Nemocnice, které využijí 24hodinové služby, je musí s lékaři a zdravotníky sjednat v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisu. Nahlásit je pak musí nemocnice písemně inspekci práce. Od července povedou i speciální seznamy.
Novou povinnost přináší novela zákoníku práce, která ve čtvrtek [28.12.] vstoupila v platnost. Možnost 24hodinového pobytu na pracovišti se do zákona dostává vůbec poprvé. Novela také snižuje maximální počet hodin přesčasů na polovinu [416 hodin/rok] tak, jak v nedávném protestu mimo jiné požadovali do něj zapojení lékaři z nemocnic.
„Jen bylo-li to sjednáno v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu u zaměstnavatele, u kterého nepůsobí odborová organizace, může délka pracovní doby zaměstnance v nepřetržitém provozu spojená s poskytováním zdravotních služeb […] činit až 24 hodin,“ píše se v novele zákona.
Od července 2024 pak podle zákoníku práce musí zaměstnavatel vést i speciální seznam pracovníků, kteří vykonávají 24hodinové služby.
24hodinové služby v nemocnicích
Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS] lékaři v akutní péči loni odpracovali 4,4 milionu hodin oficiálně nahlášených přesčasů. To odpovídá 2 200 úvazkům a průměru 380 hodin na osobu. Dalších 2 400 úvazků byla práce na dohodu nad rámec běžného úvazku v nemocnici.
Podle legislativy může zaměstnavatel každému zaměstnanci nařídit maximálně 150 hodin přesčasů ročně. Na dalších až 416 hodin přesčasů se uzavírá dohoda. Tedy s takovým rozsahem dalších přesčasů musí zaměstnanec souhlasit.
„Zaměstnanec ve zdravotnictví, který nesouhlasí s výkonem práce…, nesmí být ke sjednání dohody nucen…, ani být vystaven jakékoli újmě,“ píše se nově v zákoníku.
Nespokojení lékaři v protestu argumentovali tím, že přesčasová práce je sice dobrovolná, ale zejména po mladých lékařích její sloužení zaměstnavatel vyžaduje povinně, v některých případech i pod nátlakem. A dále nemocniční lékaři v protestu upozorňovali, že odměny za tuto práci tvoří podstatnou část jejich měsíčního příjmu. Proto žádali navýšení platů a mezd v jejich základu.
Podle dat ÚZIS tvoří základní tarif u platů lékařů ve státem zřizovaných nemocnicích 49 procent měsíčního příjmu, u mezd v zařízeních ostatních zřizovatelů je pak 57 procent.
„Oficiálně vykazovaná odměna za práci přesčas tvoří osm až 10 procent celkového příjmu,“ uvedl ÚZIS v prezentaci pro listopadový sjezd České lékařské komory [ČLK].
Další významnou část loňského odměňování podle dat tvořily odměny za práci v době pandemie covidu-19 a za další práci.
Přesčasová práce je podle ÚZIS oficiálně vykazovaná tak, aby odpovídala požadavkům zákoníku práce.
„Podíl úvazků vykazovaných za práci přesčas se mezi poskytovateli akutní lůžkové péče významně liší,“ píše se v prezentaci.
Rozsah přesčasové práce v praxi odpovídá zákonu
Průměrně podle dat Ústavu připadá na jeden úvazek lékaře 380 hodin přesčasové práce za rok. Jiné údaje ukázal průzkum sdružení Mladí lékaři, ve kterém odpovídalo asi 600 lékařů. Přestože dříve zákoník práce nedovoloval delší než 12hodinovou směnu, v průzkumu lékaři uváděli průměr sloužených hodin na jedné směně 26 hodin.
„Délka služby se statisticky významně lišila podle typu zdravotnického zařízení. S nejdelší průměrnou službou v okresních a krajských nemocnicích a nejkratší v nemocnicích fakultních,“ uvedli Mladí lékaři.
Průměrně pak opracovali 77 hodin přesčasů měsíčně. Podle dřívějších vyjádření viceprezidenta ČLK Jana Přády, který stál v čele letošního protestu lékařů, je iluze, že se situace vyřeší novelou zákoníku práce a s příchodem nového roku. Podle právního výkladu ČLK je limit přesčasů definovaný 52 týdny, nikoliv kalendářním rokem. Nicméně přesto Přáda společně se zdravotnickými odbory souhlasil s nabídkou mimořádného navýšení odměn pro lékaře a zdravotníky ve výši 9,8 miliardy korun. Tu jim při konečném vyjednávání nabídl premiér Petr Fiala [ODS]. Peníze se lékařům vyplatí z veřejného zdravotního pojištění.
–ČTK/RED–
