Čeští strávníci na zdravé stravování dbají mnohem méně než jejich sousedé. Nabídka zdravých pokrmů v restauracích je výběrovým kritériem jen u poloviny Čechů. Vyplývá to z průzkumu stravovacích návyků napříč Evropou.
Více než polovina z oslovených Čechů jako součást zdravé nabídky nepovažuje informace z označení o nutričních hodnotách konzumovaných potravin.
„Co se týče zdravého stravování, Češi například i během oběda obvykle přenechají iniciativu restauracím, jejichž nabídce velmi důvěřují. Denní menu jim v tomto ohledu zpřístupňuje kvalitní teplé jídlo za výhodnější cenu,“ říká Aneta Martišková ze společnosti Endenred, která průzkum Barometr Food pod hlavičkou Evropské komise koordinovala.
Rozšířenost denních menu v restauracích za jednu cenu je oproti jiným zemím v Česku veliká, zjistil průzkum. Ukazuje to nejen na důraz Čechů na cenu oběda, ale i na další, ne zcela pozitivní trendy. Jde například o to, že na oběd bychom si měli vyhradit dostatek času a řídit se nejen praktičností, ale také dopady na vlastní zdraví, kondici a pohodu.
Zdravé recepty kuchaře Dragana? Zde! >
„Považujeme jej ostatně za nejdůležitější jídlo dne. Mnohdy však obědváme ve spěchu a nepohodlí, a úspoře času podřizujeme i výběr restaurace. Ve 3 ze 4 případů totiž zvažujeme i to, jak daleko se nachází od kanceláře či místa pracoviště,“ říká Martišková.
Zdravé stravování zajímá 44 procent strávníků
Podle průzkumu zdravou nabídku Češi obvykle nevyžadují ani od restaurací. Očekává ji jen 44 procent strávníků. To je o závratných 25 procentních bodů méně, než je v Evropě běžné [69 %]. Vyčníváme i v porovnání s našimi sousedy. V Polsku zdravou nabídku od restaurací očekává 65 procent lidí, na Slovensku 66 procent lidí a v Rakousku dokonce 78 procent strávníků. Evropskými premianty jsou Španělé [85 %] a Portugalci [86 %].
Očekáváte od restaurací zdravější nabídku?
[Zdroj: Food Barometr]
„Přestože výsledky průzkumu ukazují, že česká populace má velmi jasný názor na to, co je a není zdravé, její pohled nemusí být nutně správný. Zatímco čerstvost produktů je mezi českými zákazníky důležitým faktorem výběru, nutriční obsah většina Čechů za důležitý nepovažuje,“ komentuje aktuální data Eliška Selinger ze Státního zdravotního ústavu.
Avšak je to přitom právě obsah živin, který nám poskytuje informaci o tom, jak nás daný pokrm zasytí. I to, nakolik je zdravý, či nezdravý. V tomto ohledu Česko zaostává na legislativní úrovni. Zavedení značení pomocí Nutri-Score se prosazuje jen s obtížemi.
A podle Selingerové je to chyba: „Jasné a pro spotřebitele srozumitelné označení obsahu energie a živin pokrmů na restauračním menu nebo na obalech prodávaných produktů, např. v podobě semaforu Nutri-Score, by nejen podpořilo nutriční gramotnost české populace, ale zároveň by mohlo sloužit jako jasné vodítko při sestavování nabídky a reformulaci produktů.“
Jak vnímají Nutri-Score Češi a ostatní evropské národy
Označení Nutri-Score hodnotí nutriční hodnotu potravin na škále od A do E, podobně jako energetické štítky u elektroniky. Ačkoliv jasné označení nutričních hodnot potravin je důležitým vodítkem, podle průzkumu ho vnímá jako součást zdravé nabídky pouhých 43 procent Čechů. To je velmi daleko za evropským průměrem [67 %].
Podobně laxně k označení nutričních hodnot přistupují i Slováci [52 %] či Rakušané [48 %]. Celoevropský průměr naopak zvyšují zejména státy západní a jižní Evropy. Jako je Francie [71 %], Portugalsko [78 %], Španělsko [71 %] a Itálie [80 %].
„Zodpovědnější volba potravin v jednotlivých zemích poměrně silně koreluje s tím, zda státy tento systém jednoduchého a motivačního nutričního značení využívají, či nikoliv,“ komentuje výsledky prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.
Označení nutričních hodnot spotřebitelům výrazně usnadňuje výběr potravin a motivuje je k volbě zdravějších alternativ. O to více je zarážející, že v Česku není značení Nutri-Score povinností zejména na potravinách, které Češi nakupují v obchodech.
–DNA–
