I za zpočátku malou růžovou skvrnu na kůži zvanou aktinická keratóza může podle kožních lékařů vždy nadměrné slunění. Problém je, že tato skvrna se ve 20 procentech případů rozvíjí v invazivní karcinom šířící se do uzlin a plic.
Aktinická keratóza vypadá jako nenápadný růžový útvar na kůži. Nejčastěji se objeví na uších, rtech a nose. Někdy také na hřbetech rukou a na předloktí. U mužů se s ní lékaři setkávají i na pleši, protože ji před sluníčkem nechrání vlasy.
„Je to přednádorový stav, který se v až 20 procentech případů může rozvinout v invazivní spinocelulární karcinom neboli spinaliom. Ten se v nejhorších případech může šířit například do uzlin nebo plic,“ popisuje rizika onemocnění doktor Radek Litvik, dermatolog z Fakultní nemocnice Ostrava.
Zároveň ale není podle jeho slov tento typ nádoru tak agresivní jako melanom. A určitou výhodou je i to, že o sobě dává vědět relativně dlouho dopředu, na kůže je totiž vidět.
„Takže pacientům umíme pomoci i v poměrně pokročilých stadiích,“ říká lékař.
Aktinická keratóza vzniká z nadměrného slunění
Aktinickou keratózou podle odhadu specialistů v Česku trpí 15 procent populace. Přičemž riziko nemoci roste úměrně s věkem, častěji se objevuje u mužů. Ve věku nad 70 let má onemocnění 34 procent populace. Kromě věku zvyšuje riziko nemoci i typ kůže, kdy lidé se světlejší pletí jsou ohroženi více. Riziko si však lidé podle doktora Litvika zvyšují sami tím, že vyráží na sluníčko bez dostatečné ochrany a navštěvují solária.
I když vypadá kožní útvar zprvu docela nenápadně, jde podle kožních specialistů o přednádorové ložisko. Později nález obvykle změní barvu na růžovočervenou a objeví se na něm šupina, která vystupuje na povrch kůže.
Radek Litvik upozorňuje, že aktinická keratóza vzniká vždy v důsledku nadměrného slunění. Proto všem připomíná, aby se před slunečními paprsky v létě stejně jako v zimě chránili krémem s vysokým ochranným faktorem a na prudké slunce kolem poledne raději ani nevycházeli. A pokud už se růžová skvrna na kůži objeví, pak mají podle jeho doporučení zamířit do ordinace kožního lékaře.
„Nejdůležitější je chránit se před slunečním zářením. Základ je i takzvaný zákon 3K – košile, kalhoty a klobouk. Zbytečné je chodit do solárií a tam se vystavovat dalšímu UV záření,“ říká k ochraně před slunečním zářením doktor Litvik.
A čas od času se podle něj vyplatí kůži pečlivěji zkontrolovat. I to je součástí prevence výskytu aktinické keratózy a dalších kožních onemocnění. Lékaři dnes umí aktinickou keratózu léčit. Obvykle přistupují k takzvané kryoterapii. Při ní kůži ošetřují kapalným dusíkem. Dále se nabízí léčba laserem nebo fotodynamickou terapií. Další z forem léčby je pak chirurgické odstranění lézí. K této terapii přistupují lékaři u těch pacientů, u kterých už se nemoc rozvinula v nádor pokročilejšího stadia.
–RED–
