Do závěrečného schvalování ve Sněmovně postoupila novela o organizaci sociálního zabezpečení. Jednou z hlavních změn v novele je zavedení Institutu pro posuzování zdravotního stavu [IPZS], který by sloučil všechny posudkové lékaře.
Novela prošla v úterý [10.10.] druhým sněmovním čtením. Zavedení nového institutu, který by měl na starosti posuzování zdravotního stavu žadatelů o příspěvky na péči a invalidní důchody, podle koaličních poslanců zlepší řízení lékařské posudkové služby a zrychlí odbavování posudků.
Zástupci opozičního hnutí ANO si stěžovali na to, že vládní poslanci úpravu předložili až večer, kdy se o novele ve Sněmovně hlasovalo ve druhém čtení. Podle nich takovým jednáním zamezili tomu, aby opozice na novelu reagovala vlastními úpravami. Koaliční poslanci argumentovali, že členové sněmovního Výboru pro sociální politiku měli návrh změn k dispozici od 15. září.
Posudkové lékaře sloučí nová instituce
Návrh na vznik Institutu pro posuzování zdravotního stavu připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [MPSV] a předložilo prostřednictvím skupiny poslanců v čele s Vítem Kaňkovským [KDU-ČSL].
Podle něj bude působnost institutu celorepubliková, i když má sídlit v Hradci Králové. Po transformaci dojde ke zrušení sekce posudkových lékařů v ústředí České správy sociálního zabezpečení [ČSSZ]. Vznik institutu podle Kaňkovského ale neznačí zhoršení dostupnosti služeb nebo jejich omezení. Lékařská posudková služba bude nadále fungovat na stejných místech a ve stejném rozsahu, jako je tomu nyní.
Podle ředitele ČSSZ Františka Boháčka navrhovaný institut sdružující posudkové lékaře společně s dalšími návrhy změn zrychlí řízení a vyhotovování posudků. Žádosti by nově posudkoví pracovníci řešili v pořadí, v jakém na úřad došly z celé republiky. Nikoliv podle místní příslušnosti k dané okresní správě sociálního zabezpečení [OSSZ], jako je tomu nyní.
„Už delší dobu se snažíme vytvořit systém, kdy bude jen jedna fronta a nebude rozhodující, jestli je klient z Prahy – kde posudkové lékaře nemáme, nebo z jiného regionu,“ vysvětlil na jednání [26.9.] sněmovního Výboru pro sociální politiku František Boháček.
Posudková řízení o invaliditě a příspěvku na péči zřejmě zrychlí
To se děje kvůli nejednotnému řízení a místní příslušnosti posudkových oddělení v okresních správách, tvrdí. I když i dnes dochází k přebírání práce z přetížených OSSZ na méně přetížené, tak ale jde vždy jen o určitou formu výpomoci. Ne o běžný postup, vysvětlil důvody centralizace posudkových lékařů pod jeden institut Boháček.
Územní samosprávy ČSSZ
Novela zasahuje i do struktury organizace ČSSZ. Její okresní pobočky se mají nově stát běžnými pracovišti. Jejich nadřízenými orgány pak bude pět nových územních samospráv. Podle MPSV tak bude možné rychleji přesouvat agendu do méně vytížených míst a ušetří se i na mzdách pro vedoucí pracovníky. Resort si od změny slibuje snížení počtu vedoucích pracovníků zhruba o stovku a ti se přesunou mezi ostatní pracovníky. Na příplatcích za vedení se podle odhadu ministerstva ušetří 3,7 milionu korun ročně. Územní správu by řídil ředitel či ředitelka. Byli by ve státní službě a vzešli by ještě letos z výběrového řízení.
Regionálních pracovišť ČSSZ je v současnosti šest. Jako územní pracoviště zůstanou nadále v Praze, Plzni, Brně a v Ostravě. Místo regionálních pracovišť v Ústí nad Labem a Hradci Králové podle předlohy vznikne jedno územní pracoviště se sídlem v Liberci. Ministr práce Marian Jurečka [KDU-ČSL] sloučení zdůvodnil velikostí krajů a objemem jejich agend.
O příspěvky na péči lidé žádají úřady práce, které žádosti kvůli posouzení zdravotního stavu žadatele předávají lékařům sociální správy. Spis se pak vrací zpět na úřady práce. Ministr Jurečka dříve řekl, že resort připravuje sjednocení „pod jednu střechu“, aby se vyřizování zjednodušilo. Po změně by posudkoví lékaři žádosti řešili v pořadí, v jakém došly na úřad.
–ČTK/RED–
