Počty pacientek se zhoubným nádorem prsu rostou. Počty úmrtní na něj ale naštěstí klesají. To i díky mamografickému screeningu prsu, který v České republice funguje od roku 2002.
Za tu dobu se v rámci mamografickým screeningem prsu provedlo 11,2 milionu vyšetření a odhalila 62 tisíc nádorů prsu. Preventivní mamografické vyšetření prsu v Česku patří ve srovnání s jinými evropskými zeměmi k těm pro ženy nejlépe dostupným. Pacientkám od jejich 45 let vyšetření hradí v plné výši každé dva roky zdravotní pojišťovny. Při podezřelém nálezu lékaři ženy obratem doporučí na odborné onkologické pracoviště. Opět vše na náklady zdravotní pojišťovny. Další výhoda je, že na rozdíl i od západních zdravotních systémů nemá screening prsu v ČR omezenou horní věkovou hranici. Ženy od 45 let ho mohou absolvovat každé dva roky na účet zdravotní pojišťovny až do konce života.
„České ženy mohou na pojišťovnami plně hrazený screening docházet do kvalitních screeningových center až do konce života. Což je v rámci screeningových programů v Evropě zcela jedinečné,“ potvrzuje předsedkyně Asociace mamodiagnostiků ČR Miroslava Skovajsová.
Výsledky vyšetření navíc většina žen dostává v několika dnech od výkonu. Některá centra výsledky pacientkám předávají dokonce hned nebo je zasílají online cestou.
„Všechny ženy, kterým je objeven podezřelý nález, jsou dovyšetřeny a předány k léčbě do Komplexních onkologických center,“ dodává primářka Skovajsová.
A jak ukazují data Národního screeningového centra Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS], chodit na mamograf se pacientkám vyplatí.
„Za posledních 20 let se i díky mamografickému screeningu výrazně zvýšil podíl žen, u kterých je nádor prsu nalezen v nejčasnějším stadiu. Léčba těchto nádorů je dnes velice úspěšná,“ říká Ondřej Májek z ÚZIS.
Screening prsu snížil úmrtnost na nádor prsu o 31 procent
Od svého zavedení v roce 2002 pomohl mamografický screening podle Májka odhalit 62 tisíc nádorů prsu. Za posledních dvacet let se snížila úmrtnost žen na zhoubný nádor prsu o 31 procent, dále ukazují data NSC ÚZIS. Za tu dobu dnes v celkem 73 mamografických centrech zdravotníci na mamografech provedli přes 11 milionů screeningových vyšetření. Každoročně dnes mamografy generují přes 750 tisíc vyšetření.
„Česká republika má dnes i díky mamografickému screeningu jednu z nejnižších úmrtností na karcinom prsu,“ dodává Májek.
Zhoubný nádor se totiž u žen i díky plošnému screeningu prsu odhalí často v prvním stadiu nemoci, kdy léčba dosahuje úspěšnosti přes 90 procent. Navíc samotný léčebný proces pacientky tolik nezatěžuje a často se obejde bez doprovodné chemoterapie. Podle dat ÚZIS se karcinom v prvním stadiu zachytí v 70 procentech u žen, které chodí na pravidelný dvouletý screening.
Miroslava Skovajsová v této souvislosti upozorňuje, že všechna mamografická pracoviště v Česku jsou akreditovaná a průběžné sledovaná, zda poskytují vyšetření podle evropských standardů. Jejich seznam je dostupný na odkazu zde.
Počty vyléčených pacientek rostou
Stejně jako u jiných onkologických nemocí i u karcinomu prsu každý rok přibývá nově diagnostikovaných pacientek. Zatímco v roce 2002 podle ÚZIS tímto nádorem onemocnělo 5 578 žen, tak letos už se číslo podle Skovajsové přehoupne přes 7 500 žen. Ale i dodává, že zatímco počet pacientek s nádorem prsu i v Česku každoročně přibývá, tak počty úmrtí na něj v poměru k počtu nově diagnostikovaných pacientek klesají. Ve zmiňovaném roce 2002 jich na nemoc zemřelo 1 965. V roce 2021 nemoci podlehlo 1 786 žen, kdy se nemoc nově potvrdila u 7 437 pacientek.
Data ÚZIS také ukazují, že na mamografická vyšetření chodí pravidelně jen 60 procent žen, které mají na tuto hrazenou prevenci kvůli zvýšenému riziku rozvoje nemoci nárok. Jinak řečeno, kolem 40 procent žen se dobrovolně vzdává možnosti na případný včasný záchyt zhoubného nádoru prsu, kdy se dá skoro ve 100 procentech případů vyléčit. Podle odborníků se mnohé z těchto žen obávají bolesti při vyšetření. Některé si zase namlouvají, že mamografické vyšetření přispívá k rozvoji rakoviny.
„Mohu všechny ženy ujistit, že ani stisk potřebný k vytvoření snímku, ani záření, které mamograf vydává, rakovinu nezpůsobí,“ říká ředitelka Aliance žen s rakovinou prsu Štěpánka Pokorná.
Jiné ženy mamografické vyšetření zase požadují nahradit ultrazvukem. Ani to ale podle Pokorné nedává především u žen vyššího věku v prevenci příliš smysl.
„Prsa sice vyšetřit ultrazvukem lze, ale jedná se o hlavní vyšetřovací metodu u mladších žen, u nichž je hmota prsu natolik hutná, že je pro záření mamografu málo prostupná. Pro ženy starší 45 let je naproti tomu vhodnější mamograf,“ vysvětluje důvody užití mamografu a ultrazvuku Štěpánka Pokorná.
Veronika Táchová
