Na východě Ukrajiny fárají i ženy, nahrazují muže ve válce

Stovky metrů hluboko pod zem sjíždí v uhelných dolech na východě Ukrajiny nově i ženy. Mnozí zaměstnanci dolů totiž odešli do války a v práci chybí. Vedením dolů tak nezbylo nic jiného než fárání povolit i ženám.

„Tu práci jsem vzala, protože začala válka a nic jiného nebylo k mání,“ říká pro Reuters 22letá Krystyna.

Ta už pět měsíců pracuje v jednom z uhelných dolů na východě Ukrajiny, ze kterého odešla přes tisícovka mužů do války s Ruskem. Kvůli chybějícím pracovníkům tak vedení dolu poprvé v historii povolilo fárat i ženám. A na nabídku práce jim zatím kývla asi stovka žen.

Krystyna se vydává jako technická pracovnice do hloubky 470 metrů pod povrchem. Stará se o údržbu důlních vláčků, které dopravují horníky na několik kilometrů dlouhé trase od výtahů až k ražbě.

Vypráví, že práci v dole vzala teprve potom, kdy překonala strach, že doma nechává v péči své matky čtyřletého syna Denyse. Žije totiž v Pavlohradu, který sice leží asi 100 kilometrů od fronty, ale často na něj dopadají ruské rakety.

Práce v dolech není pro ženy, přesto v nich pracují

K zaměstnání pod zemí pak říká, že je zajímavé, ale těžké. Musí zvedat těžká víka baterií a nepříjemná je i pára. Ale vyvažuje to dobrý plat a smysl pro povinnost, který jí říká zůstat a zastat práci za ty, kdo odešli do války. Ve stejném dole pracoval i její starší bratr, který se k armádě přidal dva týdny po začátku invaze.

„Naši chlapci jsou na frontě a my je musíme podpořit. Teď není nikdo jiný, kdo by mohl v dole pracovat,“ říká Krystyna.

Autistické děti a děti s ADHD žijí na Ukrajině peklo

Ukrajinská energetická společnost DTEK, vlastník dolu, který reportéři Reuters navštívili, uvádí, že v armádě nyní bojují skoro tři tisíce z jejích 20 000 horníků. Ve zmíněném dole zatím odešla bojovat asi tisícovka horníků, 42 z nich v bojích zemřelo.

V dolech na východě Ukrajiny fárá asi 400 žen

V dole sice pracovaly ženy i před loňskou ruskou invazí. Nařízení vlády jim však nepovolovalo pracovat hluboko v dolech. Taková práce je totiž pro ženy fyzicky náročná. Pravidlo v zemi platilo už od sovětských dob a k jeho rozvolnění došlo až po loňské invazi. Nyní v dolech vlastněných firmou DTEK pracuje pod zemí asi 400 žen. To je asi 2,5 procenta z celkového počtu fárajících pracovníků.

„Děláme všechno tak, jak by to dělali muži. Tedy pokud není něco tak těžkého, že to nezvedneme,“ říká k práci další z fárajících žen 43letá Natalja.

Ve světě je rekordních 110 milionů nuceně vysídlených lidí

Ta stejně jako Krystyna pracuje jako technička a dohlíží na důlní vozidla převážející horníky od výtahu k ražbám. Před válkou Natalja pracovala jako prodavačka v obchodě s elektronikou. O práci ale přišla, když se obchod po invazi zavřel. Do dolu Natalja sfárala poprvé ve chvíli, kdy v tom sousedním už rok pracoval její devatenáctiletý syn.

„Vlastně si vzpomínám, že jsem ho nejdříve přesvědčovala, aby tu práci nebral,“ říká.

Teď je v takové práci ale sama docela spokojená, dodává. A plánuje, že by v dole zůstala i poté, kdy válka s Ruskem skončí. Ta se však protahuje a ukrajinští vojáci a jejich rodiny jsou z ní již vyčerpaní.

—

Ukrajinský těžební průmysl kdysi patřil k jedněm z největších v Evropě. Po pádu Sovětského svazu ale zažíval desetiletí úpadku v důsledku konce centrálně řízeného trhu. Do rozvoje uhelného průmyslu na Ukrajině zasáhly i Ruskem podporované milice, které v roce 2014 obsadily větší část těžebních oblastí na východě země. Další těžební regiony se ocitly v okupované zóně loni po ruské invazi na Ukrajinu.

–ČTK/RED–