Předčasně narozené děti oproti dětem narozeným v termínu více ohrožují duševní poruchy. Ty se neprojeví hned v batolecím věku, ale často až později po nástupu dítěte do školy, kdy se příčina problémů ale už nehledá v předčasném narození.
Podle výsledků tříletého výzkumu týmu lékařů z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF a Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] v Praze jsou předčasně narozené děti až v 70procentním riziku, že se u nich v nějaké míře rozvinou neurovývojové odchylky.
Ročně se v Česku narodí kolem 100 tisíc dětí [v roce 2022 se v ČR narodilo 99,8 tisíce dětí, data ČSÚ]. Předčasně, to je před dokončeným 37. týdnem těhotenství a s porodní váhou pod 2 500 gramů, jich ročně přijde na svět kolem osmi tisíc.
„Přestože se část dětí může vyvíjet bez obtíží, neurovývojové odchylky se v různé míře mohou vyskytovat až u 70 % této rizikové populace,“ říká k výsledkům projektu s názvem Péče o duševní zdraví předčasně narozených dětí jeho hlavní řešitelka a vedoucí lékařka Centra komplexní péče pro děti s perinatální zátěží Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN doktorka Daniela Marková.
Za stávající situace se podle Markové doporučuje zvýšená péče o předčasně narozené děti do jejich dvou let věku. Výzkum ale ukazuje, že duševní potíže se u těchto dětí neprojeví vždy v raném věku. Často se začnou objevovat až po nástupu do školy, kdy se po dítěti vyžaduje větší disciplína, delší pozornost, samostatné plnění úkolů a fungování v kolektivu.
„Zásadní výstup našeho projektu potvrzuje celosvětové doporučení, že ´křehká populace´ předčasně narozených dětí by měla být sledována po celý dětský věk až do adolescence, nejen do původně doporučovaných dvou let věku dítěte,“ upozorňuje doktorka Marková.
Duševní poruchy u předčasně narozených dětí
Výzkumný tým pod vedením doktorky Markové sledoval tři roky skupinu 110 dětí ve věku 10–14 let narozených kolem 26.-27. týdne těhotenství s průměrnou porodní váhou kolem 880 gramů. Za dobu výzkumu lékaři vyšetřili každé dítě čtyřikrát. Sledovali jeho pediatrický, psychologický, psychiatrický vývoj. A zaměřili se i na jeho motoriku. Děti doporučené k psychoterapii podstoupily jedno až deset psychoterapeutických sezení.
Některou z psychiatrických poruch lékaři zjistili u více než třetiny těchto dětí. To s jasnou převahou mezi chlapci než dívkami [46 % vs. 26 %]. Přičemž nejširší skupina dětí trpěla hyperkinetickou poruchou [HKP], poruchou pozornosti a ADHD, to 19 procent z nich.
Čtyři procenta sledovaných dětí trpělo poruchou autistického spektra, zkráceně PAS.
„Výskyt HKP a PAS byl 3- 4x vyšší než v běžné populaci,“ upozorňují výzkumníci.
U Apolináře zachraňují křehká miminka i díky speciálnímu lůžku
Téměř polovina ze sledovaných dětí měla ještě další onemocnění. Mentální opoždění se ukázalo u 6,5 procenta dětí. Dalších bezmála 40 procent předčasně narozených dětí vykazovalo obtíže v motorickém projevu a 23 procent z dětí mělo poruchu učení.
Vzhledem k diagnostikovaným poruchám výzkumníci zhruba polovině ze sledovaných dětí [53 ze 110 dětí] doporučili následnou péči. Potřebu psychiatrické péče mělo 22 procent z dětí a psychoterapii 24 % dětí.
Děti narozené před termínem ohrožují PAS, ADHD a HKP
Ve vůbec nejvyšším riziku vzniku vážných neurovývojových poruch a dalších i chronických onemocnění jsou podle doktorky Markové děti s porodní váhou nižší než 1 500 gramů.
Tato skupina novorozenců často trpí oslabením zrakového vnímání, selektivní pozorností a dyspraxií, tedy poruchou učení. Dále mívají sníženou schopnost plánování a organizace učení a každodenních aktivit. U těchto dětí lékaři častěji pozorují horší pracovní paměť, selhává i jejich kontrola vlastního chování a hůře komunikují se svými vrstevníky.
„Náš předchozí projekt prokázal známky duševního onemocnění či závažné neuro vývojové odchylky až u 20 % těchto dětí. Jednalo se o deprese, úzkostné stavy, hyperkinetické a pervazivní poruchy, poruchy autistického spektra a poruchy chování,“ popisuje výsledky výzkumu u dětí s porodní váhou pod 1 500 gramů doktorka Marková.
Jmenované vývojové odlišnosti, které mají původ v perinatální zátěži, si pak podle ní obvykle žádají odklad školní docházky. Často také intervence ze strany speciálního pedagoga a osobního asistenta.
„V mnoha případech bývá potřebná psychoterapie nebo i dlouhodobá psychiatrická léčba,“ dodává doktorka Marková.
–RED–
