Nenávistné projevy, „hate speech“, jsou špatné a rodiče by o nich měli se svými dětmi hovořit otevřeně. Dítě pak nenávistný útok proti sobě i někomu jinému rozpozná. Čímž sníží i riziko, že samo začne napodobovat hate speech.
Některým tématům se rodiče v hovorech se svými dětmi raději vyhýbají, protože jsou jim nepříjemné. A často ani sami nevědí, jak o nich s dětmi hovořit. Jedním z takových témat je hate speech, hovorově hejtování, česky pak nenávistné projevy. Organizace spojených národů [OSN] a její Dětský fond UNICEF ale upozorňují, že jsou to právě rodiče, kdo by měl o nenávistných projevech se svými dětmi otevřeně hovořit.
„Je důležité, aby rodiče se svým dítětem otevřeně hovořili o projevech nenávisti, aby mu pomohli takové projevy rozpoznat a dítě vědělo, co dělat, když se s nimi setká,“ uvádějí zástupci UNICEF.
Jedině tak dokáží děti nenávistný postoj vůči nim či okolí včas odhalit. A také pochopit, že i svým chováním mohou vážně ublížit druhým. I když to třeba nebyl jejich záměr.
„Ať už osobně, nebo online, téměř všechny děti a mladí lidé se někdy setkají s nenávistnými projevy,“ dodávají zástupci UNICEF.
Jakékoli projevy nenávisti je ale třeba podle nich brát vážně. Pokud se s nimi dítě setká, pak je namístě o tom informovat školu, do které dítě chodí. Dále na takové chování upozornit platformu, na které k takovému chování a projevům dochází. Případně zvážit i přivolání policie, pokud se obáváte o bezpečnost vašeho dítěte.
Hate speech a její dopady na děti a mládež
Na nenávistné chování a projevy reagují zvlášť citlivě mladí lidé, a především pak děti.
„Když děti slyší nebo čtou nenávistné projevy zaměřené přímo na ně nebo na část jejich identity – jako je jejich rasa, barva nebo pohlaví – může to v nich vyvolat pocit, že je na nich něco jiného, něco špatného,“ upozorňuje na dopady takového chování UNICEF.
To ovlivňuje jejich sebevědomí a často vede ke zhoršení jejich duševního zdraví. Děti se pak potýkají s úzkostmi, depresemi. Některé přivede takové chování dokonce k myšlenkám na sebepoškozování a na sebevraždu. A nenávistné projevy mimo to podněcují k násilí.
Odborníci z UNICEF proto rodiče dětí a dospívajících nabádají k tomu, aby o projevech nenávisti v jakékoli formě doma hovořili. To otevřeně, běžně a nikoli jen vzácně.
„Vysvětlete svému dítěti, že každý má právo na to, aby se ve společnosti cítil bezpečně. A to, že ke každému se má přistupovat důstojně a s respektem. Nenávistné projevy jsou vždy špatné a je na nás všech, abychom je odmítli,“ radí rodičům odborníci.
Dále upozorňují, aby rodiče své děti nabádali k tomu, aby si všímaly i toho, co se děje kolem nich, jejich vrstevníkům a kamarádům. A reagovaly na nenávistné projevy směřující i na jejich okolí.
„S mladšími dětmi můžete téma uvést tak, že začnete mluvit o férovosti. A o tom, že se k ostatním mají chovat tak, jak chtějí, aby se oni chovali k nim,“ přidává radu UNICEF.
UNICEF radí, jak s dětmi mluvit o projevech nenávisti
- Mluvte a vzdělávejte děti v tom, co jsou projevy nenávisti: Vysvětlete svému dítěti, že každý má právo být ve společnosti v bezpečí. A to, že ke každému se přistupuje důstojně a s respektem. Hovor přizpůsobte věku dítěte a i mu i naslouchejte.
- Sledujte aktivity dítěte v online prostoru: Digitální technologie, sociální sítě a další komunikační platformy umožňují snadno a rychle vytvářet a šířit nenávistný obsah. Navíc často anonymně. Proto je namístě, aby rodiče věděli o online aktivitách svého dítěte. Jaká sociální média, aplikace pro zasílání zpráv a hry používá, koho sledují online. A poučili dítě o tom, jak nenávistné projevy v online prostoru rozpoznat.
„Vysvětlete, že některé informace online nejsou přesné a mohou být použity k poškození jednotlivců, rozdělení společnosti, podkopání důvěry a podněcování k násilí,“ radí odborníci.
Připomeňte svému dítěti, že na druhé straně obrazovky sedá jiná osoba. A to, co se jednomu může zdát jako neškodné sdělení, může druhému hodně ublížit.
- Mluvte se svými dětmi otevřeně a často: Otevřené hovory rodičů s dítětem o tématech, jako je hate speech, rasismus či xenofobie vedou k tomu, že dítě se svěří rodičům s případnými problémy. A řeší s nimi i nepříjemné věci, které v online i offline prostoru zažilo.
- Postavte se proti projevům nenávisti: Každý rodič musí pamatovat na to, že je pro dítě příkladem, který dítě následuje. Proto si má být každý rodič vědom svých vlastních slov a činů.
„Využijte každou příležitost a odmítněte nenávistné projevy a postavte se za právo každého člověka na to, aby se s ním jednalo důstojně a s respektem,“ nabádá UNICEF.
A pokračují: Vysvětlete dítěti, že pokud jsme svědky nenávistných projevů, můžeme dotyčné osobě i lidem, na něž jsou zaměřeny, projevit podporu. I najít způsob, jak tyto projevy odmítnout.
- Porozumění s jinými lidmi: Rodiče by měli svým dětem vysvětlit, že nejsme všichni stejní. A a že je to tak dobře. Svět by byl totiž docela nudný, kdyby všichni byli stejní.
„Podporujte konverzaci, porozumění a empatii s lidmi, kteří jsou jiní než vaše děti,“ radí rodičům UNICEF.
Co jsou nenávistné projevy neboli hate speech
Obecně se za výrazy nenávisti podle OSN označují urážlivé projevy zaměřené na skupinu nebo jednotlivce na základě přirozených vlastností. Jako je náboženství nebo pohlaví. Dále i etnický původ, národnost, rasa, barva pleti a původ.
„Nenávistné projevy mohou také zahrnovat další ´faktory identity´, jako je jazyk, ekonomický nebo sociální původ či zdravotní stav,“ doplňují výčet odborníci UNICEF.
Nenávistné projevy lidé nevyjadřují pouze slovy. Dochází k nim osobně nebo v online prostoru. A vyjádřit se dají mnoha způsoby. Včetně obrázků, karikatur, her, videí, objektů, gest a symbolů. Přičemž záměrem nenávistného projevu je vyvolat v daném jednotlivci nebo skupině emocionální reakci, jako je strach, úzkost, pocit izolace nebo zastrašování. Nenávistnými projevy se ve společnosti stále častěji šíří nenávist a podněcují ke zneužívání a násilí, dodává UNICEF.
Veronika Táchová
