Vědci objevili způsob, jak do mozku pacienta s Alzheimerovou nemocí přímo dopravit účinný lék. To dočasným prolomením ochranné vrstvy ve výstelce cév. Experimentálně novou metodu podstoupili již tři pacienti.
O novince informuje agentura Associated Press [AP]. Podlé ní léčba v zasažených místech mozku, na která se zaměřuje nová technologie, odstraňuje amyloidní plaky, jež jsou jednou z příčin rozvoje onemocnění.
„Naším cílem je nastartovat pacientovu hlavu použitím nové léčby Alzheimerovy nemoci, která působí dlouhodobě,“ říká doktor Ali Rezai z West Virginia University, který vede výzkum.
Upozorňuje ale i na problém. Tím je to, co se nazývá hematoencefalitická bariéra. To je ochranná výstelka cév, která brání mikrobům a dalším škodlivinám, aby z krve přešli do mozku. Zrovna tak ale může bránit i proniknutí léků proti Alzheimerově nemoci, nádorům a jiným neurologickým onemocněním, která vyžadují podávání vyšších dávek léků po delší dobu. To proto, aby účinné látky pronikly do cílové oblasti v mozku.
Otvor v hematoencefalické bariéře
Avšak vědci nyní využívají technologie zvané cílený ultrazvuk, kterým vytvoří v této bariéře dočasný otvor. Do krevního oběhu injekčně vpraví mikroskopické bublinky. Poté vyšlou na přesně vytyčené místo v mozku přes kryt hlavy podobný helmě zvukové vlny. Energetické pulsy rozvibrují mikrobubliny, které tak otevřou v hematoencefalitické bariéře [viz obr. níže, zdroj: WikiSkripta] otvor a jím lék pronikne dovnitř.
Předběžné studie ukázaly, že tato technologie může bezpečně udělat malé otvory, které se do 48 hodin zacelí. Rezaiův tým pokročil ještě dále. Současně se mu podařilo tímto způsobem vpravit do mozku i lék.
Jeho tým podával třem pacientům s mírnými příznaky Alzheimerovy nemoci měsíčně dávku léku [Aduhelm] po dobu šesti měsíců. Po každé nitrožilní aplikaci vědci zaměřili ultrazvuk na určité místo mozku pacienta zasažené nemocí, otevřeli otvor v hematoencefalitické bariéře, aby mohla denní dávka léku proniknout na určené místo.
Pozitronová emisní tomografie zkoumala hladinu pacientova amyloidu před zákrokem a šest měsíců po něm. Ukázalo se, že redukce plaku byla o 32 procent větší v místech, kde lék pronikl narušenou bariérou ve srovnání se stejnou oblastí mozku na opačné straně. Tento fakt vědci zveřejnili v New England Journal of Medicine.
„Tato pilotní studie je sice elegantní, ale je provedená na velmi malém vzorku pacientů, aby se z ní mohlo něco vyvozovat,“ říká doktor Eliezer Masliah z National Institute of Aging.
Dále uvedl, že je rovněž nutné pozorně sledovat, zda urychlení redukce povlaku nezvýší riziko vedlejších účinků nových léků, především krvácení a otoků mozku.
Je to určitě krok kupředu, shodují se vědci
I Masliah ale projevuje radost nad úspěchy nové technologie. Její výsledky jsou podle něj „velmi zajímavé a některé údaje velmi přesvědčivé.“
„To otevírá dveře pro rozsáhlejší studie,“ říká a potvrzuje, že nová metoda léčby by znamenala přelom.
Některé z nových léků proti Alzheimerově chorobě, které jsou na trhu nebo brzy na trhu budou, slibují zmírnění progrese této nemoci. Jsou vyvinuty, aby vytvořily cestu lepkavému proteinu jménem betaamyloid, který opraví poškozené části mozku. Jeho použití ale vyžaduje každých několik týdnů nitrožilní infuzi po dobu nejméně 18 měsíců.
„Proč tedy nezkusit vyčistit amyloidní plak během několika málo měsíců,“ ptá se Rezai.
Ten hodlá zahájit další malé testování a použít lépe prověřený lék Leqembi. Ale i ví, že bude zapotřebí provést zkoušky ve větším měřítku. To proto, aby se mohlo říci, že kombinace zaměřeného ultrazvuku a léků proti Alzheimerově nemoci značí v léčbě skutečně pokrok.
Alzheimerova nemoc není jediným cílem nové technologie. Jiní výzkumníci testují, zda by prolomení hematoencefalitické bariéry nezlepšilo chemoterapii nádorů na mozku a léčbu i dalších onemocnění.
Michal Achremenko
