Ještě do konce letoška se mají těhotné ženy nově testovat na žloutenku typu C. Dosud se těhotné povinně testují na HIV, syfilis a žloutenku B. O preventivní test ale mohu ženy požádat i nyní svého praktického lékaře nebo gynekologa.
Povinné testování těhotných žen na žloutenku C upravuje nový metodický pokyn Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR]. Do praxe by rozšířené testování těhotných mělo podle předsedy Společnosti infekčního lékařství [SIL] ČLS JEP primaře Pavla Dlouhého vstoupit ještě do konce letošního roku.
„Proti žloutence typu C se nedá očkovat. Existují ale vysoce účinné léčivé přípravky. S jejich pomocí dokážeme nemocné žloutenkou typu C zcela uzdravit. Je však potřeba odhalit nemoc včas,“ říká prim. Pavel Dlouhý.
K včasnému záchytu infekce v těle, a tak i postupnému vymýcení hepatitidy C, přispěje i nově zaváděné testování těhotných žen.
„Věříme, že nová metodika začne povinně platit ještě do konce letošního roku,“ dodává.
Virus žloutenky C se totiž přenáší krví, pohlavním stykem a také při porodu z matky na dítě. A zachytiti onemocnění včas není podle infektologů úplně jednoduché už kvůli tomu, že nemoc se i několik let nijak nápadně neprojevuje. Přesto nemoc už i v té bezpříznakové době napadá játra, vyvolává infekci, která končívá cirhózou jater nebo i rakovinou.
Žloutenku C v těle potvrdí, nebo vyvrátí speciální test
Nicméně ještě, než dojde ke zavedení povinného testování těhotných žen i na žloutenku typu C, tak i nyní mohou ženy o provedení testu požádat svého praktického lékaře nebo gynekologa. Ostatně každý, kdo má i sebemenší podezření, že by se mohl v minulosti, třeba i před dvaceti lety například při tetování nebo náhodném pohlavním styku, virem nakazit, se může s žádostí o otestování obrátit na svého lékaře.
„Každému, kdo měl někdy zvýšené jaterní testy, bych doporučil prověřit, že na vině není virová žloutenka. Často se nad tím mávne rukou s tím, že za to může alkohol nebo nadváha,“ upozorňuje prim. Dlouhý.
Pravdou podle něj i je, že za zvýšenými hodnotami často stojí alkohol a nadváha, ale vždy se v takovém případě musí pomocí krevního testu vyloučit i žloutenka.
Nyní se na žloutenku typu C povinně testují lidé pouze při dárcovství krve nebo při nástupu do vězení. Ročně v Česku lékaři odhalí přibližně tisícovku nových případů žloutenky mezi lidmi nazývané jako „céčko“. Infekce se dnes nejčastěji šíří mezi injekčními uživateli drog.
Výjimkou mezi lidmi ale nejsou ani děti, které se nakazí při porodu od své matky. Ve vyšším riziku nákazy jsou i lidé, kteří dostali krevní transfúzi před rokem 1992. Do té doby se totiž přítomnost žloutenky typu C v krvi dárců nekontrolovala. A jak potvrzuje přednosta Kliniky infekčních chorob FN Brno prof. Petr Husa, i takové situace lékaři stále ještě objevují.
„Právě teď léčím pacienta, který se narodil v roce 1971. Ve 14 letech, kdy prodělal kvůli Crohnově chorobě operaci střeva, se při krevní transfuzi nakazil žloutenkou. Pacient je dlouhodobě pod dohledem gastroenterologů, ale teprve nyní někoho napadlo udělat mu testy také na žloutenku,“ popisuje případ přenosu infekce při krevní transfúzi před rokem 1992 profesor Husa.
„Céčko“ už umí lékaři vyléčit
Podle odhadů infektologů žije v České republice asi 50 tisíc nemocných s hepatitidou typu C. K záchytu nemocí podle lékařů významně přispívají i neziskové organizace, které zajišťují uživatelům drog výměny injekčních stříkaček, nabízejí anonymní testy na HIV, syfilis, žloutenky typu B i C. A to nejen pro injekční uživatele drog. O test se u nich může přihlásit anonymně kdokoli. Pracovníci takových organizací je, pokud je potřeba, doporučí zdravotnická zařízení, kde se léčbou infekčních nemocí zabývají.
Infektologové upozorňují, že i v Česku je dnes dostupná velmi účinná a ze zdravotního pojištění plně hrazená léčba žloutenky C. Pacientům podávají moderní léky v tabletách, jež tělo snáší a dokáží při dodržování léčby zbavit pacienta infekce natrvalo už i za tři měsíce.
Vymýtit žloutenku C si jako jeden z cílů zadala Světová zdravotnická organizace, která vydává členským zemím i doporučení, která by k tomu vedou. O dalších konkrétních krocích směřujících k záchytu nemoci v populaci se infektologové poradí na svém IX. Kongresu klinické mikrobiologie, infekčních nemocí a epidemiologie, který začíná ve čtvrtek 5. října v Olomouci.
–RED–
