Vyšší nemocnost černým kašlem obvykle probíhá ve dvou až pětiletých cyklech. Nyní Státní zdravotní ústav [SZÚ] ale upozorňuje, že v Česku se černý kašel šíří hlavně mezi neočkovanými dětmi, a to i školního věku.
Po několikaletém útlumu šíření bakterie Bordetella pertusis, která stojí za černým kašlem, letos dochází k nárůstu nákazy. Zdravotní úřady varují, že černý kašel neboli pertuse se šíří hlavně mezi proti nemoci neočkovanými dětmi, to i staršího školního věku.
„Vývoj tak napovídá, že černému kašli se daří z velké části mezi lidmi, kteří očkování odmítají. Jako lékařka vnímám odepření povinného očkování dítěti jako neakceptovatelný hazard se zdravím,“ říká k aktuální situaci ředitelka Státního zdravotního ústavu [SZÚ] Barbora Macková.
Připomíná, že očkování proti černému kašli patří mezi v Česku povinná očkování. Rodičům dětí, kteří o prospěšnosti tohoto očkování pochybují, pak doporučuje se poradit s dětským lékařem. A pokud mohou, tak aby u dětí dodržovali očkovací kalendář.
Odpůrci očkování ohrožují hlavně nejmenší děti
Počty letos hlášených případů černého kašle podle dat SZÚ zatím nedosahují hodnot z předcovidového období, ale dá se podle nich docela dobře předpokládat, že infekce brzy prorazí do vnímavé části populace. Černý kašel nejvíce ohrožuje malé děti, které jsou zatím neočkované nebo rozočkované.
„Hrozí u nich rozvoj závažných komplikací, zejména zápal plic. Ohrožuje je i nemocí vzniklý zvýšený tlak v plicích s následným rizikem srdečního selhání,“ vyjmenovávají rizika nákazy u malých dětí zdravotníci SZÚ.
Od letošního ledna do září laboratoře potvrdily 127 případů černého kašle. To je v meziročním srovnání nárůst o více než polovinu, kdy se u nás v roce 2022 potvrdilo 67 nákaz. O rok dříve v roce 2021 šlo o 39 potvrzených případů černého kašle.
„V předchozích letech byl nárůst hlášených případů pertuse v celé české populaci vždy spojený se zvýšenou nemocností nejmenších dětí, včetně hospitalizace a komplikací spojených s onemocněním. Trend onemocnění u nejmenších dětí tak jasně odráží vývoj onemocnění v celé populaci a potvrzuje, že nejčastějším zdrojem onemocnění pro nejmenší děti je jejich okolí. Tedy sourozenci, rodiče, prarodiče a další adolescenti a dospělí,“ popisuje epidemiologickou situaci kolem pertusí Kateřina Fabiánová, zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ.
Rovněž potvrzuje slova ředitelky Barbory Mackové. I podle ní se černý kašel lokálně objevuje u neočkovaných dětí, a to i školního věku.
„Například se nyní objevuje v Královéhradeckém nebo Libereckém kraji. Zatím se jedná o nahromadění několika případů. Ale to svědčí o tom, že původce onemocnění stále koluje v populaci a čeká na svou příležitost,“ dodává Fabiánová.
Černý kašel proniká mezi děti i v Dánsku a Německu
Epidemie černého kašle je na vzestupu i v jiných zemích Evropy. Podle SZÚ například v Dánsku dochází k nárůstu nemocnosti ve tříletém až pětiletém intervalu. A letošní rok, jak se zdá, bude výskyt onemocnění i v této zemi kulminovat. Pertuse letos dánské zdravotní úřady potvrzují hlavně u malých dětí do jednoho roku věku. Dále u starších dětí ve věku 9 až 19 let a dospělých ve věku 40 až 50 let.
Rovněž Nizozemsko hlásí vyšší počty nemocných, převážně u dětí mladších pěti měsíců. Německo letos v meziročním srovnání vykazuje třikrát více případů černého kašle a Španělsko dokonce sedminásobný nárůst.
„Máme informace od kolegů ze zahraničí. A hovoří o tom i naše dřívější zkušenosti s výskytem infekce, že vývoj, který aktuálně pozorujeme v postižených zemích Evropy, jako jsou Německo, Dánsko, Španělsko a Nizozemí, se postupně přelévá do České republiky,“ upozorňuje Kateřina Fabiánová.
Ochranu dětem zajistí i očkování žen v době těhotenství
I když většina žen byla v dětství proti černému kašli naočkována, bohužel očkování stejně jako prodělání nemoci doživotní ani dlouhodobou imunitu nezajistí. Řešení, jak ochránit novorozence v prvních měsících jeho života před černým kašlem, je tak podání očkování budoucí matce ještě v době těhotenství.
„Očkování proti pertusi v těhotenství dočasně zvýší ochranné mateřské protilátky, které přechází od matky přes placentu jejímu nenarozenému dítěti,“ popisuje ve svém doporučení Česká vakcinologická společnost ČLS JEP [ČVS].
Mateřské protilátky získává plod přibližně po dvou týdnech od podání očkovací látky těhotné ženě. Podle ČVS je nejvhodnější doba k očkování pro dosažení maximálního přenosu protilátek ve třetím trimestru gravidity. Co nejdříve od 27. gestačního týdne.
„Přenesené mateřské protilátky pasivně chrání dítě v prvních 2–3 měsících života, než může být očkováno proti pertusi,“ tvrdí vakcinologové s tím, že při očkování v těhotenství se dosáhne vyšších hladin specifických protilátek v mateřském mléce než při očkování ženy po porodu.
Co je černý kašel
V době před zavedeném plošného očkování proti černému kašli v roce 1 958 jím u nás onemocnělo kolem 50 tisíc lidí za rok [rok 1956: 49 144 nákaz] s vysokou úmrtností hlavně v dětské populaci. V 70. letech úřady evidují desítky případů černého kašle ročně. Pouhých pět případů nákazy hygienici potvrdili v roce 1989. Od roku 1993 u nás pertuse vykazují rostoucí trend nemocnosti, obvykle v pravidelně se opakujících dvou až pětiletých cyklech.
Černý kašel je vysoce nakažlivé onemocnění dýchacích cest vyvolané bakterií Bordetella pertussis. Ta napadá a porušuje sliznice dýchacích cest, výstelku průdušnice a průdušek, a proniká také do krve.
„Na možnost černého kašle u dětí, adolescentů a dospělých by se mělo pomýšlet vždy, pokud kašel trvá déle než týden,“ radí SZÚ.
Onemocnění podle něj zpočátku vypadá jako běžný zánět dýchacích cest, může k němu přibýt rýma, slzení, kýchání, zánět spojivek. Dále i mírně zvýšená teplota, chrapot a bolesti v krku. Avšak převažuje rozvoj záchvatovitého, obvykle suchého kašle, s rudnutím až modráním v obličeji. Kašel se obvykle zhoršuje v noci a nereaguje na běžnou léčbu. Mezi záchvaty pacient nemá většinou žádné příznaky. To nákazu odlišuje od respiračních viróz a alergických reakcí.
–VRN–
