Potravinové banky dostanou ze státního rozpočtu pro rok 2024 o deset procent méně peněz než letos. Letos podle šéfa potravinových bank Aleše Slavíčka dostaly přímo od státu 95 milionů korun. Banky čerpají další miliony korun z dotací EU.
Na snížení přímých podpor od státu o deset procent pro příští rok se podle předsedy České federace potravinových bank Aleše Slavíčka banky dohodly s vedením ministerstva zemědělství [MZe].
„Vedení potravinových bank si uvědomuje nutnost úspor. Hledali jsme proto škrty v investicích a některých provozních nákladech, abychom se do sníženého rozpočtu vešli,“ uvedl ke snížené podpoře z národních dotací Slavíček.
Za pozitivní zprávu pak považuje alespoň to, že dotační výpadek částečně kompenzují dotace od Ministerstva životního prostředí ČR [MŽP]. Resort potravinovým bankám poskytuje podpory na přechod k zelenému hospodářství. Potravinové banky z výzev MŽP pořizují solární panely, elektrovozy pro rozvážku potravin nebo i nakupují nemovitosti pro skladování potravin.
„A tím dojde k výrazným provozním úsporám,“ vysvětlil souvislosti Aleš Slavíček a dodal, že se v příštím roce snad podaří zachovat potravinovou pomoc alespoň v takovém rozsahu jako v letošním roce.
„Pokud by však rozpočtové škrty pokračovaly, dostanou se potravinové banky do vážných problémů financování a dlouhodobě nedokážou uspokojovat stále rostoucí poptávku po potravinové pomoci,“ dodal.
Potravinové banky letos posílily nové výdejny
Finanční podpory dostává síť potravinových bank od ministerstev práce a sociálních věcí, zemědělství a životního prostředí. Dále prostřednictvím resortů čerpají dotace z programů Evropské unie [EU]. Od letošního července se rozběhl tříletý projekt výdejen potravin, na který potravinové banky dostanou z EU 69 milionů korun prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí [MPSV]. Většinu peněz podle Slavíčka banky využijí na pohonné hmoty a mzdové náklady.
„Předpokládáme, že projektem podpoříme více než 50 000 potřebných lidí,“ uvedl Slavíček s tím, že v současné době jde o společensky velmi důležitou věc.
Díky unijním penězům v tříletém projektu se počítá s 150 novými výdejními místy. Ty se soustředí do regionů, kde je lidem dostupnost potravinové pomoci vzdálenější. Hůře jsou na tom podle Slavíčka lidé v Moravskoslezském a Ústeckém kraji.
„Po republice máme 15 potravinových bank a každá bude ve svém regionu poskytovat deset výdejních míst,“ přiblížil rozprostření pomoci Aleš Slavíček.
I když mají banky finanční prostředky zajištěné pouze na následující tři roky, tak Slavíček věří, že se podaří najít peníze na pokračování těchto výdejen i po konci EU dotovaném období.
„Naší ambicí je, abychom ho [projekt] dokázali udržet i v budoucnu,“ potvrdil jeho slova ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL].
Poptávka po potravinové pomoci v Česku roste
Na nedávném sněmovním Výboru pro sociální politiku Slavíček uvedl, že poptávka po potravinové pomoci v Česku v posledních letech roste. Hlavně loni v souvislosti s válkou na Ukrajině a zdražováním potravin a energií. Zatímco v roce 2021 si pro balíček do výdejen přišlo zhruba 200 tisíc lidí, loni už to bylo 300 tisíc lidí, řekl před poslanci Výboru.
„Je znát, že krize dorazila do střední třídy obyvatel,“ uvedl Slavíček.
Tlak na výdejny potravin sílí, ale chodí do nich i nepotřební
Letos podle něj poptávka po potravinové pomoci především v regionech vzrostla o 20 až 30 procent. Na podporu potravinových bank se každoročně organizují dvě kola sbírky potravin. Lidé v nich přispívají ve všech obchodních řetězcích nebo online. Podzimní kolo sbírky potravin se chystá na 11. listopadu. Vedení potravinových bank si od ní slibují doplnění skladových zásob trvanlivých potravin, základních hygienických potřeb a drobného spotřebního zboží. Při letošní jarní potravinové sbírce se vybralo i s online supermarkety 495 tun zboží. Minulý rok potravinové banky rozvezly zhruba 11 tisíc tun jídla.
–VRN/ČTK–
