Oproti loňsku narostl počet příjemců příspěvku na bydlení dvojnásobně. Nárok na dávku má podle sociologa Daniela Prokopa široká skupina domácností a je načase ji zúžit. A více se zaměřit na sociální pomoc nízkopříjmovým rodinám s dětmi.
Sociální situaci českých domácností a nastavení systému sociálních podpor pro nízkopříjmové domácnosti probírali odborníci na problematiku v nedělním pořadu České televize [ČT] Otázky Václava Moravce. Sociolog z PAQ Research Daniel Prokop připomněl, že počet příjemců příspěvku na bydlení od loňska vzrostl skoro dvojnásobě.
„Na příspěvek na bydlení už má nárok velká část lidí. Byl bych i pro omezení skupiny, která na něj má nárok. Dnes je ta skupina široká,“ uvedl v pořadu.
Důležité je podle něj systém sociálních podpor od státu nastavit tak, aby se lidem vyplatilo pracovat a aby k tomu měli motivaci. Systému výplaty sociálních podpor by podle něj prospěla reforma, která by jejich výplatu zautomatizovala a zacílila více k nízkopříjmovým rodinám. Uvedl, že například na přídavek na dítě má v Česku stále nárok 40 procent rodin. Úřady práce ho ale vyplácejí přibližně čtvrtině z nich. Dávku navíc nejčastěji nedostávají ty nejchudší domácnosti, často kvůli složitému dokladování potvrzení k dávce.
Sloučení příspěvku na bydlení a další tři dávky do jedné
Podle Filipa Pertolda, ekonoma Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu a poradce na Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR [MPSV] v odbourání byrokracie a zlepšení čerpání podpor nízkopříjmových rodin pomůže sloučení čtyř sociálních dávek do jedné dávky. Na tom již na ministerstvu pracují a návrh chtějí mít hotový do konce letošního roku.
„Dávky jsou komplikované a je jich celá řada, které jsou namířené na chudé domácnosti,“ uvedl v pořadu ČT Filip Pertold s tím, že je lidé s nárokem na ně nedostávají právě pro jejich složité vyřizování.
Změnit by to podle Pertolda mělo zmiňované sloučení čtyř dávek do jedné. A sice přídavku na dítě, příspěvku na bydlení, doplatku na bydlení a příspěvku na živobytí. Žadatelé by podle něj pak nemuseli dokládat náklady na bydlení pro každý jednotlivý příspěvek.
Takový krok podle ministerstva zjednoduší podávání žádostí o dávky a zároveň ubude práce úřadům práce. Ministerstvo chce mít návrh hotový do konce roku. Změny by měly začít platit od roku 2025. Filip Pertold poznamenal, že pro fungování jedné dávky namísto zmiňovaných čtyř je podmínkou úspěšné propojení dat mezi úřady práce a Českou správou sociálního zabezpečení [ČSSZ].
„A to není triviální úkol, nebude to okamžitě,“ dodal ekonom a poradce na MPSV.
Progresivní nastavení pojistných odvodů v ČR
Ke zlepšení sociální situace nízkopříjmových rodin by podle Daniel Prokopa vedlo přehodnocení zdanění jejich práce a další doplňkové úlevy. Jako je osvobození od plateb některých služeb, například školkovného či obědů pro děti ve školách a školkách.
„Je třeba danit chytřeji či méně hloupě,“ uvedl Daniel Prokop.
Podle něj nejde ani tak o platbu daně z příjmů u lidí s nejnižší minimální mzdou. Tu totiž obvykle ani neodvádějí s ohledem na uplatnění slevy na poplatníka. Jde ale o vysoké procento odvodu na sociální a zdravotní pojištění, které z minimální mzdy, která je letos 17 300 korun, ukrojí kolem 7 500 korun. Pokud se do odpočtu započítají odvody za zaměstnance i zaměstnavatele na oba druhy pojistného. S jeho slovy souhlasil Filip Pertold, podle kterého se v budoucnu progresivnímu zdanění, tedy pojistných odvodů, nevyhneme.
Veronika Táchová
On si pan psycholog trochu neuvědomuje, že mít dítě je volba a zodpovědnost, stáří není alternativní způsob života. Čím slabší sociální skupiny, tím více dětiček. Takové stát fakt nepotřebuje. Další slabá skupina, pro kterou je normální být a žít s dluhy. Stát potřebuje kvalitu populace ne kvantitu. Lidé s vyšším IQ, vzdělání si nepořizují domácí fotbalový klub. Není třeba mít více dětí, ale dát jim veškeré možnosti a přístup ke vzdělání. Nikoliv je mít jako zdroj příjmů. Tři dětičky je dnes milión do kapsy na rodičáku. To je pro mnohé finančně negramotné cukrkandl
Příspěvky na bydlení jsou pro příjemce ponižující. Takovým lidem je třeba umožnit takovou práci, aby příspěvky nebyly potřebné a takový člověk bude mít radost, že není závislý na pomoci státu a dokáže žít bez této pomoci. Vyjímky jsou samozřejmě lidé nevidomí a jinak těžce zdravotně postižení.
Bohužel nastavení dávky je dost nešťastné. V jiných zemích se ještě prověřují majetkové poměry. V západních zemích příspěvky na bydlení nevyplácejí, když žadatel vlastní chatu či jinou nemovitost nebo dokonce více motorových vozidel. nedává smysl někomu přispívat na bydlení, když je majitelem chaty či jiné nemovitosti(pozemky, lesy, pole apod) . Nárok na dávku a její zúžení je teoreticky možné, ale vyžaduje legislativní změnu a to bude trvat dlouho. Mnohem rychlejší je snížit normativní náklady určené ministerstvem pro výpočet dávky. je i dost příhodná doba, protože ceny energií klesají. Mimochodem právě ministersvo sociálních věcí zvyšovalo normativní náklady pro výpočet dávky při energetické krizi.
Příspěvek na bydlení se stejně odvede majiteli, zvedne nájemné, nájemce zažádá o zvýšení příspěvku na ÚP a odvede majiteli
Určitá skupina obyvatelstava (původně žíjící i nově přicházející) žijí na úkor pracujících lidí a jejich další děti jsou zdrojem příjmů. Nemají snahu řádně pracovat! Vesměs samoživitelky žijí ve vztahu a pobírají neoprávněně samoživiteskou dávku. Dále je na místě se zaměřit na zodopovědné rodičovství a otcovství, ne na počty v rodinách, kde nejsou správné sociální návyky. Rozrůstá se skupina nepracujících tzv. na dávkách a řádně pracující lidé jsou škrceni.
Nekritizuje samozivitelky, nehazejte je do jednoho pytle, všechny nejsou v vztahu,,za každou cenu,,….
No, když se zvedne životní minimum, prvotně o 8 % a následně o 10%, nezvýší se příjmy lidí, spadne tím víc lidí do nároků na sociální dávky. Kor když se zvednou náklady na bydlení. Obyčejná matematika
Jestliže tolik lidí potřebuje příspěvky na bydlení, pak je asi něco špatně s výší nájmů za byty.
A také bych řekla platů za které lidi musí pracovat.
Zvýšil se počet žadatelů o sociální dávky,díky Ukrajincům,to Vy nevíte?K těmto sociálním dávkám dostávají ještě 5000kč na osobu!!To taky nevíte?Do České republiky přijelo a žije tu cca 800 000 Ukrajinců,víte kolik nás stojí měsíčně?Jaké jsou výdaje na jejich zdravotní péči když u nic si neplatili zdr.pojištění?Jedna návštěva u odborného lékaře stojí cca 700kč,děti dostávají vakcíny,chodín ana plicní,chirurgii,kožní ,zubní atd.Vy byste Čechům nedal nic,všechno byste nacpal cizincům!!
Nezapomínejme na skupinu osaměle žijících důchodců. Řada z nás si před desítkami let pořídila sice dražší, leč už tehdy ekologické topení elektřinou; dnes je její cena mnohonásobně vyšší a spolkne i více než polovinu důchodu i při maximálním šetření. A na nové zdroje už finance nemáme. Pak záleží na rozhodnutí příslušných orgánů, zda nám aspoň dva tři tisíce přiznají… – A základní nemovitý majetek, sloužící k životu, bych jako parametr přiznání dávky nebral, stejně jako vklady na účtech, které zabezpečují mimořádné situace.
Já bych se neklonila nikdy k tomu co kdo vlastní, ale kolik vydělává, pak už je jasné jak s penězi zachází. Buď spoří a něco si koupí a vlastní, nebo hýří a nemá nic. Pak jsou potrestání ti kdo se chovali zodpovědně a uměli hospodařit s penězi, taktéž se dostali do nesnaží a ty máš ty nic nedostaneš tys nechyril nezurácel za drahe leasingy, dovolené ty ty ty nic nedostaneš . Takže vydělávali stejně a všechno utratil ten dostane ….