Z veřejného zdravotního pojištění by mělo jít v příštích letech víc peněž do sociálních služeb. To skrze úhradu za zdravotní péči v sociálních službách. Příští rok půjde o nárůst o půl miliardy korun a v dalších letech se částka ještě zvýší.
O větším podílu na úhradách především v pobytových sociálních službách z veřejného zdravotního pojištění hovořili poslanci sněmovního Výboru pro sociální politiku [1.11.]. Jednání se účastnili i zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR [MPSV]. Jedním z bodů jednání byl rozpočet resortu na rok 2024. V něm se poslanci a vedení MPSV zaměřili na peníze pro sociální služby, které zůstanou na letošní úrovni 26,5 miliardy korun.
„Na sociální služby jde stejný objem peněz jako letos. Tam je to, myslím si, velmi podhodnoceno, i s ohledem na ceny energií,“ vytkl vedení MPSV člen Výboru a stínový ministr práce a sociálních věcí hnutí ANO Aleš Juchelka.
I tyto skutečnosti má podle něj resort v penězích určených pro sociálních služby na příští rok zohlednit. A to tak, aby se nedostávaly do finančních problémů. Dodal, že resort „nakládá“ obcím a krajům, jež se budou muset na nákladech sociálních služeb více podílet.
Sociální služby nefinancuje jen stát, ale i obce a kraje
Vrchní ředitel Sekce ekonomické a provozní MPSV Stanislav Klik argumentoval, že setrvání rozpočtu pro sociální služby na letošní úrovni není vůbec špatný výsledek. Sociální služby jsou, zdůraznil, financované z více zdrojů. Nikoliv pouze ze státního rozpočtu.
„A vzrostou i položky ze zdravotního pojištění o zhruba půl miliardy korun,“ uvedl.
Dále jmenoval příspěvek na péči, který se chystá MPSV v polovině příštího roku navýšit ve většině jeho stupních o deset procent. V prvním a druhém stupni pro dospělé pak ještě o vyšší částky a k tomu chce rovněž zavést doplňkový příspěvek na péči. Tedy i s tím mají sociální služby ve svém plánování počítat. I když vyšší příspěvek na péči současný návrh rozpočtu nezohledňuje, dodal.
„Ale bude-li, pak to určitě posílí sociální služby,“ dodal Stanislav Klik.
Vyšší příspěvek na péči i valorizaci slibuje MPSV na příští rok
Podpořil ho poslanec Jiří Navrátil [KDU-ČSL]. Podle něj se mají na financování sociálních služeb více podílet právě obce a kraje.
„Není možné, aby vše táhnul jenom stát,“ řekl s tím, že jsou to právě municipality, které mají nemalé příjmy ze svých občanů a část z nich má jít právě do sociálních služeb v místě.
Větší díl pro sociální služby ze zdravotního pojištění
Do rozpočtů sociálních služeb půjde v příštím roce podle celkových propočtů Vrchní ředitelky Sekce sociální politiky a sociálních služeb Zdislavy Odstrčilové [KDU-ČSL] meziročně zhruba o šest procent víc. To při zahrnutí dalších zdrojů peněz. Jako jsou právě obce a kraje, dotace a peníze od samotných klientů.
„To my teď považujeme za akceptovatelný nárůst,“ uvedla před poslanci.
Meziročně podle ní dojde k největšímu nárůstu peněz do sociálních služeb z veřejného zdravotního pojištění a sice o 16 procent: „To je výjimečný nárůst oproti jiným odbornostem.“.
V příštím roce se proto resort více zaměří právě na možnost většího čerpání peněz pro sociální služby z veřejného zdravotního pojištění.
„Toto považujeme za nevyhovující stav a je třeba se na to zaměřit,“ potvrdila na Výboru.
Peníze nejsou. A ty, co jsou, rychle docházejí, varují pojišťovny
Poskytovatelé především pobytových sociálních služeb mají podle ní více využívat odbornosti 913. U ní jde o profesi všeobecná sestra v sociálních službách, která poskytuje zdravotní služby pojištěncům v pobytových zařízeních sociálních služeb. Dále také ve zdravotnických zařízeních ústavní péče pojištěncům, kteří v nich pobývají z jiných než zdravotních důvodů.
„A my se v roce 2024 zaměříme na tuto odbornost 913, abychom dostali do pobytových sociálních služeb větší platby na rok 2025 i další roky,“ uvedla Odstrčilová.
MPSV příští rok hospodaří s necelým bilionem korun
V roce 2024 má Ministerstvo práce a sociálních věcí podle současného návrhu rozpočtu hospodařit s výdaji ve výši 926,5 miliardy korun. To je oproti letošku nárůst o 27,1 miliardy korun. Největší objem peněz si tradičně ukrojí důchody, na které má jít v příštím roce 689,7 miliardy korun. Do částky ale není zahrnuta valorizace z letošního června 15,4 miliardy korun.
Příspěvek na péči lidem otevírá dveře do sociálních zařízení
Pokud by Ústavní soud [ÚS] ale vyhověl stížnosti hnutí ANO. To v něm požaduje zrušení zákonného ustanovení o omezení červnové valorizace, pak by musel resort důchodcům doplatit dalších 19 až 20 miliard korun.
Vrchní ředitel Sekce ekonomické a provozní Stanislav Klik dnes na výboru ubezpečil, že v případě, že ÚS zákonné ustanovení o úpravě valorizace důchodů od letošního června zruší, resort jeho rozhodnutí akceptuje.
„Bude-li potřeba, postavíme se k tomu. Důchody vyplácet budeme i nadále,“ uvedl, ale i dodal: „Je to částka, těch 19 miliard, kterou nejsme schopni nyní někde vyčarovat.“
Na pokrytí tohoto případného výdaje nemá MPSV vyčleněny peníze v žádné z rozpočtových kapitol. Do věci by vstoupilo Ministerstvo financí ČR. Na dnešním jednání Výboru to potvrdili zástupci MPSV.
Veronika Táchová
