Vedoucí Oddělení hygieny vod Státního zdravotního ústavu [SZÚ] František Kožíšek shrnul, jak mají postupovat ti, jimž povodně poškodily kvalitu vody ve studni, takzvaném individuálním zdroji pitné vody.
To se děje vždy, když hladina záplavové vody dosáhne zhlaví studny nebo se dokonce přes něj přelije. Avšak k ovlivnění kvality vody může v některých případech dojít i v případech, že zhlaví studny je zcela netknuté a povodňová vlna ke studni zdaleka nedosahuje. Vše záleží na propustnosti podloží. Co je třeba udělat, když povodně zasáhnou tento zdroj vody?
I pokud studnu povodeň přímo nezasáhla, zkontrolujeme, zda voda ve studni nezměnila svoji barvu, zákal, pach či chuť. Popřípadě, zda se hladina ve studni mimořádně nezvýšila. Pokud k takovým změnám v kvalitě došlo, vodu odčerpáváme. A to do té doby, kdy se zase organoleptické vlastnosti [barva, zákal, pach a chuť] vrátí ke stavu před povodní.
- Do té doby se voda nepoužívá k pití a čištění zubů, nebo jen po převaření.
Pokud již voda smyslově vypadá jako dřív, popř. pokud je jen zvýšená hladina vody, ale její kvalita se nezměnila, je nutné provést jednorázovou „šokovou“ dezinfekci. Dávka volného chloru by se měla pohybovat mezi 0,5 – 1,0 mg/l a doba působení nejméně 12 hodin. Poté by se měla voda částečně odčerpat. Po 1-2 týdnech by se měl nechat udělat krácený rozbor vody pro potvrzení stavu.
- Voda se dá pít, pokud je po chuťové stránce [zápach po chloru] již přijatelná.
Pokud voda ve studni nejeví žádné změny a i její hladina je v obvyklé výši, prohlédneme záhlaví a obsyp studny, zda do ní nezatéká. Preventivně můžeme do studny nalít jednorázovou dezinfekci. Dávka aktivního chloru činí okolo 0,5 mg/l a doba působení trvá nejméně dvě hodiny.
Když je kvalita vody špatná
Pokud studnu povodeň přímo a zjevně zasáhla, provedeme kompletní sanaci. K sanaci je ale možné přistoupit až tehdy, kdy to nejenom dovolí vnější podmínky. Ale až dojde k poklesu zvýšené hladiny spodních vod. V průběhu povodně totiž dochází k velkému zvýšení hladiny podzemních vod jednak vlivem zvýšené hladiny v okolních tocích, a jednak vlivem velkého nasycení země od nadměrných srážek. Do studny se pak dostává voda zcela jinými vrstvami zemin než obvykle. Tudíž se i její kvalita může lišit od standardních podmínek.
Způsoby sanace vody se mírně liší v závislosti na typu studny [kopaná, šachtová, vrtaná], v zásadě ale platí:
- Odstraňujeme-li následky záplav, pak se sanací začneme až po opadnutí povodňové vlny a poklesu hladiny podzemních vod.
- Mechanicky očistíme vnější stěny studny a čerpací zařízení [ruční pumpa – pokud je přítomna] od nánosů bahna a nečistot. Opravíme poškozené části vnějšího krytu studně. Důkladně opláchneme čistou vodou, nejlépe tlakovou.
- Do vody nalejeme [nasypeme] prostředek pro dezinfekci pitné vody podle návodu k použití. Dbáme o důkladné promíchání s celým objemem vody ve studni. U chlorových preparátů volíme takovou dávku, která znamená obsah volného chloru ve vodě ve studni na úrovni cca 1 mg/l. Dezinfekční prostředek necháme působit nejméně 12 hodin.
- Po několika hodinách odpustíme trochu vody. Tím načerpáme vodu ze studny za účelem dezinfekce též do rozvodního potrubí. Při přípravě dezinfekčního roztoku se vždy řídíme návodem k použití. Používáme vhodné ochranné pomůcky.
Asi za 2 až 3 týdny, když mezitím studnu používáme a vodu průběžně čerpáme, necháme v laboratoři provést krácený rozbor pitné vody. Pokud zůstává voda stále mikrobiálně závadná, dezinfekci vody zopakujeme. Případně pokud se prokáže, že do studny stále přitéká již znečištěná voda, přejdeme na kontinuální dezinfekci. / Celý text MUDr. Františka Kožíška, CSc., který detailně rozebírá sanaci různých typů studen, je k přečtení zde.
–RED–
