Místo k lékaři stačí někdy zajít i jen do lékárny, tvrdí odborníci

„Lékaři jsou přetížení a mnoho pacientů za nimi přesto stále přichází s banálními onemocněními, které se dají řešit samoléčbou,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy místopředseda sněmovního Výboru pro zdravotnictví Petr Fifka [ODS].

Podobně to vidí i druhý host podcastu Zdravé Zprávy Lukáš Hradečný ze Sdružení výrobců volně prodejných léčivých přípravků [SVOPL].

„Samoléčba tady je, funguje, ale problém je, že nemá svou vlastní právní formu. A to znamená její oficiální začlenění do zdravotního systému,“ vysvětluje.

Podle něj přitom již nyní takzvaná samoléčba, to znamená udržování se ve zdraví a léčení drobných onemocnění bez návštěvy lékaře, generuje obrovské finanční úspory.

„Dneska se v Česku díky samoléčbě vyřeší 10,4 milionu případů lehčích onemocnění ročně. To je úspora pro zdravotní systém 9,5 miliardy korun. Z aktuální studie víme, že i dalších minimálně 15 procent návštěv u praktických lékařů, to je zhruba 13 milionů návštěv, by šlo řešit samoléčbou. To znamená úsporu dalších 5,1 miliardy korun,“ vysvětluje.

Podle Petra Fifky samoléčba nepřináší jen finanční, ale i časové úspory. To jak na straně zdravotníků, tak především pacientů.

„Vyrůstá nám tu generace, pro kterou je čas strávený v ordinaci lékaře přílišnou zátěží a raději dá přednost u lehčích onemocnění rychlému řešení,“ zdůrazňuje.

Dodává, že jedna z příčin, proč samoléčba jako taková není v Česku tolik rozvinutá, leží v „historicky velké nedůvěře zdravotního systému k tomu, že člověk je schopen se sám postarat o své vlastní zdraví“.

Lékaři jsou přetížení. Samoléčba ale začíná v lékárně

Podcast Zdravé Zprávy o samoléčbě navazuje na kulatý stůl ke stejnému tématu, který se konal minulý týden v Poslanecké sněmovně PČR. Jde o jednu z prvních iniciativ, která by měla pomoci téma samoléčby více rozvinout i v Česku.

„Chtěli jsme si popovídat o tom, jak jsme na tom v České republice. Jak jsou na tom lékárny, jak je na tom legislativa. A jak jsou na tom konečně i lidé se zdravotní gramotností. To znamená jít do lékárny, identifikovat svoji chorobu, nějakou běžnou nebo banální, a vyžádat si od lékárníka radu a koupit si tam volně prodejný lék,“ vysvětluje Petr Fifka, co bylo cílem kulatého stolu.

Samoléčba je v Česku opomíjené téma, shodli se odborníci

Zároveň nabízí další možnost, jak v těchto případech postupovat. A tou je, že lékárník či farmaceutický asistent pacientovi lék pro samoléčbu nevydá, ale po krátkém rozhovoru s ním ho přece jen pošle k praktickému lékaři. Je tu ale i související problém. Konzultace tohoto typu [samoléčba vs. lékař] dnes lékárníkům nikdo neproplatí.

„Určitě jedním z klíčových prvků posílení samoléčby bude najít způsob, jak odměnit lékárny jako instituce, které mají vztah se zdravotními pojišťovnami, za ten výkon, kterým je rada pacientovi v případě samoléčby. To je věc, o které musíme do budoucna uvažovat, a musíme o ní hovořit, jak v rámci politiky, tak zejména s pojišťovnami,“ říká místopředseda sněmovního Výboru pro zdravotnictví.

Nutná je zdravotní gramotnost

Další překážkou bránící většímu rozvoji samoléčby v Česku podle Fifky i Hradečného je slabá zdravotní gramotnost české veřejnosti.

 „Ne každý v Česku dokáže identifikovat svoje zdravotní obtíže,“ říká Petr Fifka.

Podle Hradečného se zdravotní gramotnost zlepšila „díky“ pandemii covidu, ale i tak  zůstává stále velice nízká.

„Dnes máme podle aktuálních studií zdravotní gramotnost na úrovni 53 procent. Před covidem to bylo 35 procent. I tak ale máme skoro polovinu obyvatelstva, která si obtížně poradí sama. Ať už si sama vybere správný medikament, nebo si nechá poradit v lékárně. Spíše využívají tu možnost zajít k lékaři,“ vysvětluje Lukáš Hradečný.

Podle něj samoléčba navíc není jen o postupu lidí ve chvíli, kdy onemocní rýmou, jsou nachlazení nebo mají kašel. Samoléčba je i o tom, aby se lidé udržovali v dobré zdravotní kondici dlouhodobě. Aby obecně převzali odpovědnost za vlastní zdraví.

Zdravé stravování Čechy příliš nezajímá, zjistil průzkum EU

S jeho slovy souhlasí Petr Fifka, který na otázku, jak je na tom česká veřejnost v oblasti péče o vlastní zdraví, odpovídá, že každý rok v Česku jen na nemoci srdce a oběhové soustavy umírá 40 tisíc lidí. Anebo tím, že v Česku máme přes jeden milion diabetiků. I v těchto případech podle něj pomůže vyšší zdravotní gramotnost, která je podle jeho názoru jednou ze základních podmínek dalšího rozvoje samoléčby v Česku. / Více o samoléčbě a podmínkách jejího dalšího rozvoje si poslechněte v podcastu Zdravé Zprávy.

Daniel Tácha