Národní program snížení příjmu soli představí lékaři na 30. kongresu České internistické společnosti ČLS JEP. Je to právě i nadměrné užívání soli, které vede ke kardiovaskulárním nemocem, jež jsou v Česku nejčastější příčinou úmrtí.
Akce, na kterou míří stovky odborníků, startuje 8. listopadu v Brně. Jedním z témat je právě sůl. Zatímco v Evropě se její spotřeba snižuje, Češi si jí denně dopřávají téměř třikrát více, než doporučuje Světová zdravotnická organizace [WHO]. Ta denně jako optimální uvádí množství soli odpovídající zhruba jedné čajové lžičce. Avšak až 80 procent soli lidé přijímají z průmyslově zpracovaných potravin. A její vysoký příjem pak stojí například za:
- Zvýšeným krevním tlakem!
- Srdečním selháním!
- Cévními mozkovými příhodami!
- Podílí se na rozvoji nadváhy a obezity!
- Podněcuje rakovinu žaludku!
- Podílí se na rozvoji demence!
- Podporuje rozvoj osteoporózy!
Pokud by Češi omezili spotřebu soli o třetinu, ubylo by podle odhadu lékařů až 30 procent kardiovaskulárních příhod. Každý rok v ČR umírá na onemocnění srdce, mozku či cév asi 50 000 lidí.
„Často bohužel úplně zbytečně. Až 80 procentům kardiovaskulárních příhod se totiž dá předem zabránit. I z toho důvodu vznikl Národní program snížení příjmu soli. Právě sůl má totiž na orgány řadu nežádoucích dopadů,“ říká profesor Jan Václavík, přednosta Interní a kardiologické kliniky FN Ostrava a LF Ostravské univerzity.
Kolik soli Češi vlastně spotřebují
Češi průměrně spotřebují 13,4 gramu soli denně. To výrazně převyšuje její konzumaci v ostatních evropských zemích. V nich se její příjem pohybuje kolem deseti gramů na osobu a den. WHO doporučuje denně přijímat méně než pět gramů soli.
„Nadměrný přísun soli zvyšuje krevní tlak, který způsobuje mozkové příhody, srdeční infarkty nebo poškození ledvin. Pomocí Národního programu bychom chtěli v Česku do roku 2030 snížit příjem soli průměrně o čtyři gramy na den. Díky tomu by mohl počet kardiovaskulárních příhod klesnout až o 30 procent,“ upozorňuje lékař.
Školní jídelny přesolují. Děti pak pijí sladké nápoje a tloustnou
Většinu soli, kterou Češi přijímají, obsahují nakupované potraviny. Sůl přidávaná do jídla během vaření nebo přímo při jídle se na celkové spotřebě podílí jen 15–20 procenty.
„I když u nás jídlo poměrně hodně solíme, tři čtvrtiny soli přijímáme z potravin, které si kupujeme v obchodech. Sůl totiž obsahují téměř všechny potravinářské výrobky, často ve velkém množství. Hlavním opatřením, které bude zapotřebí, je proto omezení obsahu soli v pečivu, uzeninách a dalších výrobcích,“ vysvětluje profesor Václavík.
Výrobky by se podle něj měly také začít lépe označovat. Zřetelně by se na nich měl uvádět nejen obsah soli, ale i procento, kterým se daná potravina podílí na denní doporučené dávce pro dospělé osoby.
Národní program v českém podání
Při přípravě Národního programu pro sůl se odborníci inspirovali v zahraničí. Tam obdobné programy významnou měrou přispěly k poklesu krevního tlaku populace a snížení úmrtnosti způsobené kardiovaskulárními příhodami.
„To vše musí provázet velká edukační kampaň. Lidé musí pochopit, v čem jim sůl může škodit, a proč je důležité, aby si vybírali potraviny s jejím menším obsahem,“ tvrdí lékař.
Průmyslově zpracované potraviny zvyšují riziko infarktu a mrtvice
Za příklad dává Finsko nebo Velkou Británii. Výsledky z těchto zemí potvrzují, jak důležitá je preventivní medicína. Nejenže přispívá k lepšímu zdraví obyvatelstva, ale i přináší významné úspory v nákladech na zdravotní systém. Jak v Česku uspěje nový Národní program pro sůl, se ale zatím neví.
„Věříme, že pro něj získáme podporu odborných společností, zákonodárců i ministerstev,“ uzavírá prof. Václavík.
–DNA–
