Výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] David Kolář reaguje na informace zástupců lékárníků ve věci chráněného distribučního kanálu léčivých přípravků. Více níže na Zdravé Zprávy.
Dovoluji si reagovat na vyjádření předsedy Grémia majitelů lékáren, pana Marka Hampela, z posledních dní ve věci aktuální novely zákona o léčivech a takzvaného chráněného distribučního kanálu. To znamená zajištění dodávek všech léků všem jejich distributorům s argumentací, že to pomůže zlepšit dostupnost léčiv pro pacienty [naposledy například pro Medical Tribune].
Nejprve je třeba říci, že novela zákona o léčivech sama o sobě řešení výpadků nepřináší, poskytuje však ministerstvu zdravotnictví více informací o situaci na trhu s léčivy a čas k řešení konkrétních výpadků. Aby mohla skutečně pomoci v otázce výpadků, měla by se soustředit na konkrétní léčiva nebo lékové skupiny, u nichž k nim opakovaně dochází.
Navrhovaná řešení by měla být podložena detailní analýzou jejich příčin. Ty vidíme napříč celým dodavatelsko-distribučním řetězcem. Řešení by zároveň měla být koordinována na úrovni EU. Myšlenka takzvaného chráněného distribučního kanálu poté může znít lákavě. Její přínos pro pacienty je však iluzorní.
Myšlenka chráněného distribučního kanálu
Tento distribuční kanál je součástí legislativy již od roku 2019. Vložil ho do ní tehdejší komunistický poslanec Daniel Pawlas. A provedl to i přes zamítavé stanovisko ministerstva zdravotnictví a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže [ÚOHS].
Po zkušenostech z uplynulých čtyř let můžeme dát ministerstvu i ÚOHS za pravdu. Chráněný kanál se v praxi nepoužívá. Léky přes něj neproudí. Jejich dostupnost pro pacienty se tímto způsobem nezlepšila. Z našeho pohledu se tudíž jedná o obsolentní část legislativy.
Tento distribuční kanál totiž pouze zajišťuje garanci dodávek léčiv některým distributorům. Jako takový je dle ÚOHS útokem na existující přímé distribuční kanály léčivých přípravků. A to kanály, které naopak pozitivně přispívají k dostupnosti léků na českém trhu. Úřad v rámci svých doporučení na základě letošního sektorového šetření navíc výslovně apeluje na potřebu snížení míry regulace v této oblasti.
Reexporty léčiv
Nelze opominout ani problematiku reexportu léčiv z České republiky do zemí s vyšší cenovou hladinou. O nich opakovaně informuje Státní ústav pro kontrolu léčiv [naposledy v červnu letošního roku]. Záruky, že léčiva získaná tímto nebo obdobným chráněným kanálem neskončí místo u českých pacientů například v Německu, jsou velmi malé. Paradoxně by tak na základě chráněného kanálu mohlo dojít ke zhoršení dostupnosti léčiv pro české pacienty.
V neposlední řadě nedává chráněný distribuční kanál smysl v systému tržní ekonomiky. Neexistuje důvod, proč by měl mít soukromý komerční subjekt [distributor léčivých přípravků] zákonem stanovenou garanci, že mu dodá jiný soukromý subjekt [výrobce] léčiva a za jakých podmínek. Léčiva mají být k dispozici především pacientům, nikoliv distributorům.
—
Podtrženo, sečteno – takzvaný chráněný distribuční kanál povede pouze ke zlepšení dostupnosti léčiv pro jejich distributory. A to se stane v rozporu s doporučeními Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Pokud by v této diskusi šlo o zvýšení dostupnosti léčiv pro pacienty, bylo by například možné pracovat s reálnou poptávkou po léčivech na základě platných e-receptů. Pokud chceme pomoci pacientům, aby nemuseli dojíždět za léčivy velké vzdálenosti, můžeme konečně otevřít racionální diskusi o distančním výdeji léků na recept.
David Kolář, výkonný ředitel AIFP
