Zhruba 40 procent všech úmrtí v Česku připadá na nemoci srdce a cév. A mnohdy jde o předčasná úmrtí, kterým šlo zabránit. Třeba krátkou svižnou chůzí každý den, upozorňují kardiologové. A čím víc chůze, tím nižší riziko srdeční choroby.
Nemoci oběhové soustavy patří v Česku po léta k hlavním příčinám úmrtí. Loni v Česku zemřelo přibližně 120 tisíc lidí a zhruba čtyřicet procent těchto úmrtí připadá na nemoci oběhové soustavy. Pro srovnání zhoubné nádory, tedy rakovina, se na úmrtnosti v Česku podílí přibližně 23 procenty.
„Významná část úmrtí je přitom předčasná a lze jí předejít,“ říká k úmrtím na nemoci srdce a cév předseda České kardiologické společnosti prof. Petr Ošťádal.
A to jednoduše třeba několika minutami svižné chůze ideálně každý den.
„Studie jasně prokázaly, že každému desátému předčasnému úmrtí lze předejít už 11 minutami rychlé chůze denně. Čím více kroků uděláme, tím více se snižuje nejen riziko výskytu kardiovaskulárních nemocí, ale také řady druhů rakoviny,“ dává doporučení na snížení rizika rozvoje zhoubných nádorů i nemocí srdce a cév prof. Aleš Linhart, přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] v Praze.
Umíráme na srdeční selhání i poruchy srdečního rytmu, říká profesor Linhart
Za dobrý začátek považuje ujít alespoň 6 tisíc kroků každý den. Ale každý krok, jak říká, se počítá a posiluje zdraví a odolnost těla.
„I když mají lidé problém s pohybem a ‚ušlapat‘ 6 000 kroků je nad jejich síly, ať zkusí k tomu, co ujdou, přidat 20–30 % navíc,“ povzbuzuje k chůzi prof. Linhart.
Neléčené záněty v těle vedou až k infarktu
Málokdo podle specialistů na prevenci a léčbu nemocí srdce a cév ví, že za srdeční potíže může často i vleklý zánět v těle. K jeho rozvoji přispívá například zvýšená hladina cukru v krvi, kouření, vysoký cholesterol a obezita. Takový zánět pacient nijak zvlášť nepociťuje, neví o něm a necítí ho. Na zdraví pacienta ale pomalu dopadá, upozorňují lékaři.
„Zánět vede mimo jiné ke vzniku aterosklerózy, a ta zase například k infarktu a dalším srdečním chorobám. Méně typickým původcem chronického zánětu je neléčené zanícení dásní – parodontóza a zkažený chrup,“ říká prof. Michal Vrablík, předseda České asociace preventivní kardiologie.
A lékaři dobře vědí, že i neléčený zánět zvyšuje riziko infarktu myokardu.
„Péče o zuby je tak součástí prevence nemocí srdce a cév,“ upozorňuje prof. Vrablík.
Očkování proti chřipce ochrání srdce
Další způsob, jak se chránit před srdečním infarktem a dalšími zdravotními komplikacemi nejen z oboru kardiologie, je očkování proti chřipce. Prof. Ošťádal uvádí výsledky nedávné vědecké studie, do které se zapojilo přes 2 500 pacientů se srdečním infarktem z osmi zemí světa, Českou republikou nevyjímaje. Její výsledky dokládají, že očkování proti chřipce snižuje riziko úmrtí na srdeční infarkt o více než 40 procent.
„To je opravdu zásadní rozdíl. Vakcinaci proti chřipce u kardiaků doporučujeme již delší dobu, ale tato studie přinesla naprosto jednoznačné důkazy, že očkování pomáhá. Proto apelujeme nejen na pacienty, aby se očkovali, ale také na lékaře, aby vysvětlovali lidem, kteří mají potíže se srdcem, že je toto očkování může ochránit,“ uvádí prof. Ošťádal.
S nemocemi srdce a cév se v ČR léčí 3 miliony lidí. Péče se prodražuje
Za zásadní v prevenci předčasného úmrtí na nemoci srdce a cév považují kardiologové včasné odhalení nemocného srdce. To proto, aby mohli předejít závažnější formě onemocnění a nevratnému poškození. Předseda České asociace srdečního selhání ČKS prof. Jan Krejčí jmenuje metodu, která měří hladiny natriuretických peptidů v krevní plazmě.
„S její pomocí lze detekovat i počáteční stadia srdečního selhání. Nemocný se tak může dostat k efektivní léčbě včas, což zlepšuje její výsledky,“ říká k diagnostice prof. Krejčí.
Výhodou tohoto testu je jeho plošná dostupnost. Pacientům ho mohou ve svých ordinacích provádět i praktičtí lékaři.
–RED–
