K diagnostice selhání srdce slouží praktickým lékařům krevní test, jenž zachytává specifický hormon zvaný mozkový natriuretický peptid [BNP]. Ten tělo produkuje při selhání srdce. Na nemoc upozorní špatné dýchání, oteklé nohy a únava.
Krátký krevní test provádí někteří praktičtí lékaři při podezření na selhání srdce u pacienta přímo v ordinaci. Pokud tedy mají svou praxi vybavenou přístrojem k měření hodnoty specifického peptidu. V opačném případě vzorek krve odesílají k testování do smluvní laboratoře. Výsledek testu tak jako tak praktickému lékaři ukáže, zda je příčinou pacientových zdravotních potíží srdeční selhání.
„Pokud je hodnota označující přítomnost hormonu zvaného mozkový natriuretický peptid [BNP] v krevní plazmě vysoká, pak je třeba poslat pacienta k nám-specialistům pro další vyšetření a případné nasazení léčby,“ říká k postupu testování prof. Aleš Linhart, přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] v Praze.
K testování na srdeční selhání podle profesora praktičtí lékaři přistupují ve chvíli, kdy si pacient stěžuje na špatné dýchání, má oteklé nohy a pociťuje únavu.
Selhání srdce praktici potvrdí, či vyvrátí z krevního testu
Ve vyšším riziku srdečního selhání jsou podle lékařů pacienti s cukrovkou a vysokým krevním tlakem. Dále i lidé s chronickými onemocněními ledvin a obézní pacienti.
„Stanovení hladiny peptidu v krvi nám pomáhá při diferenciální diagnostice, kdy potřebujeme rychle určit, co našeho pacienta trápí. Mnoho praktických lékařů má v ordinaci přístroj, s jehož pomocí lze NT-proBNP změřit hned na místě,“ říká praktická lékařka a členka výboru Společnosti všeobecného lékařství Ludmila Bezdíčková.
Zároveň upozorňuje, že speciální testovací přístroj musí procházet pravidelnou kontrolou kvality testování specifického hormonu. V situaci, kdy vychází hodnoty měřeného hormonu vysoko a u pacienta je tak podezření na srdeční selhání, ho pak praktik odesílá k dalšímu vyšetření do kardiologické ambulance. Naměřené hodnoty lékař uvádí i do zprávy. To proto, aby i z nich mohl specialista při dalším léčebném postupu vycházet.
Umíráme na srdeční selhání i poruchy srdečního rytmu, říká profesor Linhart
Profesor Linhart doplňuje, že hodnotu hormonu v krvi může zkreslit obezita u pacienta. To ale nic nemění na tom, že vysoké hodnoty peptidu značí vysoké riziko srdečního selhání.
„Pacient by měl podstoupit další vyšetření srdce. Například ultrazvuk, abychom přišli na přesnou příčinu jeho obtíží a podle toho mu nasadili správné léky,“ říká prof. Linhart.
Měření peptidu jakou součást preventivní prohlídky
Podle specialistů by se měly rozšířit lékařské odbornosti, které mohou pacienta na možné selhání srdce z krve otestovat. Rychlý krevní test totiž může přispět k odhalení srdečního selhání tam, kde se dají jeho příznaky přisoudit jiné nemoci. Například únavovému syndromu nebo diabetu.
Nyní mohou pacienta k testu hrazeného z veřejného zdravotního pojištění indikovat zmiňovaní praktičtí lékaři a internisté.
„Kromě nás – praktiků a internistů – bychom uvítali, aby jej mohli provádět i diabetologové právě kvůli tomu, že srdeční selhání cukrovku 2. typu často provází,“ říká prof. Linhart.
Test z krve může lékařům naznačit, zda je člověk, který už se se srdečním selháním léčí, kompenzovaný. Tedy jestli léčba zabírá tak, jak má. Pokud by tomu tak nebylo, hodnoty peptidu „skočí“ nahoru.
„Takové pacienty umíme sledovat, a uvolnit specialistům ruce pro řešení komplikovaných případů. A také samotným pacientům usnadnit přístup ke zdravotní péči,“ zmiňuje další z výhod rozšíření testování doktorka Bezdíčková.
Měřením zmiňovaného peptidu z krve a širším využitím této metody se zabývají kardiologové i v právě vznikajícím Národním kardiovaskulárním plánu. Dokument reaguje na nové trendy v prevenci a léčbě kardiovaskulárních nemocí. Současný plán pochází z roku 2013, a nevyhovuje tak současným medicínským trendům, upozorňuje prof. Linhart. Podle něj populace stárne a spolu s tím se mění i spektrum kardiovaskulárních nemocí.
„Dlouhodobě například ubývá úmrtí na infarkt, zato ale rapidně rostou počty srdečního selhání. Tím pádem se mění i potřeby léčby. Zároveň se objevují nové terapeutické postupy, nová léčiva nebo metody prevence,“ říká profesor.
Kardiologové ve spolupráci s praktiky nyní prosazují i to, aby se BNP testování stalo součástí standardních laboratorních odběrů prováděných při preventivní prohlídce. To u všech pacientů od 55 let věku a některých rizikových pacientů. Především u kuřáků s dýchacími problémy a obézních pacientů, to už ve věku mladším. Vysoká hodnota natriuretického peptidu totiž často ukáže i na plicní hypertenzi, chronickou bronchitidu, astma nebo na nemocné ledviny.
–RED–
Kdy už konečně pochopí lékaři i veřejnost čím je to selhávání srdcí ? Lékařům bych doporučil důkladné (!!!) prostudování anatomie srdce a laické veřejnosti aby hledali odpověď na otázku: Jak je možné, že srdce musí pracovat celý život a nemůže si odpočinout ?
Fyzika: geometrie levé komory, tenze ve stěně. Anatomie: struktura koncového zásobení svaloviny živinami a kyslíkem. Histologie: svalové můstky. Mitochondrie. Fyziologie: šíření vzruchu, vliv vnitřního prostředí a změny geometrie na vznik a šíření vzruchu.
Tohle se učí, ale ne všichni lékaři to umí,