí opět na vzestupu. Loni černým kašlem v Česku podle předběžných údajů SZÚ onemocnělo 494 osob. To je meziroční nárůst o 398 případů. V roce 2022 se pertuse potvrdily u 96 osob.
„Podle předběžných dat bylo v České republice v roce 2023 hlášeno 494 případů pertuse včetně jednoho úmrtí u osoby nad 75 let věku,“ uvádí zástupci SZÚ.
Mezi nakaženými byli lidé ze všech věkových skupin. Přičemž nejstarší pacientkou, u níž se pertuse neboli černý kašel potvrdil, byla 96letá žena.
„Co je velmi alarmující, že 20 dětí onemocnělo pertusí ve věku do jednoho roku života. Nejmladšímu dítěti s potvrzeným onemocněním byl přesně jeden měsíc,“ upozorňuje SZÚ.
A jsou to právě nejmladší děti, které nákaza černým kašlem ohrožuje nejvíce.
„Pertuse je nejzávažnější svým průběhem a případnými komplikacemi pro nejmenší dosud neočkované nebo neúplně očkované kojence,“ upozorňuje SZÚ.
Černý kašel i dnes ohrožuje novorozence a kojence
Údaje Českého statistického úřadu [ČSÚ] od roku 1919 na území bývalého Československa evidují každý rok desítky až stovky úmrtí v souvislosti s nákazou černým kašlem. A nejvíce zemřelých evidují statistiky mezi dětmi do jednoho roku věku. Dále i ve věkové skupině 1-4 let a 5-9 let. Zlom v úmrtnosti na pertuse přišel se zavedením chloramfenikolu do léčby černého kašle a po zavedení celoplošného očkování v 50. letech minulého století, přibližují zástupci SZÚ.
I přes dostupnou prevenci, kterou je v případě kojenců naočkování jejich matky v době těhotenství, zemřely v letech 2005, 2007, 2008 a 2009 na pertuse čtyři malé a dosud neočkované děti. Ve všech případech ve věku do jednoho roku.
„Očkování nebylo ve třech případech provedeno z důvodu nízkého věku a v jednom případě bylo zahájení očkování odloženo pro nachlazení, které však již patřilo k prvním příznakům fatálního průběhu onemocnění pertusí,“ vysvětlují zástupci Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ.
Kojence před pertusí ochrání protilátky získané od matky
Ti dále upozorňují, že onemocnění nejmladších dětí se dá předcházet očkováním těhotných žen. Vhodně načasované očkování v graviditě totiž vede k přenosu mateřských protilátek do těla plodu. Po narození tak dítě chrání mateřské protilátky před závažným průběhem nemoci v době nejkritičtějšího období dvou měsíců, kdy se ještě nemůže proti černému kašli dítě očkovat.
„Hlavním cílem očkování v těhotenství je tedy chránit právě nejmenší děti [novorozence a dosud neočkované kojence] prostřednictvím transplacentálního přenosu specifických mateřských protilátek na plod,“ vysvětluje ve svém Doporučení očkování proti pertusi u těhotných Česká vakcinologická společnost ČLS JEP.
Novorozenci a kojenci tak získají od matky dostatek protilátek před onemocněním černým kašlem. To až do doby, než se i oni proti pertusi dostatečně naočkují. Přenos protilátek od matky na nenarozené dítě trvá podle odborníků asi dva týdny po podání vakcíny.
„Nejlepší načasování pro očkování v těhotenství s ohledem na maximální přenos protilátek je během třetího trimestru, co nejdříve od 27. gestačního týdne,“ tvrdí vakcinologové.
Získané mateřské protilátky pak dítě chrání v prvních 2–3 měsících života. Tedy do doby, než může být samo očkováno proti pertusi. Zároveň se při očkování v těhotenství dosahuje vyšších hladin specifických protilátek v mateřském mléce než při očkování žen po porodu. Podle vakcinologů nevykazují těhotné ženy a ani jejich děti po očkování proti pertusi žádné zvláštní vedlejší reakce nebo nežádoucí účinky.
Veronika Táchová
