Počet vydaných neschopenek pro nemoc za letošní první půlrok vzrostl oproti stejnému období roku 2019, tedy před covidem, o 40 procent na 1,22 milionu pracovních neschopností. Náklady na dávku sníží od ledna nový pojistní odvod.
Data Českého statistického úřadu [ČSÚ] o počtech vydaných pracovních neschopností pro nemocensky pojištěné osoby ukazují v porovnání s posledním rokem před covidem na výrazný růst pracovních neschopností. Většinou jde o vyřazení z práce kvůli nemoci.
„V přepočtu na 100 nemocensky pojištěných bylo v první polovině letošního roku evidováno 28 nově hlášených případů pracovní neschopnosti, tedy o sedm více než ve stejném období roku 2019. Tento ukazatel vzrostl ve všech odvětvových sekcích,“ říká Alena Hykyšová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Vysoký počet pracovních neschopností se propisuje do nákladů na nemocenskou dávku. Za prvních letošních šest měsíců ji sociální správa vyplatila za celkem 17 miliard korun. To je v porovnání se stejným obdobím roku 2019 téměř o čtvrtinu více.
Za letošních prvních šest měsíců roku nejvíce rostl počet pracovních neschopností u lidí ve vzdělávání. U nich se počet neschopenek na 100 nemocensky pojištěných za sledované období zvýšil o 16 případů, když za letošní první pololetí dosáhl hodnoty 36.
Náklady na dávky sníží nový odvod pro zaměstnance
Svou roli v nárůstu počtu vydaných pracovních neschopností za letošní první půlrok ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 ale může sehrávat zrušení třídenní karenční doby. Tu s platností od července 2019 zrušila tehdejší vláda Andreje Babiše [ANO], kdy resort práce a sociálních věcí vedla Jana Maláčová [SOCDEM]. Prakticky to znamená, že v prvním pololetí roku 2019 nedostávali nemocensky pojištění pracovníci za první tři dny nemoci žádnou finanční kompenzaci. Od července 2019 náhradu mzdy při pracovní neschopnosti už ale čerpali od jejího první dne.
Téma znovuzavedení karenční doby otevřel letos na jaře v diskuzním pořadu Prima CNN News ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09]. V něm uvedl, že Ústav zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] pracuje na analýze, která ukáže, zda lidé nemocenskou dávku zneužívají, či nikoliv. Výsledky sliboval na duben letošního roku s tím, že sněmovnímu Výboru pro zdravotnictví je představí následně v květnu letošního roku.
„Na základě toho se můžeme rozhodnout, zda to, co nám tvrdí některé pojišťovny a zaměstnavatelé, že dochází aspoň v určitém kruhu ke zneužívání nemocenské, je pravda, nebo není pravda,“ řekl Válek s tím, že podle výsledků pak vláda může postupovat dál.
Nicméně na prezentaci analýzy, která by potvrzovala, nebo naopak vyvracela zneužívání nemocenské dávky, sice nedošlo. V rámci konsolidačního balíčku ale došlo na zavedení nemocenského pojištění placeného zaměstnanci od ledna 2023 ve výši 0,6 procenta vyměřovacího základu. Tuto dávku dosud samotní zaměstnanci z výdělku neodvádí.
Od nového zatížení zaměstnanců nemocenským odvodem si vláda Petra Fialy [ODS] slibuje vyrovnané hospodaření účtu nemocenského pojištění. Roční obrat dávek v něm činí zhruba 40 miliard korun. Loni skončilo nemocenské pojištění v minusu osm miliard korun.
Nejvíce neschopenek čerpají lidé ve vzdělávání
Zdravotnická zařízení vystavila od ledna do června letošního roku celkem 1,33 milionu případů pracovní neschopnosti. Ženy nahlásily 739 tisíc neschopenek, to je o čtvrtinu [150 tisíc] více než muži. Hlavním důvodem pracovní neschopnosti v letošním prvním půlroce byla nemoc, na kterou připadá podle dat ČSÚ celkem 1,22 milionu neschopenek.
„Ve srovnání s 1. pololetím 2019, což bylo období před epidemií onemocnění covid-19, se tento počet zvýšil o 40 %,“ upozorňují na skokový nárůst vydaných neschopenek v letošním roce statistici.
U mužů jde o nárůst neschopností v práci o 34 procent [134 tisíc případů]. U žen je to o něco více, o 44 procent [214 tisíc].
Během první poloviny roku 2023 chybělo kvůli pracovní neschopnosti v práci každý den v průměru 234 tisíc osob. To je zhruba každý dvacátý. Oproti období před covidem vzrostl denní stav osob v pracovní neschopnosti o 5 tisíc. V součtu pak lidé za letošních prvních šest měsíců strávili na neschopence více než 42 milionů dnů.
Oproti tomu počet neschopenek pro pracovní úraz meziročně poklesl. Od ledna do června roku 2023 jich bylo vystaveno celkem 22 tisíc, tedy přibližně o tisíc méně než ve stejném období roku 2022 i roku 2019. V tomto období došlo ke 42 smrtelným pracovním úrazům. To je meziročně o dva více. Téměř 400 pracovních úrazů vyhodnotili lékaři jako závažné.
Za první letošní půlrok nerostly pouze počty vystavených neschopenek, ale i dny strávené v pracovní neschopnosti. Průměrná délka trvání neschopnosti se v letošním prvním pololetí proti stejnému období loni prodloužila o sedm dnů. To z 25 dnů loni na 32 dnů letos.
–VRN–
